Nová republika Václav Dvořák
| Přerov 1. května 1945 |
Období od 1. do 5. května lze chápat jako předstupeň celonárodního povstání, kdy dochází k místním vzpourám na Moravě, ve východních a severovýchodních Čechách. Regionální povstání začínají dříve než v Praze, územně s Prahou nesouvisejí, ale radikalizují lid. Již 1. května 1945 začalo povstání v Přerově a v některých obcích přerovského a olomouckého okresu (Horní Moštěnice, Brodek aj).
2. května se těžiště protiokupačních akcí přesunulo do Čech, k akcím došlo v Nymburce a v Poděbradech. Z ilegality vystoupily národní výbory. Přidaly se Poděbrady, Chlumec nad Cidlinou. Poříčany a v Novém Bydžově místní povstalci již odzbrojili německé vojáky. Další protiokupační aktivita se realizovala v Úpici a ve Svatoňovicích. 3. a 4. května se projevilo ohnisko odporu v Rakovníku. 3. května v severovýchodních Čechách v Chuchelné se střetli partyzáni s německými vojáky. V boji padli dva Češi. Revoluční situace nastala také v Semilech, Turnově, Jilemnici, Nové Pace a v Lomnici nad Popelkou. Přidal se Železný Brod a Rovensko pod Troskami. V Jilemnici zasáhly proti povstání jednotky volkssturmu z Vrchlabí a Vítkovic. V Nové Pace 4. května zasahovala jednotka SS z Milovic, z tankového učiliště.
Dne 2. května byla mezi Čachnovem a Pustou Kamenicí porušena železniční trať, nacisté v odvetu zastřelili pět náhodně zadržených občanů. V Držkově byla 3. května odzbrojena četa německé pracovní služby. Padli dva Češi. V Hájích nad Jizerou se střetl oddíl partyzánů s německou jednotkou. V Bukovině 3. května vznikl povstalecký oddíl (40 mužů) a odzbrojoval místní Němce. V Mrklově se k českým dobrovolníkům přidali i dva Angličané – Earnest Pearce a Harry Lexley, do boje se zapojili též jugoslávský rotmistr Alexander Jovanovič, osvobozený zajatec. Obce Jírkov, Horská Kamenice, Chlístov, Tepeře, získaly zbraně odzbrojením skupin Todtovy organizace.
Dne 3. května odesílá jičínské gestapo do Prahy telegram: „Během odpoledne obyvatelstvo a partyzáni se zbraněmi obsadili Lomnici, Semily a Novou Paku, dobyli různé německé služebny a zřídili protipancéřové a silniční zátarasy. V Nové Pace bylo odzbrojeno německé četnictvo a volkssturm a jsou v rukou povstalců. Protože zdejší síly nestačí k potlačení a bojový prostor je v horách a v lesnaté krajině, žádá se odeslání větších sil, motorizovaných jednotek. Pro odstranění silničních zátarasů je třeba těžkých zbraní“.
Německý velitel v Jičíně vyhlásil stanné právo. Ve větších městech (Pardubicích, Hradci Králové, Chrudimi, Náchodě aj.) byly silné německé posádky a předchozím zatýkáním také slabé a decimované síly odboje. V těchto městech došlo jen k demonstracím. V Čechách byla taková situace v 27 městech. Přidával se však venkov a malá venkovská městečka.
4. května se povstání rozšířilo do dalších míst. Partyzáni na Moravě osvobodili Velehrad, vstoupili do Vizovic a ve spojení s místními dobrovolníky zabránili destrukcím továren a mostů. Do boje včas zasáhli také vojáci 4. čs. brigády 1. armádního sboru. 4. a 5. května Češi převzali moc také na Kladně a v okolí. Dopoledne 5. května povstali obyvatelé Plzně ještě předtím, než do města dorazily jednotky 3. americké armády 6. 5. 1945.
z díla „České povstání v květnu 1945“, jehož autorem je prof. PhDr. Jiří Frajdl, CSc.
Uvedené dílo vydaly České národní listy v březnu r. 2005.
