PROTIPROUD Andrew Korybko
Rusko a USA včera potvrdily snahu obnovit dohodu o vývozu obilí. Rusko to podmiňuje tím, že USA dodrží původní dohodu o zrušení sankcí a dalších překážek k vývozu ruského zemědělského zboží a hnojiv. Zájem o obnovení dohody potvrdila při jednáních s USA také Ukrajina. Rusko i Ukrajina také potvrdily ochotu dodržovat 30denní příměří v oblasti energetické infrastruktury.
Opatrný optimismus
Tato dvě ujednání (energetické příměří a klid zbraní v Černém moři) vycházejí z loňského jednání v Kataru a Turecku. Dohody nakonec spadly pod stůl kvůli tomu, že Kyjev na poslední chvíli změnil názor – a protože ve skutečnosti jen využil jednání k podvedení Ruska před invazí do Kurska. To vše umožnila Bidenova administrativa, která neměla zájem vést Zelenského k míru.
Ukrajina samozřejmě zůstává nadále nespolehlivá a její strategie je založená na podvodech. Ale vyhnání Kyjeva z Kurské oblasti a Trumpova ochota tlačit na Zelenského (viz přechodné pozastavení vojenské a zpravodajské pomoci), změnily strategickou dynamiku a umožnily dosáhnout dohody.
Jak se dalo očekávat, Ukrajina opakovaně porušila příměří v oblasti energetické infrastruktury a pravděpodobně poruší i obnovené černomořské příměří. Ale nastolená důvěra mezi Putinem a Trumpem může Kyjev na uzdě udržet.
Oba lídři se především chtějí vyhnout jaderné válce, k níž eskalace konfliktu Západem již směřovala. Zatímco USA potřebují urychlit přesun pozornosti do Asie a k Číně, Rusko se chce naopak zase více zaměřit na svůj domácí sociální a hospodářský rozvoj. Z toho vyplývá opatrný optimismus objektivnějších pozorovatelů mezinárodního dění.
Všechno se však ještě může zvrátit, pokud bude Ukrajina i nadále porušovat částečné příměří. To by mohlo vést k tvrdé ruské reakci a možnému rozšíření bojů, a k vyprovokování Trumpa rozhovory opustit (poslední "naděje" na zmaření mírového procesu, k níž se upínají psychotičtí evropští "gaučoví válečníci" včetně Petra Fialy, pozn. PP).
Zabránit míru je pro Evropu stále těžší
V obou případech by ovšem Putin pravděpodobně informoval předem Trumpa o svých záměrech, nebo by mu to sdělil přes své podřízené. Proto lze očekávat, že ani jeden ze zmíněných provokativních scénářů by neznamenal plné obnovení proxy války NATO – Rusko. Washington tedy nyní stojí před třemi výzvami:
Jak si zajistit zdraví – a pomoci Protiproudu?
V dalším rozhovoru Petra Hájka s podivuhodným Jiřím Černotou se kromě jiného dozvíte o pozoruhodných případech uzdravení a unikátních novinkách ve vývoji zcela přírodních prostředků (bez stopy chemie) na posílení těla i ducha (a krásy) – včetně dosažení praktické dlouhověkosti.
Můžete si vytvořit bezplatný účet BEWIT s přístupem ke slevám a prohlédnout si kompletní nabídku na e-shopu firmy BEWIT. Nákupem přes tyto odkazy pomůžete nejen sobě, ale i další existenci Protiproudu
- 1) Zastavit „Deep state“ v sabotování Trumpových plánů
- 2) Ještě dál zesílit tlak na Ukrajinu, aby souhlasila s mírovým urovnáním
- 3) Utlumit evropské válečnické vměšování
Proč je to tak důležité?
1) „Deep state“ je stále ještě dost silný, aby se mohl snažit bránit Trumpovi v Ruskem v požadovaném zrušení amerických sankcí.
2) Ukrajina může zahájit další invazi do Ruska, jakkoli předem opět odsouzenou k neúspěchu (o to se právě v těchto dnech bezvýsledně snaží v Bělgorodské oblasti, pozn. PP) – a nebo se znovu pokusit zaútočit na jaderné elektrárny.
3) Evropská (zejména britská) pokračující válečná podpora se pokouší povzbuzovat Ukrajinu, aby učinila vše výše uvedené. Čas k podminování mírového procesu se však evropským válečnickým psychopatům krátí.
Především tím, že již bylo dosaženo hmatatelného pokroku, a Ukrajina k jejich zármutku formálně souhlasila s neútočením na energetickou infrastrukturu a černomořským příměřím („dohoda o obilí“), což ji v pokusech o provokace bude brzdit (USA poměrně přesně situaci monitorují, pozn. PP).
ROZHODNĚ SI NENECHTE SI UJÍT!
rozhovor Petra Hájka s Ladislavem Vrabelem nejen o nečekaném osvobozujícím rozsudku ústavního soudu, ale především o politických bojích s blížícími se volbami – při pohledu na naši těžce zkoušenou zemi z "exilu" v Srbsku
Již dnes, ve středu 26. března od 18:00 hodin či kdykoli poté!
Ještě toho hodně zbývá
Evropské válečnické elity se obávají důvodně: Úplné příměří povede k mohutným investicím USA na Ukrajině a současně k uvolňování sankcí uvalených na Rusko. A paradoxně naopak Washington musí být připraven uvalit sankce na Kyjev v případě opakovaného porušování příměří v útocích na energetickou infrastrukturu.
A pak je tu ještě jeden velký balvan, který nutno odvalit z cesty k míru: Předpokladem pro kontrolu dodržování příměří je vyslání skutečně neutrální pozorovatelské mise. Ta ovšem musí být složena z nezápadních zemí. Teprve poté se mohou všechny strany na mechanismu vymáhání příměří shodnout (bude zajímavé sledovat, jak USA zareagují na nabídku Číny, která ochotu vyslat své vojáky již dala najevo, pozn. PP).
Než se tak stane, je před námi ještě dlouhá cesta. Nikdo by si neměl dělat naděje na rychlý pokrok, zejména kvůli komplikovaným technickým záležitostem, které tyto vzájemně propojené kroky zahrnují.
Je ale docela možné, že v zákulisí již vyjednavači dosáhli mnohem většího pokroku, než je veřejně známo. Teď jde především o to, že USA musí překonat tři zmíněné výzvy: Zkrotit zbytky svého vlastního „Deep state“, donutit Zelenského k dodržování příměří a minimalizovat evropské válečnické vměšování. To se ovšem snáze říká, než udělá.
Pokud se mezi Putinem a Trumpem neobjeví žádná nečekaná nedorozumění, bude vše směřovat k úplnému příměří. I když to možná bude trvat déle, než do Velikonoc, jak optimisticky stanovil Trump. Nejdůležitější je, že si Putin a Trump důvěřují, a jejich zástupci mají mezi sebou produktivní pracovní vztahy.
Oba vůdci si také zjevně uvědomují problémy, které mohou způsobit Ukrajinci pošťuchovaní Evropou. Zdá se, že jsou nicméně rozhodnuti:
Úplné příměří je nevyhnutelné. Už je "jen" otázkou kdy – a za jakých podmínek.
