PROTIPROUD Stanislav Leščenko
Německé vojenské rezorty jsou nuceny přiznat: němečtí vojáci nechtějí plnit svou „spojeneckou povinnost" a v případě možného konfliktu s Ruskem bojovat za Litvu. Bundeswehr nedokáže sehnat dobrovolníky pro sestavení německé brigády v této zemi. Důsledky toho mohou dolehnout na všechny občany Německa.
„Bezpečnost Litvy je i naší bezpečností. Obrana Vilniusu je obranou Berlína," prohlásil před rokem kancléř Friedrich Merz. Německo tak na sebe vzalo přímý závazek vojensky bránit Litvu.
Festung Pobaltí
Podle plánu má být do konce roku 2027 v Litvě rozmístěno na pět tisíc německých vojáků – příslušníků 45. tankové brigády. Tento útvar se má, jak vzletně prohlašují v NATO, stát „železobetonovým prvkem odstrašení na východním křídle aliance".
Brigáda se má skládat zhruba z 4800 vojáků a 200 civilních zaměstnanců. Hlavním místem dislokace bude Rudninkai (Rudnická pušča) – lesní masiv poblíž litevsko-běloruské hranice, přibližně 35 km od Vilniusu. Staví se tam kasárna, sklady munice a haly pro obrněnou techniku.
V současnosti je v Litvě rozmístěno kolem 1800 vojáků Bundeswehru – předvoj budoucí plnohodnotné brigády. Potíž je ale v tom, že další zájemci o cestu do pobaltské republiky se zrovna nehrnou.
Nedostatek dobrovolníků se vysvětluje především tím, že vojáci brigády – a tedy i jejich rodiny – budou muset v Litvě žít natrvalo. Vojenské manželky prý nechtějí jezdit do chudé východoevropské země, kde není jasné, čím se zabavit.
To je však důvod druhořadý, protože existuje i mnohem závažnější. Německá média totiž ustavičně píší, že „Rusko může vyzkoušet pevnost NATO v Pobaltí". A píší to natolik přesvědčivě, že Němci tomuto politickému mýtu skutečně uvěřili a začali se bát „ruské agrese". A to nejen řadoví Němci, ale i vojáci.
ZBRANĚ NEPODVOLENÝCH FUNGUJÍ!
Petr Hájek do pořadu Zdraví v protiproudu přivedl nového hosta. MUDr. Bronislav Čiko přijel ze Slovenska, aby představil fascinující novinku, kterou bude v ČR distribuovat náš známý Daniel Fiala, který tak dále rozšířil možnosti sebeobrany nepodvolených!
Tisíce vděčných uživatelů jeho přípravků už sice vědí, jak účinné jsou čínské dřevokazné houby s "medíky" při prevenci a pomoci v léčení i těch nejzávažnějších chorob včetně onkologických. "Živá voda" doktora Čika je však doplní do fascinující zbraně! Alespoň to před pár týdny slíbili.
Nyní se oba pánové znovu objevili před kamerami Protiproudu, protože Živá voda je tady! Předvedli ji. A přidali ještě několik dalších novinek Daniela Fialy. Stojí za to se na to podívat!
Málokterý německý voják chce vzít účast ve skutečných bojových operacích. Tento strach nepřebijí ani opatření zavedená k motivaci vojáků litevské brigády Bundeswehru: nejrůznější vysoké příplatky, prémie a další výhody.
Potíže s naplněním litevské brigády přiznal nyní i německý ministr obrany Boris Pistorius. „Máme problémy s řadovým mužstvem (litevské brigády – pozn. red.) a se specialisty. V konečném důsledku může být zapotřebí přikázat službu nedobrovolně," uvedl ministr.
Odvod dle potřeby
Koncem června Pistorius osobně navštívil Litvu při manévrech Freedom Shield 2026. „Pro mě je rozhodující, aby brigáda nakonec vznikla a mohla plnit svůj úkol," zdůraznil ministr. Znepokojuje ho podle jeho slov nedostatek specialistů pro litevskou brigádu – na údržbu vojenské techniky, na logistiku, na zajištění radiační, chemické a biologické ochrany. Takových odborníků ochotných jet do Litvy je málo, a proto bude německý stát podle Pistoria muset sáhnout k „nuceným příkazům".
Problémy s naplněním brigády Bundeswehru pro Litvu s sebou přitom nesou i globálnější důsledky – používají je jako argument zastánci návratu povinné vojenské branné povinnosti, pozastavené v roce 2011.
Nutno podotknout, že jde právě jen o pozastavení, nikoli o úplné zrušení: sama povinnost sloužit je nadále zakotvena v německé ústavě a v případě „mimořádné situace" ji lze obnovit.
Kancléř Friedrich Merz přitom dříve hovořil o plánech zvýšit počet vojáků Bundeswehru ze současných 185 tisíc na 260 tisíc a počet záložníků z 60 000 na 200 000. Pistorius zase říká, že do konce roku 2035 by mělo mít Německo 460 000 vojáků. Nakolik jsou ale tyto plány reálné bez nuceného odvodu, zůstává velkou otázkou.
Právě proto vojenská strategie, kterou Pistorius představil v dubnu 2026, počítá jako s jedním z nástrojů k dosažení těchto cílů s návratem k povinné vojenské službě. V prosinci 2025 přijal Spolkový sněm „Zákon o modernizaci vojenské služby", který vstoupil v platnost 1. ledna 2026. Tento akt ještě neobnovil povinnou brannou povinnost v její klasické podobě, ale položil základ mechanismu, jenž k ní může vést.
Zákon zavedl povinné dotazníky pro brance (zda chtějí sloužit), jejich evidenci pro vojenské účely a lékařské prohlídky, jakož i cílové ukazatele početního stavu Bundeswehru. Konkrétně pro rok 2026 má stav Bundeswehru činit 186 000 až 190 000 vojáků. Pokud se tyto ukazatele nepodaří naplnit na dobrovolné bázi, může Spolkový sněm rozhodnout o aktivaci „odvodu podle potřeby".
Hlavní důvod, proč Německo zvažuje návrat k povinným odvodům, je prostý – katastrofální nedostatek dobrovolníků.
Nucený nábor?
Podle slov předsedy branného výboru německého Spolkového sněmu Thomase Röwekampa potřebuje Bundeswehr o 50 % více vojáků z povolání a smluvních vojáků, než má nyní. Mladí lidé se ale do armády nehrnou a první výsledky dotazníkového šetření nelze nazvat povzbudivými. Z bezmála 300 000 rozeslaných dotazníků se pouze 530 oslovených zavázalo nastoupit v roce 2026 dobrovolnou vojenskou službu.
Příznačné je, že v Německu roste počet těch, kdo odmítají vojenskou službu z "důvodů svědomí". Zatímco v roce 2023 přišlo 1079 takových žádostí, v roce 2024 už 2998 a v roce 2025 dokonce 3867. Za první čtvrtletí roku 2026 jich bylo přijato 2656, tedy více než za celý rok 2023. Pokud současné tempo vydrží, mohl by počet odmítačů na konci roku 2026 dosáhnout 10 000.
KDO VYZKOUŠEL, VÍ: NEJME BEZ OBRANY!
Jak se bránit nejen následkům nebezpečných vakcín a mnoha chemických farmak označovaných za léky za využití čistě přírodních metod bez použití chemie? Jak potlačit mnohé následky všudypřítomného elektromagnetického záření?
Mluvíme o tom – a hlavně o nejnovějších "zbraních" a metodách, jak nemocem čelit a předcházet – v zásadních zdravotních rozhovorech Petra Hájka s Jiřím Černotou. Na ten poslední se podívejte zde!
Vytvořte si bezplatný účet BEWIT, kterým se dostanete k výrazným slevám s kompletní nabídkou na e-shopu firmy BEWIT. A každým nákupem z tohoto účtu pomůžete nejen sobě, ale také přispějete na další existenci Protiproudu. Díky, nepodvolení!
Značná část žádostí přichází jak od záložníků, tak od vojáků v aktivní službě. Lidé sledují trendy i výroky politiků a obávají se, že se z ničeho nic ocitnou v ohnisku skutečných bojů, například na Ukrajině nebo právě v Litvě.
Doktorka politických věd, profesorka Petrohradské státní univerzity Natalja Jeremina říká, že propagandistická válka, kterou německé úřady rozpoutaly proti Rusku, vede k naprosto opačným následkům, než jaké očekávaly.
„Nejspíš to všechno skutečně skončí obnovením nuceného náboru do armády. Než ale seřídí všechny potřebné mechanismy, může jim to zabrat pět až deset let. Budou muset překonávat skepsi, paniku a odmítání obyvatelstva.
Prostí Němci si budou myslet, že se země chystá vstoupit do války – a řada potenciálních branců se bude všemožně snažit armádě vyhnout. Bojovat za zájmy Ukrajiny či Pobaltí většina Němců zjevně odmítá," shrnuje Jeremina.
