PROTIPROUD Milan Kramberger
Největší sportovní svátek na světě. Čtyřiašedesát zápasů, čtyřiačtyřicet měst, tři země, miliarda diváků. FIFA fanfáry, sponzorské bannery, Coca-Cola, Adidas, hysterické komentátorské hlasy připravené na každý gól. The Beautiful Game. Krásná hra.
Jenže než se vydáte na stadion, tak vám na letišti v Miami vlezou do kufru, deset hodin vás drží v místnosti bez okna, a pak vás deportují zpátky domů. Bez vysvětlení a bez omluvy. A FIFA — ta slavná, nezávislá, apolitická FIFA — pokrčí rameny a řekne: „To není naše věc."
Vítejte na MS 2026. Vítejte v troskách toho, čemu jsme ještě ne tak dávno říkali sport.
Úspěšně zničeno
Je to dílo posledních let. Metodické rozkrádání sportu jako veřejného prostoru a jeho přeměna v politický nástroj. Západ na tom pracoval svědomitě – a teď žne ovoce dračí setby.
Rok 2015: FBI vtrhne do hotelů v Curychu a pozatýká funkcionáře FIFA. Amerika zachraňuje fotbal před korupcí! Jásot v liberálních médiích. Jenže pozor — FBI nezasáhla proto, že by ji trápil osud fotbalu. Zasáhla proto, že americké soudy si nárokují jurisdikci nad čímkoliv, co prochází americkým bankovním systémem. Byl to mocenský výpad, nikoli tažení za morálku. FIFA je od té doby mnohem poddajnější vůči tomu, co si Washington přeje.
Rok 2020: Rusko. WADA, McLarenova zpráva, systematický doping. Možná ano, možná ne, ale zcela určitě politická objednávka. Nikdy jsme se nedozvěděli celou pravdu. Výsledek jasný: ruští sportovci závodí pod neutrální vlajkou jako trestanci v podmínce. Bez hymny, bez vlajky, bez identity.
Rok 2022: Začátek horké fáze války Západu proti Rusku na Ukrajině. Rusko a Bělorusko vyloučeny z FIFA, z UEFA, z Wimbledonu, odkudkoliv, kam dosáhly ruce euroatlantického "sportovního" establishmentu. Paralympionici v kolečkových křeslech — vyloučeni. Tenisté — vyloučeni. Veslařky — vyloučeny. Protože sport je přece nástroj hodnot.
Že saudskoarabská liga kupuje hvězdu za hvězdou? Nikdo ani nemrkne. Že Katar pořádá MS 2022 za podmínek, které by u jiných zemí vyvolaly apokalyptické titulky? Nic. Západ hraje. Protože Katar platí. Protože Saúdové platí.
Mezitím se z hřišť stávají politické tribuny. Klečení před výkopem. Duhové pásky. Gesta, hesla, demonstrace. I fotbal přestal být místem, kde se na devadesát minut zapomíná na politiku — stal se dalším bojištěm politických válek, kterým se mystifikačně říká "kulturní".
Obyčejní lidé, kteří přišli sledovat zápas, místo toho dostávají přednášku.
CAS, WADA, IOC, UEFA, FIFA — nadnárodní struktury bez demokratické legitimity, bez volených zástupců, bez odpovědnosti komukoliv. Státy ve státě, které rozhodují o tom, kdo smí závodit a kdo ne, podle klíče, který nikdy nebyl vysvětlen, natož obhájen.
"Co se to děje s inflací, pane Vlášku?" "To máte tak, pane Hájku…"
Pusťte si pár desítek vteřin, v nichž na jednoduchou otázku Petra Hájka krátce odpovídá známý "zlatý hoch" Robert Vlášek.
Už to chvíli vypadalo, že nedávné brutální znehodnocování našich peněz je za námi. Ale kdepak! Inflace rychle zvedá kotvy, Andrej Babiš hřímá na ČNB a její guvernér Michl se tváří, že je hluchý. Co se to zase děje? Proč? A co s tím?
Pokud se chcete vyhnout znehodnocení peněz inflací, která už opět nabírá na síle, známe jeden bezpečný přístav. Stačí kliknout sem – a budete vědět vše, co potřebujete. A pomůžete sobě i Protiproudu!
2026: Karneval absurdity
USA, Kanada, Mexiko. Trump v Bílém domě. A fotbal v rukou vyhroceného politického boje.
Omar Abdulkadir Artan. Třicetičtyřletý Somálec. Nejlepší africký rozhodčí roku 2025. Vůbec první Somálec na světovém šampionátu. Přiletěl z Istanbulu do Miami s platným vízem, s akreditací FIFA, s celou kariérou za sebou. Strávil jedenáct hodin v místnosti na celním oddělení. Pak ho deportovali.
Důvod? Bezpečnostní obavy. Podle New York Times byl zřejmě zaměněn s někým jiným.
Člověk, který celý život zasvětil fotbalu, byl vyhozen ze země jako nežádoucí živel, protože si ho někdo na ministerstvu speltl s jiným člověkem?
FIFA reagovala bravurně. "Rozhodnutí o vízech a vstupu do země jsou výhradně v kompetenci hostitelské vlády. Děkujeme za pochopení. Hezký den."
Irácký kapitán Aymen Hussein. Sedm hodin výslechu v Chicagu. Týmový fotograf Talal Salah — nevpuštěn vůbec. Senegalští fotbalisté — prohledáváni na letišti, téměř obráceni naruby.
Fabio Cannavaro. Italský obránce, který v roce 2006 zvedl nad hlavu zlatý pohár. Jeden z největších hráčů v historii fotbalu. Prohledáván na letišti s takovou obscénní "péčí", jaká se nedostane ani podezřelým z pašování heroinu.
Írán? Kapitola sama pro sebe. Víza pro hráče schválena deset dní před turnajem — po měsících nejistoty. Část delegace na ně ale stále čeká. Tréninková základna musela být přesunuta z arizonského Tucsonu do mexické Tijuany — přímo k hranici coby symbolický výsměch.
A na úplný závěr, pár dní před začátkem, zrušeno přidělení vstupenek pro íránské fanoušky. Každý tým standardně dostává osm procent lístků na vlastní zápasy. Írán nedostane ani jediný. Tisíce fanoušků, kteří si zarezervovali hotely a lety, zůstanou před stadionem. Pokud je do země vůbec vpustí.
Někteří skotští fanoušci zase přišli na poslední chvíli o cestovní povolení. Ztracené tisíce eur za letenky a hotely. Haiti — účast na MS poprvé od roku 1974. Historický okamžik pro malou zemi. Jenže v tomto případě se jejich fanoušci zase bojí jet do USA.
Ian Wright to pojmenoval nejvýstižněji: World Cup of Chaos. Světový pohár chaosu.
Fotbal jen pro vyvolené
I kdybyste všechno výše přežili — výslechy, prohledávání, zrušené povolení — narazíte na poslední hradbu. Cena vstupenky.
Přes čtyři tisíce dolarů za lístek na přeprodejních platformách pro zápasy základní skupiny. Finále: cifry, které se v novinách ani nepíší celé, protože jsou trapně obscénní. Pro srovnání: Katar 2022. Skupinová fáze od sedmdesáti dolarů. Rusko 2018 již od dvaceti dolarů.
V tom státě, který je dnes vzorem všeho špatného a jehož jméno nesmí být vysloveno bez povinného odsouzení uspořádalo asi poslední mistrovství světa, kde si obyčejný člověk mohl koupit lístek. Zatímco maják svobody, srdce demokracie, hostitel nejúspěšnějšího MS (jak už se o něm dopředu píše) prodává lístek na utkání ve skupinách za čtyři tisíce.
ZBRANĚ NEPODVOLENÝCH FUNGUJÍ!
Petr Hájek do pořadu Zdraví v protiproudu přivedl nového hosta. MUDr. Bronislav Čik přijel ze Slovenska, aby představil fascinující novinku, kterou bude v ČR distribuovat náš známý Daniel Fiala, který tak dále rozšířil možnosti sebeobrany nepodvolených!
Tisíce vděčných uživatelů jeho přípravků už sice vědí, jak účinné jsou čínské dřevokazné houby s "medíky" při prevenci a pomoci v léčení i těch nejzávažnějších chorob včetně onkologických. "Živá voda" doktora Čika je však doplní do fascinující zbraně – a opět bez chemie!
Podívejte se na jejich nejnovější rozhovor! A nezapomeňme: Nákupem přes supramedex.protiproud.info nepodvolení současně pomáhají k další svobodné existenci Protiproudu!
Fotbal se zrodil na ulicích. Na dvorech, v uličkách, na škváře či vydupaných trávnících. Hrávaly ho děti dělníků, horníků, námořníků. Byl to sport chudých, který nepotřeboval nic než míč a kus rovné plochy. Asi jediný sport, kde se ještě relativně nedávno Brazilec, Nigerijec, Čech či Japonec mohli bez tlumočníka pobavit o Ronaldovi nebo Zidanovi.
To je pryč. Fotbal je dnes produkt. Televizní práva, sponzorské balíčky, VIP lóže, NFT kartičky, fantasy ligy, streamovací platformy. A jednou za čtyři roky velká show, kde si bohatí kupují lístky za ceny aut a ostatní koukají doma na obrazovce polepené reklamami.
Loutkové divadlo
FIFA se tváří jako nezávislá mezinárodní organizace. Nestranná. Apolitická. Hájí prý sport před všemi politickými zájmy.
Stejná FIFA vyloučila Rusko a Bělorusko pod tlakem, který přišel ze západních federací a vlád. Přikývla na americké podmínky bez jediného veřejného protestu. Stojí v tichosti, zatímco americká celní služba deportuje její vlastní rozhodčí. Mlčí k odebraným vstupenkám Íránu.
Organizace, která se pasuje do role ochránce fotbalu před politikou, je dnes nejposlušnější politický nástroj v celém sportovním světě. Zvládla několik věcí najednou — stát se současně nespolehlivou, nečestnou a zbytečnou.
Didier Deschamps odchází. Strávil čtrnáct let u francouzské reprezentace, vyhrál MS 2018, dnes zažil poslední domácí zápas. Messi dohraje — možná tento turnaj bude skutečně jeho poslední, jak říká pokaždé. S nimi odchází generace, která ještě pamatovala, co byl fotbal předtím, než ho rozebrali na součástky.
Příští generace? Ta bude vyrůstat na příbězích o výsleších na letišti. O fanoušcích z Haiti, kteří se báli přijet. O somálském rozhodčím, který letěl domů s platným vízem v kapse a deportační razítkem v pase. O vstupenkách za čtyři tisíce dolarů a fanoušcích sledující přenosy ze zaprášených kaváren, protože jinak neuvidí vůbec nic.
Sport byl posledním společným prostorem lidstva. Západ tento prostor posledních dvacet let metodicky zabíral. Kus po kusu. Nejdřív pravidla, pak sankce, pak vyloučení, pak ceny, pak bezpečnostní kontroly. A teď stojíme u výsledku.
Ta krásná hra je mrtvá. Pohřeb proběhne na stadionu New York–New Jersey 19. července. Vstupné čtyři tisíce dolarů. Somálští rozhodčí a íránští fanoušci tam nebudou
Smutečního projevu se ujme vítězný Donald Trump.
