Nová republika Václav Dvořák
| Jiří Jaroš Nickelli – emeritní muzejník |
Jiří Jaroš Nickelli
Co je to za historický nesmysl, doslova blbost?
Kdy se Evropané dostávali masově do Afriky?
Pomineme-li starověk, a a ojedinělé plavby římských lodí – nemluvě o Féničanech,jenž je předběhli možná o staletí – musíme se vrátit až do období pozdního středověku, k Portugalcům a jejich objevným plavbám, iniciovaným portugalským králem Jindřichem Mořeplavcem. Největšími objeviteli byli Bartolomeo Díaz a Vasco da Gama, jejichž plavby byly daleko lépe připraveny, než plavba Columbova. Teprve potom počali Portugalci zakládat obchodní stanice a pevnůstky na africkém pobřeží a do vnitrozemí se téměř nepouštěli. Daleko později přišli Britové, Francouzi, Holanďané, Belgičané jako kolonizátoři…
Byli to Arabové. Arabové již od raného středověku navštěvovali obě pobřeží Afriky a začali obchodovat s domorodými královstvími a náčelníky kmenů, kteří vedli dlouhé války mezi sebou navzájem. Arabové kupovali válečné zajatce jako otroky a obchodovali s nimi jak v Adenském a Perském zálivu, tak i s Indií. Totéž současně s Evropany dělali i Turci Osmanské říše, ovšem v daleko větším rozsahu, než Portugalci a po nich Španělé, kteří se zaměřili na atlantické zámoří.
Takže evropský obchod s otroky je pozdního data a předchůdci Arabové i Turci jej dovedl k daleko větší systematičnosti, o čemž se dnes cudně mlčí. Ostatně cudně se mlčí i o osmanském řádění na Balkáně, zasahujícím i k nám, kdy do otroctví se po staletí braly národy Balkánu, a dokonce i obyvatelstvo Slovenska a Moravy při tureckých nájezdech. Kroniky jihomoravských městeček od Strážnice po Hustopeče hovoří jasně – ovšem toto dnešní lidoprávníci neberou v potaz, stejně jako vše,co se jim nehodí do krámu.
Jinak první země na světě, která zakázala otroctví a obchod s otroky, byla Velká Británie roku 1813. Tedy „pokrokové“ Spojené státy si otroctví ponechaly ještě dlouhá desetiletí poté, a segregaci o století později… Rasismus a otrokářství nebyla tedy jen jakási eurospecialita, ale obecný jev vývoje světových společenství nerovnoměrně trvající v různých dobách – kdybychom zkoumali dnešní otroctví nezletilých dělníků v různých kontinentech,taky bychom dospěli k neveselým závěrům. Možná i tento počítač, na němž píši tuto stať, nedejbože montoval nějaký otrocký dětský dělník v Hong Kongu nebo bůhví kterého čerta lokality výroby, neboť z označení počítače to nevyčteme…
