PROTIPROUD Milan Kramberger
Přes všechny sympatie k jeho "americké revoluci": Donald Trump se podle všeho definitivně pomátl. Jiné vysvětlení pro to, co předvádí v íránské krizi, těžko hledat. V průběhu několika dnů oznámil uzavření Hormuzského průlivu, přislíbil světový mír „na dosah ruky", nechal své lodi doplnit „nejlepší municí" pro útok na Írán – a souhlasil skoro se všemi deseti íránskými mírovými podmínkami.
Vzápětí prohlásil, že žádný takový plán vůbec neexistoval.
Muž s prstem na spoušti největší vojenské mašinerie světa zřejmě nemá pod kontrolou ani vlastní tiskovou mluvčí – natož Blízký východ.
Anatomie blufu
Trump ve Fox News slavnostně oznámil: „Uzavřeme Hormuzský průliv. NATO nám pomůže. Velká Británie vyšle minolovky. USA zavedou úplnou námořní blokádu Íránu – podobnou té venezuelské, ale ve větším měřítku."
Realita je jiná. Dramaticky jiná.
Americká úderná skupina vedená letadlovou lodí USS Abraham Lincoln se v březnu přiblížila na 210 námořních mil od íránského pobřeží. Výsledek? Íránské rakety a drony ji donutily stáhnout se na vzdálenost 700 mil. Sedm set mil od pobřeží. To je vzdálenost z Prahy do norské metropole. A z takové vzdálenosti má americké námořnictvo blokovat tankery?
Aby bylo vůbec možné zastavit tanker, musí proběhnout vzdušný útok vrtulníkem – pirátským slangem boarding mission. To ovšem předpokládá, že loď je v dosahu. Jenže v celé oblasti jsou pouze tři skupiny lodí schopné vypouštět vrtulníky: samotná skupina USS Abraham Lincoln, 31. námořní expediční jednotka se svou vlajkovou lodí USS Tripoli a 11. námořní expediční jednotka s vlajkovou lodí USS Boxer. Celkem sedm lodí. Sedm lodí na blokádu Perského zálivu a přilehlých vod?
Ale ani to není ten největší problém. Trump svým prohlášením dopředu instruoval každého majitele tankeru, aby na palubu nastoupily bezpečnostní týmy vyzbrojené přenosnými protiletadlovými systémy MANPADS. Každý pokus o boarding se tak může stát sebevražednou misí. A pokud půjde o tanker plující pod čínskou nebo japonskou vlajkou – jakýkoli vojenský zásah bude Pekingem a možná i Tokiem vnímán jako válečný akt. Zdá se, že velení CENTCOM tyto důsledky vůbec nepromyslelo. Nebo promyslelo – a rozhodlo se mlčet.
Absolutní nula
Írán předložil USA seznam deseti podmínek pro zahájení mírových rozhovorů. Trump okamžitě oznámil, že USA plán obdržely a „souhlasily téměř se všemi body". Světová média to přijala jako průlom. Ceny ropy padaly. Chvíli nato ovšem prohlásil, že americká média šíří zprávy o „úplně falešném desetibodovém plánu". Tisková mluvčí Levittová pak celou věc pohřbila slovy, že íránský plán „Trump a jeho tým hodili do koše".
PORAĎME SE – TENTOKRÁT V UTERÝ!
Tvrdé jádro nepodvolených se tentokrát sejde na poradě se šéfredaktorem Protiproudu Petrem Hájkem. netradičně v úterý 14. dubna v 18:00 hodin
Je o čem se radit. Nejen po krachu mírových jednání mezi USA a Íránem v Islámábádu a z toho plynoucími opět rostoucími cenami ropy, ale především o příčinách a důsledcích porážky Viktora Orbána v maďarských volbách.
Jsou však i další témata. To proto, že obsah "porady" jako vždy určují především čtenáři a diváci svými dopisy, otázkami a komentáři, na něž bude Petr Hájek reagovat v reálném čase.
Takže znovu: Úterý 14. dubna v 18:00 hodin, nebo kdykoli poté!
Mezitím realista viceprezident Vance odletěl do Pákistánu na rozhovory s prohlášením, že „USA jsou připraveny zmírnit požadavky ohledně obohacování uranu, pokud budou jednání vedena v dobré víře". A jako gesto dobré vůle dodal, že „USA podají Íránu ruku", dopadnou-li rozhovory úspěšně.
Ve stejnou dobu Trump oznamoval doplňování válečných lodí municí a senátor Graham – Trumpův osobní přítel a golfový partner – volal po vojenském řešení a obsazení ostrova Kharg.
Íránský vyslanec nejvyššího vůdce reagoval lakonicky: Hormuzský průliv bude otevřen „po skončení války s USA a Izraelem". Američané na to odpověděli, že průliv musí být otevřen dřív, než vůbec začnou jakákoli jednání. Kruh je uzavřen. Výsledek? Nula. Ztráta důvěryhodnosti? Absolutní.
Vládne Americe Netanjahu?
Jedenáctého února předložil izraelský premiér Netanjahu Trumpovi „stoprocentní" zpravodajská data a plán „zaručeného vítězství" v případě masivního překvapivého úderu na Írán. Netanjahu Trumpovi tvrdil, že Írán je slabší než kdykoli předtím, že tamní vnitřní opozice jen čeká na příležitost svrhnout režim a že vše bude rychlé, čisté a vítězné.
Tento scénář nabízel Netanjahu opakovaně – Bushovi, Obamovi, Bidenovi. Všichni odmítli. Souhlasil pouze Trump.
Prakticky všichni Trumpovi poradci, kteří měli alespoň minimální zdravý rozum a bojové zkušenosti, se pokoušeli prezidenta od izraelského dobrodružství odradit. Trump odpověděl: „Líbí se mi to." Výsledky vidíme.
Američané jsou podle informací ze zákulisí v tichém zuřivém hněvu z toho, že je Netanjahu „tahal za nos"- a USA se ocitly po válce v horší pozici, než byly před ní. Stále silněji se ozývají hlasy požadující přezkum samotné možnosti, aby cizí stát měl tak zásadní vliv na americkou politiku, a volání po snížení vojenské pomoci Izraeli sílí.
Jenže právě proto je pro Netanjahu a jeho spojence jedinou cestou k udržení moci dál vtahovat Američany do konfliktu. Bývalý izraelský ministr obrany Lieberman to řekl bez obalu: Jakákoli dohoda s Íránem bez vzdání se zbraní, obohacování uranu a podpory teroristických organizací znamená, že bude nutné obnovit tažení „za těžších podmínek a za vyšší cenu". Netanjahu sám prohlásil, že „Izrael má další cíle, na které se zaměřuje". Geniální logika: mír znamená automaticky prohrávat.
Je cílem světová hospodářská krize?
Politolog Nikolaj Starikov to pojmenoval přesně: Trump se rozhodl hasit oheň benzínem. Námořní blokáda Íránu nepovede k otevření Hormuzského průlivu – povede k jeho ještě těsnějšímu uzavření. Přinutí Teherán k silovým akcím vůči monarchiím v zálivu. Dál sníží dodávky ropy na světový trh. Udrží region v patu „ani mír, ani válka". A vytvoří pevné předpoklady pro hlubokou a dlouhotrvající světovou hospodářskou krizi.
Přesně to je zřejmě cíl. Přesně to potřebují globalisté, kteří spolu s Izraelem do tohoto konfliktu Trumpa vtáhli. Válka nemusí být vyhrána, stačí, když trvá. Stačí, když destabilizuje trhy, vyčerpává armády a ospravedlňuje mimořádná opatření. Chaos je nástroj, nikoli nezamýšlený vedlejší produkt.
JASNÁ OTÁZKA:CO S TÍM, PANE VLÁŠKU?
Protiproudní televize uvádí v pořadu Nepodvolení "zlatého chlapce" Roberta Vláška. V rozhovoru s Petrem Hájkem vysvětluje pozadí dramatických dějů ve světě i u nás, protože nakonec všechno souvisí s tím, co máme – a co si nemusíme nechat vzít:
Útok USA a Izraele na Írán sice zatím skončil příměřím, ale je otázkou, dokdy klid zbraní vydrží. Tahle absurdní válka nicméně korunuje všechny chaotické děje současného světa a činí naléhavými otázky, jak uchránit alespoň to málo, co ještě máme.
Držme si klobouky, bude to jízda! Valí se na nás další inflační vlna, které nikdo neunikne? Jak se bránit proti okrádání? Právě k tomu slouží protiproudní Sebeobrana!
Zdravý rozum mluví z Teheránu?
Předseda íránského parlamentu Mohammad Galibaf řekl větu, která v tomto diplomatickém cirkusu zní jako jediný racionální hlas: „Zkušenosti z minulosti ukázaly, že je nutná úplná nedůvěra vůči nepříteli."
Má pravdu. Ne snad proto, že by byl Írán anděl míru. Ale proto, že člověk, který v průběhu jediného týdne přislíbí mír, popře vlastní souhlas, doplní lodě municí, pošle svého viceprezidenta líbat se v Pákistánu a zároveň nechá senátora Grahama volat po vojenském obsazení íránského ostrova – takový člověk není spolehlivý partner pro žádná jednání. Je to člověk, jehož politiku řídí někdo jiný. A ten někdo má zájem na tom, aby mír nenastal.
Pokud tedy vůbec nějaký mír přijde, bude krátký. Izrael je kategoricky proti. A dokud bude Netanjahu u moci – a dokud bude Trump říkat „líbí se mi to" – bude Blízký východ hořet dál.
Přesně podle plánu?
