Nová republika Lenka Procházková
Ivan David
1. 6. 2021
Poslankyně Die Linke Sevim Dagdelen ( na obr.) mluví v Bundestagu o hluboce rozvrácených vztazích mezi Německem a Ruskem. Mluví otevřeně o věcech, která jsou u nás už tabu.
„Rusko – německé vztahy dosáhly téměř bodu mrazu, což je fatální“, říká na úvod svého vystoupení. Tento bod mrazu je podle ní politováníhodný zejména vzhledem k historii minulého století a dvěma světovým válkám, které Německo rozpoutalo. Proto by německá spolková vláda měla využít nadcházející 80leté výročí plánu Barbarossa, tedy přepadení Sovětského svazu nacistickým Německem, aby se pokusila vrátit německo-ruské vztahy na odpovídající úroveň.
„V časných ranních hodinách 22. června 1941 nastartovalo nacistické Německo plán Barbarossa, tedy přepadení Sovětského svazu, v rozporu s mezinárodním právem. V tzv. Blitzkriegu mělo Německo dobýt a obsadit sovětské území až po Ural. Tažení bylo od samého začátku doprovázeno barbarskými zločiny vůči civilnímu obyvatelstvu. Jedním z největších válečných zločinů Wehrmachtu byla blokáda města Leningradu od 8. září 1941 až do 27. ledna 1944. Podle odhadů zemřelo během blokády hladem přibližně 1 milion obyvatel Leningradu“, říká Dagdelen doslova a pokračuje:
„Z rasového hlediska mělo tažení proti Sovětskému svazu zredukovat počet tamních obyvatel o 30 až 50%. Přepadením Sovětského svazu také pokračovalo vyhlazování evropských Židů. Celkově měla německá okupace Sovětského svazu za následek smrt 27 milionů sovětských občanů různých národností. Třetina území okupovaných německou armádou nebyla zprvu po osvobození Rudou armádou obyvatelná. Zničeno bylo 1 710 měst, 70 000 vesnic, 32 000 továren, 2 766 kostelů a klášterů, 4 000 knihoven a 427 muzeí. Skláním se před oběťmi a jejich pozůstalými,“ řekla Dagdelen doslova.
Po tomto zdrcujícím výčtu válečných zločinů nacistického Německa vyzvala Dagdelen německou vládu a parlament, aby neblahého výročí přepadení Sovětského svazu využili k restartu vzájemných vztahů, stejně jako to udělali v případě Francie, se kterou po většinu historie rovněž válčili. Doslova vyzvala k usmíření, ba dokonce ke smlouvě o přátelství s Ruskem: „Německá vláda a německý parlament mají velkou zodpovědnost. A byla by chyba se této zodpovědnosti vyhýbat a zdůvodňovat to politickými rozpory. Stejně jako spolková vláda neargumentovala politickými diferencemi v roce 1963 v případě Francie a prezidenta Charlese de Gaulla, neměla by jimi argumentovat ani dnes v případě Ruska. V Německu se šíří nepřátelství a nenávist k Rusku a jeho obyvatelům. To musí být překonáno v zájmu zachování míru.“
Dále Sevim Dagdelen připomněla smlouvu o přátelství, dobrých vztazích a vzájemné spolupráci, kterou Německo a Sovětský svaz podepsali v roce 1990. Rusko je nástupnickým státem Sovětského svazu a tudíž by měla podobná smlouva být podepsána i s ním. Cílem musí být přátelství s Ruskem. Die Linke požaduje, aby 80. výročí zahájení plánu Barbarossa bylo podnětem pro začátek jednání o nové smlouvě mezi Ruskem a Německem. Doufá, že ostatní frakce a spolková vláda se k této iniciativě připojí. Tolik Sevim Dagdelen.
Tato poslankyně Bundestagu je původem Kurdka. Dobře tedy ví, co znamená genocidní válka. Protože stejné metody jako nacistické Německo v minulém století používaly a používají v tomto století Islámský stát a džihádistické milice s významnou podporou Turecka. Tedy metody „redukce obyvatelstva“, ničení měst, vesnic a kulturních památek na územích, která chtěli obsadit a v případě Turecka také obsadili. A také ví, že zatímco Rusko je nepřítel a „nedodržuje lidská práva“, Turecku coby partnerovi v NATO německá vláda nevytýká takřka nic. Zřejmě mezi německou a tureckou politikou není tolik diferencí jako mezi německou a ruskou.
