Nová republika Václav Dvořák
| Docent Radim Valenčík |
9. 4. 2020 blog autora
Když jsem se ráno podíval na svůj zastrčený blog, s překvapením jsem zjistil, že můj článek věnovaný Tereze Spencerové má 7.320 přečtení, viz:
(Pokud jde o hodnocení, jeden čtenář, který poctivě uvedl své jméno i příjmení, se omluvil, že se spletl a místo 1 dal 5.)
Za sedm let jsem tak vysoký počet přečtení zaznamenal potřetí. Je to velmi silné ocenění práce, kterou Tereza odvedla. Novinářský mainstream na ni zapomněl. Dokonce i Prima, na které ještě nedávno působila, ji jen okrajově zmínila na FB, a to jen proto, že aktivitu v tomto směru vyvinula A. Cerquireová (dík Andreo). Ale „Kávička“ Terezy Spencerové na zpravodajských stránkách Primy visí doposud. Poslední díl je z Apríla, tj. 1. dubna a pak dala Prima „Kávičce“ stop.
Viz: https://prima.iprima.cz/ranni-kavicka-terezy-spencerove
Trochu jsem s pomocí přátel reagujících na můj povzdech, že mainstreamová novinářská obec odkaz skvělé novinářky nepřipomenula, zmapoval ohlasy:
Dále Sputnik, Parlamentní listy, Lupa, Denik N a zvukem Svobodné rádio, zde:
https://www.youtube.com/watch?v=AhHE8lzU9Ik&feature=youtu.be&fbclid=IwAR3_Xp7xuFwM9-J_3UphNnExXYh04qaXFTYl8wfvWgaEH14FSsdhGAQC-OU
Nechci používat otřepaná fráze, jak nám bude Tereza chybět. Spíš chci upozornit na to, že v každém z nás, z těch, kteří jsme ji četli a měli rádi, je kus Terezy. Že předávala či doslova rozdávala svou schopnost vidět pod pokličku současného dění, analyzovat a odhalovat síly, které působí proti nám a které ohrožují přežití lidí nejen v jiných zemích, ale i u nás, jak se tyto síly projevují (k čemuž využívala svůj nenapodobitelný sarkasmus založený na kontrastu a uvádění jevů do souvislosti tak, že podstatu toho, o co jde, svlékla do naha).
Využijme to, co nám dala a co z ní žije v nás, pokračujme v jejím díle, snažme se stále přesněji pochopit, o co v současném světě jde, shodnout na tom hlavním, jak se bránit zlu, které o sobě dává stále více vědět, ale tím se současně zviditelňuje a stává čitelnějším. Nežijeme v normální době. Žijeme v době historického excesu. Dokud nebude dostatečnému množství lidí dostatečně zřejmé, co je příčinou současných problémů a jak je řešit, budou naše snahy o nápravu neúčinné. A vše teprve začíná. Jdeme do velkých turbulencí.
Nemusíme se na všem hned shodnout. I s Terezou jsem se mnohdy v diskusi k důležitým otázkám střetl (a dokázala být pěkně ostrá). Ale neuzavírejme se ve svých názorech. To je z hlediska toho, o co jde, velký přepych. Mějme vůli společně hledat odpověď na otázky „O co jde?“ a „Co dělat?“. Zkusme si ranní kávičku podle receptu Terezy Spencerové vařit sami.
Zdroj: http://radimvalencik.pise.cz/7730-kdo-a-jak-se-rozloucil-s-terezou-spencerovou.html
