Konovarus zasáhl do pracovního trhu a odměnování za práci v České republice

Protože mne to zajímá a s tím, že aktivní život už jde dost dlouho mimo mne, takže nemám přímý vhled a zkušenost, bylo mou snahou najít nějaká tvrdá data, nejlépe nějaký verifikovaný průzkum.

Personálně poradenská společnosti Randstad jeden takový čerstvě provedla. Mimochodem, není to její jediný ojedinělý průzkumný počin v oblast práce, zaměstnanosti nebo firemního prostředí. Hodlám si ji zanést mezi dobré zdroje. Ale zpět k dnešnímu tématu. Tedy její rešerši toho, kolik pracovních míst už bylo vlivem koronavirové odstávky bylo ztraceno, v kterých oborech a jak zaměstnavatelé sáhli, kvůli omezení ekonomické aktivity a komu na platy a benefity. Randstad vyzkoumal následující:

Čtvrtina českých firem kvůli pandemii propouští, pětina snižuje peníze

Zhruba čtvrtina českých firem již přistoupila v souvislosti s pandemií COVID-19 a omezujícími opatřeními k propouštění svých zaměstnanců. Pětina snížila svým zaměstnancům finanční bonusy a variabilní složky, desetina mzdový základ. K výrazným redukcím došlo v českých firmách i v oblasti nefinančních benefitů. Jen čtvrtina firem v období koronavirové krize nezavedla žádná omezující opatření. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu personálně poradenské společnosti Randstad.

Pandemie koronaviru přinesla české ekonomice nemalé rány. Čeští zaměstnavatelé proto již v průběhu dubna a května museli přistoupit k celé řadě opatření, jejichž cílem byly úspory nákladů. V mnoha případech se týkaly zaměstnanců. Dle nejnovějšího průzkumu společnosti Randstad realizovaného od 1. do 15. května 2020 na vzorku 650 respondentů přistoupila čtvrtina (26,7 %) firem k propuštění, více než pětina (22,5 %) nařídila svým zaměstnancům dovolenou, další pětina (19,2 %) snížila zaměstnancům bonusy a variabilní složky a přibližně každá desátá firma (10,6 %) snížila zaměstnancům základní mzdu. Na překážky na straně zaměstnavatele poslalo své lidi 17,8 % českých firem, neplacené volno alespoň části svých zaměstnanců nařídilo 9 % zaměstnavatelů. Firmy rovněž přistupovaly ke snižování úvazků (9,5 %) či změnám pracovní náplně (9,7 %) některých svých zaměstnanců. Pouze čtvrtina firem (26,8 %) nezavedla žádná omezující patření.

„Přijatá opatření se výrazně lišila podle jednotlivých sektorů. Zatímco například firmy z IT nebo podnikových služeb fungovaly hladce i v době pandemie, subjekty z jiných oborů musely zcela zastavit svůj provoz a návrat k původnímu stavu se ani nyní nezdá pravděpodobný. Paralyzování celého HoReCa byznysu, maloobchodu a služeb se promítlo u firem, které naopak v krizi nabíraly. Přes polovinu našich nově nastoupivších zaměstnanců v logistice nyní tvoří lidé, kteří předtím pracovali právě ve zmíněných oborech,“ říká Jacek Kowalak, ředitel společnosti Randstad. “Z dat je vidět, že naprostá většina výrobních firem se zatím snažila zaměstnance udržet a volila cestu překážek na straně zaměstnavatele a využití kurzarbeitu. Dá se tedy očekávat, že opatření v mnoha firmách budou trvat i nadále. Je ovšem otázka, co se stane po skončení vládních podpor. Zřejmě dojde k další vlně propouštění.”

Nejvíce firem dosud propouštělo v sektorech automotive (35 %) a obchod (a služby) (30 %), nejméně v FMCG (15 %). Nejvíce nařízené dovolené připadlo opět na firmy sektoru automotive (38 %), hodně však k tomuto opatření přistoupili i zaměstnavatelé z FMCG (37 %) a výroby (29 %). Ke snížení bonusů a variabilních složek mezd zaměstnanců se rozhodly nejčastěji výrobní firmy (30 %) a sektor automotive (25 %), který také nejčastěji snižoval základní mzdu zaměstnanců (19,51 %). Pomyslným vítězem krize byly obory e-commerce, IT a podnikových služeb. Nejen, že byly krizí nejméně zasaženy a nemusely ve valné většině případů zavádět žádná omezující opatření, ale často jim pandemie přinesla i nové obchodní příležitosti.

Míra snižování mzdy se také velmi lišila. Téměř třetině zaměstnanců, kterých se snižování týkalo, klesla mzda maximálně o 5 %. Další třetině ovšem dokonce o více než 30 %. „Rozdíly jsou dané oborem a nastavením mzdy. Je zřejmé, že když se vezme pohyblivá složka obchodníkovi, bude jeho procentuální pokles mzdy o mnoho vyšší, než když se vezme bonus zaměstnanci kuchyně či výrobnímu dělníkovi,“ komentuje Jacek Kowalak a dodává: „Kromě samotných mezd došlo v mnoha případech i k redukci nefinančních benefitů. Necelých 16 % firem například zrušilo svým lidem stravenky či dotované jídlo, 5 % životní či penzijní pojištění.“

Tolik průzkum. Výsledky jsou pro mne docela překvapující Příjemně, řekl bych.

Dopady jsou zatím výrazně menší než bych čekal. Což umožňuje učinit dva zásadních závěry:

1- i přes tvrdé dopady je podnikatelské prostředí naladěno překvapivě optimisticky.

2-některé vládní programy – zejména tedy program COVID , v lidové češtině Kurzarbeit zatím evidentně zafungovaly

Takže se zatím nekoná žádná vlna masového propouštění. Klíčovým slovem je ovšem termín ZATÍM. Nikdo netuší, co nastane, až financování Kurzarbeitu v srpnu skončí. Pak se bude chleba, zejména pro výrobní firmy, bezprostředně lámat na dostatku zakázkové náplně. A hned potom budeme nejspíš popasováni a to všichni s druhou, podzimní vlnou koronaviru. Nevěřím, že bez ohledu na její velikost dnes někdo plánuje další plošné vypnutí země a další zamrazení ekonomiky. Osobně bych si vsadil na to, že všichni dnes zkoumají tzv. švédskou cestu, doplněnou o některá eliminační opatření. S tím, že bude konstatováno, že holt následná úmrtí členů tzv. rizikových skupin jsou nutnou daní….

Nejvyšší čas dnešní rozjímání ukončit!