Kterak peníze nevyhodit oknem

(Na snímku autor Zbyněk Fiala)
Při sledování debat krajských lídrů v ČT před říjnovými volbami zaujmou dva prvky. Tím prvním je překvapivé zjištění, že na rozdíl obvyklé pražské praxe, krajské debaty málokdy spadnou do konfrontačního tónu. Spíše je zájem o spolupráci, i se zkušeností nejpestřejších koalic, které v krajích vznikají. Taky v Poslanecké sněmovně je často silnější snaha potlačit úzké partajní zájmy a hájit zájmy kraje.

Z těch nedávných debat ČT, kde musím pochválit i moderátory, to bylo velice dobře vidět v případě volebních lídrů Jihočeského nebo Ústeckého kraje. Tam silně zazněl i další prvek, který je stále četnější, a tím je odpovědná reakce na klimatické změny, na potřebu obnovy funkční krajiny a rozvoj obnovitelných zdrojů energie. Většinou vědí, jak na to, ale narážejí na nedostatek podpory nebo přímo překážky.

S tou podporou je to složité. Stále doznívá hořký pocit z období před deseti lety, kdy se z dobře míněného záměru pomoci startu solární energetiky stal nástroj vytvoření sekty solárních baronů, kteří zhltnou mnohonásobek miliard původně určených pro střešní panely domácností. Technika byla jednoduchá, stačilo nereagovat na základní trend, kterým bylo prudké snižování cen solárních panelů na světovém trhu. Náklady klesaly, ale v zákulisí zvítězil zájem, aby podpora zůstala vysoká, a tak se v Česku stala tou nejvýnosnější rentou, jaká se dala nabídnout kdekoliv ve světě.

Okamžitě se sem slétnul zahraniční kapitál, takže česká solární energie se stala nejen nekřesťansky drahou a žroutem obrovských ploch orné půdy, ale navíc vytvořila jeden z penězovodů do zahraničí. A celkový objem podpory tohoto cyklu byl dotlačen na úroveň jednoho bilionu korun. To neznamená, že to tak vždycky musí být, ale takhle to v Česku dopadlo díky moci těch, kdo jsou přisáti ke státním cecíkům. Určitě je to téma pro ekonomické učebnice, jak dosáhnout toho, že snížení ceny investice znamená mnohem dražší a nevýhodnější podporu. Pokud bylo cílem politiků zhnusit veřejnosti obnovitelné zdroje, aby nezastiňovaly potřebu nových jaderných bloků, pak se to na dlouho povedlo.

Strůjci této hrůzy mezitím padli a nové vedení státu si uvědomilo, jak je to neudržitelné. Jenže to, co bylo na začátku snadné – nedělat nic, musí být napravováno složitě a pracně. Ve sněmovně je teď návrh novely zákona o podpoře obnovitelných zdrojů energie. Jeho původním cílem bylo usnadnit návratnost investice během určitého období, tuším sedmi let. Když se však podpora snižovala pomaleji než náklady investice, výnosnost neúměrně vzrostla. Novela zákona proto chce stanovit limit výnosnosti (vnitřní výnosové procento IRR), a to i zpětně. K vychytání však zbyla ještě spousta much.

Komora obnovitelných zdrojů energie oslovila novináře tímto textem:

● Dvě klíčové energetické legislativy této dekády začne příští úterý (29. 9.) projednávat Poslanecká sněmovna. [1] V návrhu novely zákona o podporovaných zdrojích energie (POZE) vláda navrhuje pravidla a mechanismy, kterými plánuje obnovit růst obnovitelných zdrojů.

● Návrh se dále snaží napravit nedostatky z minulosti: zbytečně vysoké výkupní ceny pro velké fotovoltaiky. S pomocí různě vysokého vnitřního výnosového procenta (IRR) pro různé druhy obnovitelných zdrojů vláda plánuje ořezat zisky provozovatelů. Jde přitom o velmi riskantní klauzuli, která se může stát nebezpečným precedentem, který ohrozí budoucí rozvoj čisté energetiky. Nerovný přístup k současným provozovatelům může podkopat důvěru zájemců o budoucí projekty v čisté energetice.

● Proto Komora OZE přichází s vlastním legislativním řešením, jak starou chybu napravit. Navrhujeme jednotné IRR pro všechny zdroje, zároveň však navýšení IRR pro fotovoltaiku musí být doprovázeno účinným zvýšením solárního odvodu velkých fotovoltaických elektráren z období 2009 až 2010. Jen tak lze zajistit, že stát opravdu uspoří na nepřiměřeně vysoké podpoře. Zároveň jde s ohledem na okolnosti o jediné spravedlivé řešení a podle stejného principu se stát do budoucna zaměřuje zejména na malé střešní a střední fotovoltaiky pro lokální spotřebu.

Komora zastupovala sektor obnovitelných zdrojů v mezirezortních pracovních skupinách, které se na vytváření zákona podílely. Teď tedy nabízí pozměňovací návrhy připravené ve spolupráci s provozovateli obnovitelných zdrojů energie a ekonomickými experty E&Y (Ernst & Young).

Potud jedna tisková zpráva, a přidám hned další. Česká vláda se zatím vyslovovala dost odtažitě k záměru Evropské komise spojit hospodářskou obnovu po koronavirové krizi také s transformací k zelenější a udržitelnější ekonomice. Možná, že to nakonec nebudeme blokovat, ale je tu otázka, zda to dokážeme využít. Připomínám zkušenost uvedenou v úvodu – o patro níž, na krajské úrovni, nemluvě o rostoucím počtu obcí, je zájem sáhnout po této příležitosti.

Tohle mi poslali z Duhy:

Hnutí DUHA ve spolupráci s Komorou obnovitelných zdrojů a experty SPOT (Centra pro společenské otázky) představili stínový návrh opatření, která by neměla chybět v Národním plánu obnovy. Česká republika by tak mohla posílit energetickou soběstačnost, snížit emise, ozdravit krajinu a získat desítky tisíc nových pracovních míst.

Národní plán obnovy vzniká na základě mimořádného fondu, schváleného Radou EU v červenci, který má pomoci překonat ekonomické následky pandemie koronaviru. Česká republika může z fondu získat na dotacích až 182 miliard korun na příštích 6 let, v současné době připravuje seznam projektů, o kterých bude s Komisí jednat. Přitom 30 % z tohoto rozpočtu musí jít na opatření s vazbou na ochranu klimatu.

Přípravu českého investičního balíčku zastřešuje ministr Havlíček, u kterého se nyní schází požadavky z jednotlivých resortů. Dosavadní způsob přípravy vzbuzuje obavy, že balíček nakonec bude spíše nesourodým slepencem již existujících programů a že nedojde ani k vyhodnocení sociálních, environmentálních a ekonomických dopadů navrhovaných opatření.

Hnutí DUHA proto představuje „stínový“ návrh pro využití těchto zdrojů v zájmu dlouhodobého udržitelného rozvoje české ekonomiky při zohlednění klimatických a ekologických cílů. Na dvou vybraných investičních opatřeních (energetickém a krajinném) Hnutí DUHA s partnery ukázaly, že dobře zaměřená podpora může mít významné sociální a environmentální efekty.

V oblasti energetiky stínový návrh prosazuje instalaci 300 000 nových solárních střech, které při dotaci 56,5 miliardy Kč zajistí investice o celkové výši 113 miliard korun a vytvoří 20 000 pracovních míst. Nové větrné a fotovoltaické elektrárny mohou už v roce 2030 vyrobit stejné množství elektřiny jako nový jaderný reaktor v Dukovanech, ale v době, kdy by začal reaktor fungovat (tedy nejdříve v roce 2040), už by mohly tyto nové zdroje vyrábět 2,5 tolik elektřiny. (Nový reaktor 5. bloku JEDU má vyrábět 9 TWh ročně. Scénáře s vyšším nasazením OZE, s nimiž pracuje Uhelná komise, uvádějí v roce 2030 výrobu z nových větrných a fotovoltaických elektráren 8,3 TWh a v roce 2040 již 23,5 TWh.)

V oblasti revitalizace krajiny stát nemá investiční potřeby zmapovány a náš návrh je tak první podrobnou analýzou svého druhu. Návrh počítá s investicemi do funkcí krajiny, s kterými by bylo možné začít již nyní a rozprostřít je po delší období nadcházející hospodářské recese. Jedná se například o revitalizaci až 20 000 kilometrů vodních toků, které by zadržely dostatek vody i v období sucha a výrazně zmírnily průběh extrémních povodní nebo o obnovu stovek tisíc krajinných prvků (meze, remízky, mokřady, liniová zeleň).

Anna Kárníková, ředitelka Hnutí DUHA, k tomu řekla : “Vláda prosazuje přístup “buď anebo” a průběžně zpochybňuje možnost propojit sociální, ekonomické a environmentální cíle. Naše návrhy investic ale ukazují, že peníze uvolněné EU na pokoronavirovou obnovu lze využít efektivně s pozitivním dopadem pro všechny uvedené pilíře udržitelného rozvoje.”

Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie, řekl : „Česko dostane z EU rozpočtu na postkovidovou obnovu ekonomiky 182 miliard korun. V nejbližších týdnech bude zajímavé sledovat, jaký typ projektů bude Česko k financování z peněz určených na modernizaci ekonomiky předkládat. Zda dostanou přednost projekty domácností, obcí a malých a středních podnikatelů, či zda velkou část peněz spolknou velké elektrárenské a teplárenské společnosti.”

Lucie Trlifajová, výzkumnice ze SPOT – Centra pro společenské otázky, řekla: “Do evidence úřadu práce se i přes snahy státní politik často opakovaně vrací lidé s nízkým vzděláním, kteří kvůli exekucím, nutnosti kombinace práce a péče nebo jiným problémům nemohou dojíždět do zaměstnání. Navrhovaná opatření představují jedinečnou příležitost pro tvorbu lokálních pracovních míst pro tyto lidi – win-win situace jak pro zaměstnance, tak pro společnost jako celek.”

Dokument Na co by vláda neměla zapomenout v investičním balíčku je na adrese https://www.hnutiduha.cz/sites/default/files/publikace/2020/09/investice_do_obnovy_podklad_pro_novinare.docx_1.pdf