PROTIPROUD Nicolas Butylin
Pokus německého ministerstva zahraničí zabránit ruskému velvyslanci v účasti na vzpomínkových ceremoniích v Seelow u Magdeburku, zcela selhal. Účastníci vzpomínkové akce na jednu z posledních velkých bitev v Evropě během druhé světové války, která 19. dubna 1945 sovětské armádě pod vedením maršála Žukova otevřela cestu do Berlína, ruského diplomata vřele přivítali, zatímco policie ignorovala „doporučení“ Baerbockové na jeho zadržení.
Ohavná provokace německé vlády
Navzdory pokusům vlády zabránit účasti ruského velvyslance přišel tento týden diplomat s doprovodem navštívit památník vítězství v Braniborsku a získal velkou podporu od místní politické reprezentace od levice až po AfD. Toto fiasko německé vládní protiruské politiky, je další ranou při snaze vygumovat z myslí Němců vzpomínku na osvobození a porážku nacismu, kterou si v těchto dnech připomínáme.
Hlavním bodem programu středeční vzpomínkové slavnosti byla otázka, zdali budou moci diplomatičtí představitelé Ruska a Běloruska uctít památku svých předků, kteří před 80 lety osvobodili Německo od nacismu.
V interní depeši německé ministerstvo zahraničí varovalo braniborské úřady před zasíláním oficiálních pozvánek ruským a běloruským diplomatům k účasti na vzpomínkových akcích. Důvodem byla obava ze „zneužití“ oslav druhé světové války pro politické účely.
Doporučení ministerstva vyvolalo vlnu ostré kritiky. Německé ministerstvo zahraničí uvedlo, že diplomaté nemají být pozváni. A bude-li to nutné, byla povolena aplikace „vnitřních předpisů“ (policie jim měla zabránit, aby se dostali k památníku), což mohla Moskva vnímat jako urážku.
Z piety se stal protest
Německá diplomatická služba však podcenila názor občanů Braniborska. “Tady v Seelow nikdy nebylo tolik lidí jako dnes,” řekl očitý svědek ze Strausbergu, který se vzpomínkových akcí účastní více než tři desetiletí. V minulých letech tam běžně přišlo jen 50-70 lidí a tentokrát se jejich počet podle odhadů Berliner Zeitung zvýšil na 500. Nečekaně velkou účast potvrdila i policie.
A pak se objevil Sergej Nečajev, ruský velvyslanec v Německu, který se stal hlavní hvězdou akce. Obklopen davem si diplomat potřásal rukou, prohodil pár slov s účastníky a neustále se fotil s občany, kteří tím vyjadřovali svůj postoj vděčnosti Rusku – což je v rozporu s oficiální protiruskou politikou Berlína. “Je úžasné, že si tolik lidí našlo čas přijít do Seelow,” poznamenal dojatý ruský velvyslanec.
Velvyslanec za organizaci shromáždění poděkoval zástupci hejtmana okresu Friedemannu Hankemu (CDU). “Nesmíme si nechat vzít naši paměť,” řekl Nečajev a pochvalně komentoval způsob, jakým se obec stará o hroby v Oderbruchu. Zaujaly ho zejména nové desky se jmény padlých na památníku: “Naprosto unikátní fenomén. Ve světle současné neklidné situace je to důležitý znak německo-ruského usmíření a přátelství.”
Atmosféra u památníku byla poklidná, ale bylo zde cítit i napětí z reakce berlínských úřadů, pro které byl průběh vzpomínkové akce noční můrou. „Mnoho lidí sem přišlo protestovat proti doporučení německého ministerstva zahraničí,“ naznačil jeden z účastníků ceremonie v rozhovoru pro Berliner Zeitung. “To, co si paní Baerbocková dovolila, je prostě drzost”.
Levice i pravice pospolu
Dav návštěvníků byl pestrý: lidé v baseballových čepicích s emblémy Alternativy pro Německo se mísili se spoluobčany, kteří si s sebou přinesli vlajky levice; Příznivců Sahry Wagenknechtové nebylo o nic méně než mírových aktivistů s holubicemi na transparentech.
Jeden muž držel cedulku se slovem “Děkuji”. Bývalí vojáci Národní lidové armády NDR pózují fotografům, bývalí komunisté zpívají slavnou sovětskou píseň „Kaťuša“. “Máme k Rudé armádě velký respekt, přinesla nám mír,” říká dvojice, která pocházela z Frankfurtu nad Odrou.
K impozantnímu památníku v Seelow kladli věnce nejen diplomaté a vojenští atašé z Ruska, Běloruska, Kazachstánu a Kyrgyzstánu. Před monumentální sochu položili také několik věnců braniborský premiér Dietmar Woidke, starosta Seelow Robert Nitz a zástupci okresu Märkisch-Oderland.
Zázraky se dějí. Jeden již toto pondělí!
Představí ho Dan Fiala v rozhovoru s Petrem Hájkem. Jde o úplnou novinku – korunu dosavadní cesty při prevenci a podpoře léčby i těch nejzávažnějších chorob pomocí přírodních látek uložených v medu.
Jmenuje se PREMIUM a chcete-li se dovědět co se za ním skrývá a jaké je jeho použití, nezapomeňte si na Pondělí velikonoční pustit v 18 hodin celý pořad. Dozvíte se v něm samozřejmě i celou fůru dalších informací a zajímavostí – třeba co řekla Jiřina Bohdalová, věrná uživatelka zázračného medu s houbami, když dostala PREMIUM do ruky.
Největším hitem samozřejmě zůstává EXTRA a POWER kromě řady dalších účinků i s fantastickými výsledky při podpoře léčby rakoviny. Nová vědecká studie potvrdila, že mu neodolá ani "nezničitelný" stafylokok! Ale PREMIUM jim bude zdatně konkurovat.
NOVÉ SUPERPOTRAVINY A ZÁZRAČNÉ HOUBY SUPRAMEDEX
Krátce před oficiální minutou ticha pak nastal zvláštní okamžik: Odněkud se vynořil polský vojenský atašé, položil věnec ambasády své země, zasalutoval a okamžitě odešel. Bylo to působivé tiché gesto uznání vděku tisícům polských vojáků, kteří zde zahynuli bok po boku s Rudou armádou. Polský zástupce pak ale nesetrval na místě – neboť prý nechtěl uctít jejich památku společně s Rusy a Bělorusy. Bez komentáře.
Bitva otevřela cestu na Berlín
Starší dáma děkovala ruskému velvyslanci, že přišel. “Budu tady i za rok,” slibuje diplomat a prochází davem, doprovázen vděčnými pohledy. Vážný výraz v jeho tváři pravidelně střídá šibalský úsměv – jako popová hvězda, která jako by věděla, že všechny oči jsou toho dne upřeny na ní, a že si s "diváky" rozumějí.
Zdroje blízké ruské ambasádě později uvedly, že všichni byli „velmi spokojeni“ s tím, jak vzpomínkové setkání probíhalo. Ani policie nehlásila žádné incidenty. Nic nenasvědčovalo tomu, že by v Seelow měla v úmyslu vykázat diplomaty, jak požadoval Berlín. Ten jako by "zapomněl", o co zde šlo:
Totiž že dnech 16. až 19. dubna 1945 se na Seelow Heights odehrála jedna z rozhodujících bitev ve druhé světové válce na evropském kontinentu. Strategický kopec 70 kilometrů východně od Berlína představoval poslední důležitou obrannou linii Wehrmachtu proti postupující Rudé armádě. Vojska maršála Žukova čelila početnějšímu kontingentu Wehrmachtu. Urputné boje přinesly na obou stranách obrovské ztráty. Podle historiků zahynulo více než 30 tisíc sovětských a asi 12 tisíc německých vojáků.
Průlom Rudé armády 19. dubna znamenal začátek závěrečné fáze války. O pouhých deset dní později byly sovětské jednotky již v centru Berlína. Vojenští historici považují bitvu u Seelow za jednu z posledních velkých bitev, která připravila cestu k dobytí německého hlavního města.
Účastníci vzpomínky v Seelow uctěním památky padlých vojáků současně vzkázali válečným štváčům, kteří znovu ženou Evropu pod vedením Německa do války proti Rusku, že se nové geobbelsovské propagandě nepodařilo vymazat z paměti lidí vzpomínku na osvobození Rudou armádou a její postup až Berlína.
Není divu, že současní potomci německých nacistů v berlínské vládě a v Bruselu se pokoušejí historickou zkušenost lidem z hlavy "vyoperovat". Je totiž i o tom, jak Hitlerovi němečtí pohlaváři skončili.
Chtějí si připravit stejný osud?
