PROTIPROUD Milan Kramberger
Německo si tiše a nenápadně buduje nový způsob vládnutí. Nejde (zatím) o rušení voleb, zákaz politických stran nebo o nahlas přiznanou cenzuru. Jde o sofistikovanější model, který se naučil předem spravovat to nejcennější: pocit legitimity. Tento proces popisuje výzkumník Andrew Lowenthal v rozhovoru pro švýcarský deník Neue Zürcher Zeitung.
Lowenthal ve své analýze mapuje přibližně 330 vzájemně propojených aktérů: spolkové úřady, zemská ministerstva, veřejně financované nevládní organizace, univerzity, fact-checkingové projekty, think-tanky i nadace. Tyto subjekty nejenže nestojí proti státu – ale naopak se postupně stávají jeho součástí. Vzniká hustá síť, která politická rozhodnutí vydává za ryze za odborná a technická.
Nejde o hrubé umlčování názorů. Systém funguje jemněji. Politické postoje jsou přetaveny do jazyka expertízy, opatřeny razítkem „odborného konsenzu“ a vráceny veřejnosti jako neutrální skutečnost. Znepokojivé je, že mnozí účastníci tohoto procesu už svou roli nevnímají jako politickou. Považují se za strážce reality, i když sami vymezují hranice přijatelného myšlení.
Ano, o něco podobného se již několik let usiluje i u nás.
Převrácená role
Zásadní je proměna role nevládních organizací. Ty byly historicky vnímány jako strážci demokracie. V Německu však stále častěji fungují jako prodloužená ruka státní správy. Spolupráce s ministerstvy a regulátory už není považována za střet zájmů, ale za podmínku existence. Takzvaná občanská společnost byla včleněna do správního aparátu, přičemž si zachovává image morální nezávislosti.
Tento model je viditelný zejména ve financování. Programy typu „Demokratie leben!“ každoročně rozdělují kolem 200 milionů eur na boj proti „nenávisti“, „extremismu“ a „dezinformacím“. Tyto pojmy jsou záměrně vágní. Nesouhlas se nezakazuje, pouze přejmenovává. Projev není silou umlčen, ale přesměrován, filtrován a řízen pomocí dotací, pravidel a spolupráce s online platformami – to vše pod heslem „demokratické odolnosti“.
Celý systém je zastřešen tlakem z úrovně Evropské unie, zejména prostřednictvím Digital Services Act, který ukládá platformám povinnost průběžně vyhodnocovat rizika, upravovat "moderaci" (cenzuru) obsahu a poskytovat privilegovaný přístup vybraným výzkumníkům. Údajná transparentnost je přitom prezentována jako hlavní ctnost.
Tiché rozšiřování
Pozoruhodné je, že tento systém nevzniká v době volební krize. Německo není uprostřed volební kampaně, nečelí náhlému politickému vzepětí. Model řízení názorů se rozšiřuje uprostřed běžného politického cyklu, jako rutina. To, co bylo poprvé ve velkém měřítku vyzkoušeno během pandemie, se nyní rozvíjí a zdokonaluje.
Kořeny tohoto přístupu sahají před rok 2020, ale právě covid posloužil jako testovací pole. Vyspělé kontrolní systémy totiž nečekají na krize – vytvářejí podmínky pro poslušnost a souhlas dlouho dopředu. Voličům se neříká, co si mají myslet. Jsou postupně vedeni k tomu, co je „rozumné“, „odpovědné“ a co už leží mimo hranice serióznosti.
Nejde o německou zvláštnost. Spíše o testovací model. Demokracie zůstává zachována podle názvu, ale v praxi je přetvářena tak, aby bylo možné měřit, kolik svobody lze občanům odebrat, aniž by si toho všimli. Systém, který potřebuje stovky prostředníků k určování pravdy, není systémem důvěry. Je to systém odstupu.
ZBRANĚ NEPODVOLENÝCH FUNGUJÍ!
Už zase někde straší s dalším covidem. Tentokrát se bude možná jmenovat Ptačí chřipka. Andrej Babiš se sice právě za zločiny covidismu omluvil, jenže – věřte mu. Ale je úplně jedno, s čím přijdou. Daniel Fiala rozšířil možnosti sebeobrany nepodvolených!
Tisíce vděčných uživatelů jeho přípravků už také vědí, jak účinné jsou "medíky" při léčení a prevenci i těch nejzávažnějších chorob včetně onkologických. Kdo vyzkoušel, "ret neodtrhne více", řečeno s Janem Nerudou. Kdo ne, měl by. Jde o ten největší kapitál: Naše zdraví!
A co je také podstatné: Nákupem přes supramedex.protiproud.info, současně pomáháte k další svobodné existenci Protiproudu!
Americká reakce
Jiná část příběhu se odehrává za Atlantikem. Podle deníku Financial Times plánuje americké ministerstvo zahraničí financovat v Evropě think-tanky a neziskové organizace blízké hnutí MAGA. Cílem je čelit tomu, co Washington vnímá jako dramaticky rostoucí cenzuru v EU a Velké Británii.
Plán má na starosti úřednice Sarah Rogersová, která se netají kritikou evropských zákonů o „nenávistných projevech“. Podpora odpůrců má směřovat do Londýna, Paříže, Berlína a Bruselu a chce se zaměřit zejména proti britskému Online Safety Act a evropskému Digital Services Actu. Republikáni v USA správně tvrdí, že Brusel tyto zákony využívá k potlačování svobody projevu, včetně cenzury amerických uživatelů sociálních sítí.
Tento postup není bezprecedentní. Spojené státy po desetiletí financovaly liberální politické, mediální a občanské iniciativy v Evropě. Mnohé z nich však byly omezeny poté, co prezident Donald Trump výrazně seškrtal rozpočet agentury USAID.
Zrcadlový obraz
Oficiální stanovisko amerického ministerstva zahraničí označuje nový plán za transparentní a zákonné prosazování amerických hodnot. Podle Financial Times však lze očekávat nevoli evropských středolevých vlád, které se obávají, že USA mohou aktivně oslabovat jejich mocenské postavení.
Ironií je, že podobná situace se odehrála už dříve opačným směrem. V roce 2024 vyslala britská vláda vedená labouristy aktivisty do USA, aby tam vedli kampaň proti Trumpovi a podporovali kandidaturu tehdejší viceprezidentky Kamala Harris.
Napětí se otevřeně projevilo i na bezpečnostní konferenci v Mnichově, kde tehdejší americký viceprezident J. D. Vance jasně řekl, že budoucí americká podpora Evropy bude záviset na tom, zda evropské vlády skutečně dodržují svobodu projevu. V bezpečnostní strategii Trumpovy administrativy se navíc objevuje varování, že masová migrace, cenzura a jednostranné zaměření na financování války na Ukrajině vystavují Evropu riziku „civilizačního vyprázdnění“.
SEBEOBRANA: ZLATO LETÍ, PENÍZE PADAJÍ!
Protiproudní televize uvádí v pořadu Sebeobrana nepodvolených "zlatého chlapce" Roberta Vláška. Ten v rozhovoru s Petrem Hájkem vysvětluje pozadí dramatických dějů ve světě i u nás, protože nakonec všechno souvisí s tím, co máme – a co si nemusíme nechat vzít:
Držme si klobouky, bude to jízda! Zůstane dolar světovou rezervní měnou? Koruna se zatím chová lépe než jiné měny. Zlatý klub je otevřen a prosperuje. A co stříbro? Valí se vlna, které nikdo neunikne. Pojďme se bránit proti okrádání!
Předběžné očkování
Z tohoto pohledu se „podpora odporu proti současnému směřování Evropy“ stává jedním z cílů americké zahraniční politiky. Německo přitom podle kritiků ještě nepřekročilo pomyslnou hranici – ale přijalo princip, že občané už nejsou nositeli svobodné vůle, nýbrž rizikem, které je třeba řídit.
Německo stále volí. Stále debatuje. Stále se označuje za svobodné. Jenže svoboda, která existuje pouze v předem schválených mantinelech, už není právem, ale podmíněnou licencí. A licence lze odebrat tiše – bez tanků v ulicích, bez dramatických zákazů.
Právě v tom spočívá genialita i nebezpečí budovaného systému. Nejde o otevřený útlak, ale o předběžné schvalování. Ne o cenzuru, ale o pečlivě kurátorovanou realitu. Evropská unie tento přístup otevřeně označuje pojmem „prebunking“ – tedy předběžné „očkování“ veřejnosti proti „nesprávným“ názorům. Jakmile je tento princip přijat, vzdálenost k hranici už se neměří kroky, ale časem.
