PROTIPROUD Petr Hájek
Útokem na Írán Donald Trump překročil Rubikon. Chtělo by se říci, že to byly Spojené státy, které proti všem elementárním zásadám mezinárodního práva (jako obvykle) bombardují zemi na druhém konci světa, ale v tomto případě šlo jednoznačně o rozhodnutí jejich prezidenta.
Bylo by to rozhodnutí šílené, ať by je učinil kterýkoli nájemník Bílého domu. Jenže v tomto případě to byl muž, který postavil svou politickou (a možná i občanskou) existenci na hesle Učiňme Ameriku opět velkou. Což zahrnovalo i slib, že novodobá Římská říše nemá být nadále světovým četníkem. A teď vrhl "gamblersky" kostkami hned naněkolikrát.
Když tak učinil Julius Caesar (v roce 49 před Kristem), byl si plně vědom toho, co učinil. Jeho výrok "Kostky jsou vrženy" (bez ohledu na to, jde-li jen o pověst) je od té doby synonymem pro riskantní (a často nezákonné) svévolné rozhodnutí.
První mezi rovnými tehdy neuposlechl Senát, aby se s vojskem vrátil zpět do Říma (zákon to zakazoval právě z důvodů vnitřní bezpečnosti). Logicky a vědomě tak překročením oné hraniční řeky vyvolal občanskou válku.
V bitvě u Farsalu se střetl s Pompejem, porazil jej, a o tři roky později se nechal prohlásit diktátorem. S republikou byl konec. A i když světovládná velmoc měla před sebou ještě poměrně dlouhou dějinnou epizodu násilí, rabování zdrojů (včetně lidských otroků) od porobených států a národů, nezadržitelně směřovala ke zkáze.
sssp.getAds([{„zoneId“:386089,“id“:“ssp-zone-386089″,“width“:500,“height“:300}]);
Život na smetišti
Svět už dlouho balancuje na pokraji neštěstí. Válka Západu proti Rusku na Ukrajině, výraz hluboké dekadence, rychlého pádu do totality a dost možná závěrečné tympány kdysi prosperující skupiny mocných zemí, patří k těm (pro nás) z nejzhoubnějších.
Tím, že po převratu v osmadevadesátém si nás Západ připojil skrze Brusel a NATO jako dobyté území, které zcela proti svým nejvlastnějším národním zájmům bude sloužit jako jedna z dopravních cest na ruské hranice, jsme (po kolikáté v tisícileté existenci českého státu) opět vykročili k propasti.
Ještě v devadesátých letech se zdálo, že naše republikánská historická epizoda po roce 1918 povede konečně na delší čas k samostatnosti, v níž "národy Koruny české" dostanou příležitost rozhodovat o osudech své země podle vlastní vůle a historických zkušeností. Jakmile nás však Václav Havel přifařil k NATO (1999) a socialistická vláda Vladimíra Špidly úspěšně dokončila Operaci EU (2014), bylo vymalováno. Stali jsme se de facto novým německým protektorátem, coby zdroj levné pracovní síly, montovna a smetiště.
Od té chvíle se nepodvolená část veřejnosti pokouší vytvořit novou příležitost k osvobození. Jenže namísto toho s každou další protektorátní kolaborantskou vládou se boříme hlouběji a hlouběji do bažin umírajícího Západu. A jako by z toho nebylo cesty.
Kam s penězi v nebezpečném světě?
Záhady české povahy: Můžou na nás otrokáři štípat dříví? Už nám sebrali třetinu peněz, a pořád je klid. Jak je to s bitcoiny? Až spadne systém, zmizí jak pára nad hrncem. Budujme raději obranu na lokální úrovni!
Vyražte s Protiproudem na Noční hlídku tentokrát s ekonomkou Ilonou Švihlíkovou a Robertem Vláškem, od nichž chce Petr Hájek vědět nejen co dělat se zbytky peněz, které nám vládní pracky ještě nevyrvaly z peněženek, ale především jak vybudovat obranné valy proti nájezdům dalších loupeživých band.
Pozdě jsme zaznamenali, že ani Brusel není tím hlavním centrem naší nesvobody, ale že jím je "Velký Bratr" za oceánem, který přes tuto převodní páku svých zájmů určuje naše osudy. A protože hlavní ideou novořímské Říše (stále více se podobající svému předobrazu v pozdní fázi) se již zcela nezakrytě stal klasický imperialismus – parazitické vysávání všech dobytých území – je i pro nás rozhodující, co se děje nikoli v Praze, ale ve Washingtonu.
I ty, Brute?
Proto bylo tak důležité, když se ve "wasingtonských blatech" – stále zadluženějších a do pekel "liberálního" převrácení všech dosavadních tradičních civilizačních hodnot se bořících – objevil Donald Trump. Pro mnohé to vypadalo jako zázrak, záblesk naděje na lepší příští. Po intermezzu světovládného neoconského ("Demokratického") návratu v postavě Joe Bidena – v podobě nehorázné volební krádeže Bílého domu za bílého dne – se Trumpovi a jeho lidem z hnutí MAGA podařilo další volby ohlídat natolik, že repríza velepodvodu již nebyla možná.
Dokonce i bruselské elity (a jejich kolaborantské paže v jednotlivých guberniích) zprvu zkoprněly hrůzou: Hra na absurdní cla, hra na nechuť k NATO a k pokračování války Západu proti Rusku na Ukrajině – to vše zesilovalo naději, "trumpismus" přinese osvobozenecký impulz i na starý kontinent. Zvlášť když jeho lidé (nejvíce – a zřejmě autenticky – viceprezident James Donald Vance) připojili občasné kázání o patologicky totalitní podstatě EU.
Zase jsme si to mnozí (přání otcem myšlenky) vykládali jako "misi" na alespoň částečnou obnovu demokratických pravidel: Svobodné nezmanipulované volby, nepřípustnost cenzury, zeslabení vlády politických "neziskovek", které zcela nahradily přirozené vnášení témat do veřejného prostoru diktátem "progresivistické" patafyziky. Jenže ono šlo o něco jiného.
Neuniklo vám? Zdraví je nejcennější kapitál!
V dřívějších rozhovorech Petra Hájka s podivuhodným Jiřím Černotou jsme se kromě jiného dozvěděli o pozoruhodných případech uzdravení a unikátním vývoji zcela přírodních prostředků (bez stopy chemie) na posílení těla i ducha (a krásy) – včetně dosažení praktické dlouhověkosti.
O fascinujících novinkách této skvělé české firmy – zvláště se zaměřením na jaro a léto, tedy i na dovolené a cestování – spolu oba pánové znovu hovořili tuto sobotu. Pokud jste pořad Zdraví v Protiproudu tentokrát nezaznamenali nenechte jej ujít, stojí za to!
Připomínáme, že si můžete si vytvořit bezplatný účet BEWIT a pokud nakupujete přes Protiproud dostanete speciální slevy. Chcete-li si prohlédnout kompletní nabídku na e-shopu firmy BEWIT, pak nákupem přes tento odkaz pomůžete nejen sobě, ale i další existenci Protiproudu. Mnoha nepodvoleným, kteří tak již činí, velmi děkujeme!
Teprve nyní, když Trump útokem na Írán vbodl dýku do zad všem, kdo na něj spoléhali bezmála jako na osvoboditele, je jasné, že je současně Caesarem i jeho "synem" Marcem Brutem, který spolu s dalšími senátory v roce 44 (v marné snaze obnovit republikánské zřízení) svého "patrona" zavraždil.
"I ty, Brute?" děsíme se, jenomže už je pozdě. Dýky jsou vrženy – a co bude dál si v podstatě nikdo netroufne odhadnout.
V čí prospěch?
Čtenáře detektivek jistě napadne základní otázka: Proč? Z jakého důvodu tenhle stárnoucí muž všechno, co tvrdil, pošlapal? V čí prospěch ten zločin?
Pokud je tázající jen trochu bystrý – a s poslední "brutovskou" zkušeností – jistě si neodpoví mainstreamovým kvikotem o nutnosti zlikvidovat íránský jaderný program, který se prý blížil k úspěšnému završení výrobou atomové bomby. Pokud to někteří přesto opakují (třeba ve snaze Trumpa vyvinit, a nepohřbít tak hned svou ikonu naděje), je jim třeba připomenout: A co Čína? A co Indie? A co Pákistán? A co Severní Korea (o Izraeli ani nemluvě)? Proč právě Írán nesmí vlastnit zbraň, která (zatím) vždy stačila na odstrašení vpádu světového četníka?
Odpověď je zjevná. Má dvě části – a všechno, co se nyní dál bude dít, je třeba posuzovat z tohoto úhlu, jinak ničemu neporozumíme: Americe (a Británii) jde především o moc nad Blízkým a Středním východem. Všechno ostatní je odvozené a vedlejší.
Je to již více než stoletá světovládná idea Angličana Halforda Mackindera, která současně objasňuje důvod, proč je Británie tak nenávistná k Rusku, proč tolik znovu a znovu touží je dobýt. Proč Winston Churchill se chtěl na konci druhé světové války spojit s prohrávajícím Německem a po odstranění Hitlera pokračovat v dobytí válkou oslabeného Sovětského svazu. Vůbec nešlo o nějaký "komunismus":
Podle této teorie je totiž (víceméně) Rusko "Srdce světa". Kdo ovládne toto Srdce světa, může ovládnout "Světový ostrov" (zhruba severní Afrika, Blízký a Střední východ). A kdo ovládá Srdce světa a Světový ostrov – ovládá svět.
V rukou šílenců
Američané s touto teorií (trochu upravenou během druhé světové války) sice souhlasí – a řídí se jí – ale ještě podstatnější je pro ně sionistický projekt Velkého Izraele (v podstatě největší vojenská základna USA ve světě). Tohle nemá vůbec nic společného se židovstvím (to používají pouze jako ospravedlnitelnou zástěrku pro západní veřejnost).
Vlastně jde o vskutku "pošahanou" apokalyptickou koncepci domnělých křesťanů (některých denominací protestantů). Jsou zhruba řečeno přesvědčeni, že přibližují Soudný den – a tím vyřešení veškerých problémů lidstva (které ovšem způsobili). Nemá smysl se tím příliš zabývat (pro zájemce to uveřejníme v dohledné době přehledně v článku v Akademii Protiproudu (Ztráty a nálezy).
JDE O TO, ABY O NĚCO ŠLO
Otevřeli jsme brány protiproudní Akademie – dalšího svobodného prostoru pro každého, kdo má rád naši vlast s jejími úchvatnými dějinami i trpkou přítomností, kdo vnímá svět kolem nás s kritickou myslí a otevřeným srdcem.
Další obranný val proti loupeživým pirátským hordám a otrokářům z Velkého Doku dáváme nepodvoleným k dispozici. S vírou, že někde v dáli je pořád ten horizont svobody a naděje, k němuž lze plout nezkalenými vodami.
Vstoupíte snadno: Buďto kliknutím na červené tlačítko níže, nebo kdykoli z hlavní stránky Protiproudu na totéž červené tlačítko Akademie vpravo nahoře. Stejně tak snadno se dostanete zpět, jen červené tlačítko bude tentokrát nahoře nalevo a bude se jmenovat Protiproud.
Chci tím pouze naznačit, že Trump (nominálně baptista, protestant) zjevně mezi toto hnutí patří (a není vůbec vyloučeno, že právě s jeho přispěním se tak nečekaně opakovaně vyšplhal do Bílého domu). Představa jaderné války na Středním východě – byť by se třeba rozšířila na ostatní svět – není pro tyto "apokalyptiky" vůbec nepřijatelná. Naopak.
Jsme prostě v rukou šílenců na všech stranách. Čím dříve si to uvědomíme, tím více času získáme, abychom se s tím vyrovnali – a případně se i podle toho zachovali.
Zbraň nemocnější
Trump překročil Rubikon ve skutečnosti už dávno. Jen jsme si toho nevšimli. Z toho také plyne, že vlastně nikomu dýku do zad nyní nevrazil. Je opět naše chyba – alespoň těch, kteří v něm viděli naději – že jsme to včas nepřečetli. Vlastně jestli vůbec je v jeho okolí nějaká naděje, pak je to konvertovaný katolík, viceprezident J. D. Vance.
A mimo Ameriku? Pochopitelně pouze Rusko. Jsme ve skutečnosti účastníky náboženské války, v níž muslimové zdaleka nehrají roli hlavního protivníka (neagresívní šíitský Írán už vůbec ne).
Je to "občanská náboženská válka" – uvnitř Západu. Falešných proroků je aktuálně jak hub po dešti. Je-li mezi nimi už někde i antikrist, nemá smysl spekulovat. Ale že nás nečekají snadné časy, to je zjevné už docela dlouho dobu.
Modleme se za mír, kdo umíme. Větší a účinnější zbraň v této chvíli nemá nikdo k dispozici. Rusko ji vzalo vážně již před časem.
Zbytek je v rukou Páně.
