Nová republika Václav Dvořák
TARAS2
16. 6. 2020 TarasovaTerasa-bolg
Za bolševika byl na vysokých školách vyučován předmět s názvem politická ekonomie. Pokud jste se do studia této disciplíny ponořili, získali jste nadhled nad drobnými nedostatky života v reálném socialismu a – pokud jste nešťastnou náhodou nebyli ženou – uměli jste si vědecky odůvodnit nedostatek banánů, toaletního papíru a vložek na trhu. Ženy jak známo neodpouštějí.
Po převratu se o politické ekonomii nemluví: byla svázána s režimem a tedy fujky, viz Michael Schudson: „Perspektiva politické ekonomie byla v některých směrech inspirovaná marxismem a neomarxismem, a proto měla sklon k jednoduchým odsudkům diktátu kapitalistické třídy.“
Jednoduchý odsudek diktátu třídy kapitalistů je ovšem postaven na stejně neotřesitelných a zcela logických základech, jako jsou osazenstvem ve slepičárně jednohlasně a jednoduše odsuzováni čmelíci nebo kuny.
Jevy, které národ zažil v posledních třiceti letech by si zasluhovaly zkoumání novou vědní disciplínou s názvem politická psychiatrie. Psychiatrie proto, že psychologie by patologické procesy moderní doby a její politiky nepostihla v jejich úplnosti, byla by na to krátká.
Představuji si to tak, že by političtí psychiatři pracovali stejným způsobem, jako to bylo vymyšleno ve filmu Jáchyme, hoď ho do stroje. Pan Karfík by na svém monitoru sledoval jednání parlamentu onlajn, ve chvíli, kdy by se řečník dopustil kakance ve stylu „oni to vydrží“ poslankyně Langšádlové o tom, že důchodci radostně přivítají likvidaci valorizace svých penzí, zavolal by docentu Chocholouškovi, pánové Hlinomaz a Husák by se přiřítili, ke vstupu do sněmovny by měli permanentku, a Langšádlová by se vezla. Svěrací kazajka pro ni pak ozdobena krajkou.
Nekonečná řada šíleností polistopadové politiky tvoří ucelený soubor důkazů o tom, že kapitalismus v českém (ostatně i světovém) pojetí není to nejšťastnější řešení. Není nutné se o to přít, i když někteří na něj naopak nedají dopustit. Například čeští multimilionáři a miliardáři. Jsou to lidé zvláštního ražení, to zdědili, a charakteristická je pro ně nezdolnost a teflonová neprůstřelnost.
Dáme si některé příklady. Pan Křetínský chytil při tom svém rajzování sem a tam po světě dnes velmi populární virus. Ten si dal! Tedy ten virus! Byl rád, když našeho železného muže zase opustil co nejrychleji, zdrhal a kvičel při tom hrůzou jak podřezávaný pašík.
Nebo jinak: pan Kellner prý prodělal na aktivitách v Číně nějakou tu miliardu. Já kdybych prodělal pár desítek tisíc, tak se jdu oběsit. Pan Kellner neztratil úsměv a chystá se nejprve koupit a potom i zbourat Nuselský most, po příkladu hotelu Praha, aby z hlavního města odstranil všechny připomínky zločinné totality. Proč neměl rád totalitu, která mu dala vzdělání? Protože kdyby bolševici vydrželi, tak dělal nanejvýš vedoucího účtárny na Barrandově a i kvůli tomu by musel vstoupit do strany.
Vraťme se k politikům. V Praze je nejenom blaze, ale má i senát. Z řešení stylem filmu o Jáchymovi jsem ho vynechal, protože to by se Karfík udřel k smrti, Hlinomaz s Husákem ušoupali nohy a Chocholoušek přestoupil ze stavu lékařského do kategorie pacientů.
Současné bizarní složení senátu je důsledkem toho, že na něj občané hážou bobek a volit chodí jenom pravičácké zrůdičky. Jistě jste zaznamenali moji tajnou obsesi stát se pro tuto zemi diktátorem, jakýmsi Tarasem Pinochetem. Vládl bych pomocí dekretů a jedním z prvních by bylo rozpuštění senátu a ozdravný pobyt senátorů v ostravských dolech. Aby přišli k sobě.
V senátu panuje příjemné prostředí instituce bez jakékoliv odpovědnosti a užitečnosti; zařadil se tak do šiku většiny českých úředníků a doplnil pestrou společnost soudců, státních zástupců a policistů. Koudelkovi úředníci jsou však mezi nimi výjimkou, jejich náročným posláním je nasírat Rusko a Čínu a navíc ještě vyrábět ricin.
Poklidné vody senátu však čas od času naruší hyperaktivní cvok. Naposledy pak sám jeho předseda, pan Vystrčil, což je pozoruhodné, protože do této chvíle byl zcela neviditelný, jak se na senátora sluší a patří, a to i v jeho rodné ODS. Tam si dnes ostatně zvykají na futuristický model politika této strany, šílenou pizdu z Řeporyjí.
Výlet i výlev předsedy senátu (ZDE) byl rozebrán alternativními weby (mainstream, jako vždy v takových případech, kdy jejich milda vyrobí botu, drží hubu) co se politických i ekonomických dopadů týká hodně podrobně, takže si mohu všímat jenom vnějších znaků tohoto podničku.
Takovým znakem je vzhled pana předsedy, Připomíná šedivou myš, ale v nenápadném těle se skrývá nejenom revolucionářský duch, ale i výkonný atlet, uběhne půlmaraton. Možná mu to bude k něčemu dobré, až po vítězné občanské válce zbytku republiky proti pražské anomálii bude zdrhat zpátky na Vysočinu.
Na věci je však také možné demonstrovat bezzubost vládnoucích stran. Nejjednodušším východiskem z krize, kterou Vystrčilův výlet vyvolá, by bylo zatrhnout mu přepravu letadlem vládní letky. Tu možnost má jak ministr obrany, tak i premiér. Pokud tak neučiní, ten posledně jmenovaný, bude pokračovat ve svém přizdisráčském trojskoku, který vytvořil skrze podělanost ve věci vrtulníků, kyjevské cestě k US křížku a neschopností odvolat Dvořáka. Jako že pokračovat bude.
Ještě nepravděpodobnější je možnost odvolat předsedu senátu ústavní stížností kvůli ohrožení zahraniční politiky státu a jeho zájmů. Paskvil, kterým ústava nepochybně je, totiž vůbec nepředpokládá, že by se ústavní činitelé mohli chovat jako nezodpovědný a nesvéprávný dobytek.
Bingo, to by možná byla cesta, ztráta svéprávnosti je jednou z možností pro zánik senátorského mandátu. Tady vidíte, jak přínosný je můj návrh na vznik politické psychiatrie a jejího výkonného orgánu v podobě řetězce Karfík, Hlinomaz s Husákem a Chocholoušek.
Ovšem, má to háček: Hlinomaz s Husákem by asi maratonce Vystrčila nedohonili.
