Nová republika Lenka Procházková
Ivan David
10. 5. 2020
Turecko soustavně posiluje svůj vliv na Balkánu. Turečtí vojáci se posouvají stále blíž k Vídni. U rakouské metropole by podle plánu tureckého prezidenta Recepa Erdogana měla být západní hranice Turecka. Tak to vyhlásil před 2 lety na srazu organizace Šedí vlci, které je v několika evropských zemích kvůli vraždám, únosům a bombovým útokům, řazena mezi teroristické organizace.
V pátek turecký parlament ratifikoval srbsko-tureckou smlouvu o vojenské spolupráci. Smlouva byla podepsána 7. 10. 2019 při Erdoganově návštěvě Srbska. Po jejím podpisu v Bělehradu srbský prezident Aleksandar Vučić ohlásil záměr nakoupit z Turecka zbraně pro srbskou armádu. Smlouva má i 2 dodatkové protokoly. Podle prvního bude v Srbsku působit turecké policejní zastoupení. Srbsko se podle řeckého serveru pronews.gr ve smlouvě zavázalo k sestavování společných policejních jednotek, které v budou v Srbsku „lovit“ turecké politické disidenty.
Hlavní smlouva má celkem 20 článků. Jeden z nich otevírá možnost prodeje tureckých zbraní do Srbska. Podle řeckého serveru je v Turecku obchod se zbraněmi výhradně v rukou rodinných příslušníků tureckého prezidenta. Zájem na dodávkách tureckých zbraní veřejně deklaroval srbský prezident Vučić. „Naši odborníci projevili zájem o nákup vybavení a zbraní z Turecka. Zároveň jsme vyjádřili naše přání podílet se na procesech přenosu technologií a zřízení společných obranných odvětví, na které máme nárok, jako dvě suverénní a nezávislé země.“, řekl srbský prezident.
Zásadní je však ve smlouvě i článek 4, který počítá s výměnami vojenského personálu společnými vojenskými cvičeními. Obě země také budou pořádat výměnné pobyty studentů svých vojenských škol. V praxi to znamená, že turečtí vojáci budou docela často pobývat s Srbsku.
Smlouva je naprosto převratná. Turecko je členem NATO, které v roce 1999 vojensky zaútočilo na Jugoslávii, jejíž bylo Srbsko součástí. Ukončení leteckých útoků na Bělehrad tehdy vyjednali diplomatičtí zástupci ČR a Řecka. V té době jsem byl ministrem zdravotnictví ve vládě, kterou jako premiér vedl dnešní prezident Miloš Zeman. Jako jeden z tří ministrů jsem tehdy hlasoval proti povolení přeletů bombardérů NATO přes území ČR k útokům na Jugoslávii.
