PROTIPROUD Zoltán Kottász
Bulharský prezident Rumen Radev oficiálně podal svou rezignaci v úterý 20. ledna. Tím odstartoval novou kapitolu v dlouhotrvající politické krizi země a zároveň podnítil očekávání, že se jako vůdce nového politického hnutí zúčastní jarních parlamentních voleb.
V pondělí večer ve svém televizním projevu k národu Radev potvrdil rozhodnutí odstoupit ještě před koncem mandátu. Uvedl, že Bulharsko po letech nestability, korupčních skandálů a narůstajícího rozčarování veřejnosti potřebuje hlubokou politickou obnovu.
„Dnes k vám promlouvám naposledy jako prezident Bulharska,“ prohlásil. Dodal, že je připraven připojit se k „boji za budoucnost Bulharska po boku vás všech – důstojných, inspirovaných a neústupných“.
Rezignace přišla krátce po pádu středopravicové vlády v prosinci. Ten následoval po masových protikorupčních protestech, které vyvolal kontroverzní návrh státního rozpočtu na rok 2026.
Protestní exploze
Demonstrace – největší od 90. let – se rychle proměnily v širší vlnu odporu proti celému politickému establishmentu. Protestující začali požadovat odchod dlouholetých politických a ekonomických figur z veřejného života.
Mezi nimi zaznívala jména bývalého premiéra Bojka Borisova, vůdce hlavní proevropské strany GERB, i podnikatele Delyana Peevského, na kterého byly uvaleny sankce Spojených států a Velké Británie kvůli korupci.
Radev (62 let) opakovaně zdůraznil, že současná krize sahá mnohem hlouběji než jen k selhání jednotlivých vlád.
„Naše demokracie nemůže přežít, pokud ji necháme v rukou zkorumpovaných osobností, obchodníků a extremistů,“ uvedl. Kritizoval systém, který označil za „model vládnutí na principu běžícího pásu“ – tedy systém, jenž má formální znaky demokracie, ale fakticky funguje prostřednictvím oligarchických mechanismů (vlády úzké skupiny ekonomicky mocných).
Během svých devíti let v čele státu byl Radev nucen jmenovat celkem sedm prozatímních vlád. Důvodem byly roztříštěné parlamenty a opakovaně neúspěšná koaliční jednání. Tato situace dovedla Bulharsko k osmým parlamentním volbám od roku 2021.
Nová politická osa
V posledních týdnech zesílily spekulace, že se bývalý velitel letectva bude ucházet o post předsedy vlády a zároveň založí novou politickou stranu. Ta by se mohla stát silnou euroskeptickou (kritickou k EU) silou v bulharské politice.
Průzkumy veřejného mínění ukazují výraznou poptávku po novém politickém vedení. Podle agentury Market Links důvěřuje Radevovi 44 % Bulharů, což jej řadí mezi nejdůvěryhodnější veřejné osobnosti v zemi. Strana vedená Radevem by v parlamentních volbách mohla získat přibližně 20 až 35 % hlasů.
PROČ DRAMATICKY ROSTE CENA ZLATA?
Brusel chce vydat astronomické částky na zbrojení. To znamená bezprostřední ohrožení měnové stability. A co teprve až nám vezmou hotovost úplně? Staneme se zcela bezmocnými? Je právě v tom, že si to mnozí uvědomují, trvající a stále se zvyšující "zlatý boom"?
Právě na to se ptá Petr Hájek ekonomického a finančního experta Roberta Vláška. V několika rozhovorech jde především o to, jak se systému nepodat, ale účinně se bránit drzosti a totalitě vlád a bank.
Máme sice novou Babišovu vládu, ale vypadá to, že zmíněné otázky ještě zesílí, protože po zničujících letech s fialovou mafií se i náš státní rozpočet zatočí ve spirále obrovského státního dluhu.
Bez ohledu na to, co se stane, nemusíte být mezi ožebračenými – a ještě můžete přispět k přežití a rozvoji Protiproudu!
O vysokém zájmu veřejnosti svědčí i volební účast v nedávných parlamentních volbách, která dosáhla zhruba 40 %, což je v bulharských poměrech relativně vysoké číslo.
Radevovo případné politické uskupení by se pravděpodobně připojilo k rostoucí skupině národně konzervativních vlád ve střední a východní Evropě. Patřily by k nim například maďarský Fidesz Viktora Orbána, vláda Roberta Fica na Slovensku či české hnutí ANO vedené premiérem Andrejem Babišem.
Směr a odpor
Přestože Bulharsko letos 1. ledna vstoupilo do eurozóny a v loňském roce se stalo plnoprávným členem schengenského prostoru, Radev otevřeně zpochybnil, zda tyto kroky přinesly běžným občanům skutečné výhody.
„Proč dosažení těchto cílů nepřineslo stabilitu a spokojenost?“ ptal se. Argumentoval tím, že mnoho Bulharů se i nadále cítí chudých a existenčně nejistých.
V minulosti vyzval k referendu o načasování přijetí eura. Parlament však tento návrh zamítl, což Radev označil za „konečný rozkol mezi Bulhary a politickou třídou“.
V zahraniční politice vystupuje Radev jako pragmatický hlas, který odmítá bezvýhradně následovat ideologický konsensus. Oponuje vojenské pomoci Ukrajině, kterou označuje za „investici do ztracené věci“, a kritizuje sankce proti Rusku s tím, že jejich ekonomické důsledky dopadají na všechny Evropany.
„Ukrajina trvá na pokračování této války,“ uvedl v roce 2023. „Musí však být také jasné, že účet za ni platí celá Evropa.“
Podle komentáře polského konzervativního politika Ryszarda Czarneckého v týdeníku Do Rzeczy by vláda vedená Radevem rozšířila skupinu států střední a východní Evropy, které „na Kyjev pohlížejí z velké vzdálenosti“, tedy s odstupem a skepsí.
Radev se rovněž vyjádřil pozitivně o mírových iniciativách amerického prezidenta Donalda Trumpa, kterého označil za „pragmatického obchodníka, jenž nepřijímá devastaci žádné války“.
Na domácí scéně zastává bývalý prezident sociálně konzervativní postoje. Podporuje legislativu omezující propagaci LGBT témat ve školách a staví se proti Istanbulské úmluvě o násilí na ženách, kterou kritizuje jako nástroj prosazování genderové ideologie.
Dočasným výkonem prezidentské funkce byla pověřena viceprezidentka Iliana Yotova. Bulharsko se mezitím připravuje na parlamentní volby, které se očekávají koncem března nebo v dubnu.
Ty by mohly zásadně proměnit nejen vnitropolitické poměry země, ale i její postavení v rámci Evropské unie.
