PROTIPROUD Valerij Macevič
Prezident USA Donald Trump učinil prudký obrat v otázce kontroly nad Grónskem. Prohlásil, že se dohodl s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem na „rámci budoucí dohody“ o bezpečnosti v Arktidě. Upřesnil také, že probíhají „dodatečná jednání“ týkající se programu protiraketové obrany „Zlatá kopule“ a jeho rozmístění na ostrově.
Dohoda s Dánskem o Grónsku
Trump poskytl jen málo podrobností a uvedl, že se vše ještě připravuje. Jednou z myšlenek, o nichž členové NATO jednali v rámci kompromisu s Trumpem, je spolupráce Dánska a NATO se Spojenými státy při budování dalších amerických vojenských základen v Grónsku. Zdá se, že se rodí situace, která by mohla vyhovovat všem západním aktérům.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová vydala k dohodě o Grónsku komuniké. Uvádí se v něm, že dohoda předpokládá zachování suverenity Dánska nad ostrovem. Frederiksenová upřesnila, že na dokumentu pracují USA a NATO a že velení Severoatlantické aliance bere v úvahu postoj Dánska. Dodala také, že Dánsko bude pokračovat ve spolupráci se spojenci v otázkách bezpečnosti v arktické oblasti. Zdůraznila, že království není proti umístění amerického systému protiraketové obrany „Zlatá kopule“ v Grónsku, ovšem pouze za podmínky, že USA budou jednat s „respektem“ k územní celistvosti Dánského království.
NATO zároveň oznámilo, že v nejbližší době neplánuje v Grónsku pořádat cvičení. Informovaly o tom zdroje z velení aliance. Aliance rovněž nezvažuje rozmístění plnohodnotné mise v Arktidě. Těžko říci, jak by taková „mise“ vypadala, ale lze si to představit. Například za studené války byl na ostrově rozmístěn desetitisícový americký kontingent. S ohledem na vývoj vojenských technologií může být dnes počet vojáků menší, to však není hlavní otázka.
Model Kypr?
V předchozích debatách získal problém vztahů mezi USA a Dánskem kvůli Grónsku geopolitický rozměr. Do diskuse se zapojily evropské státy i NATO. Téma se stalo jedním z hlavních bodů Světového ekonomického fóra v Davosu.
SOUBOJ POKRAČUJE! SEBEOBRANA M.
Daniel Fiala rozšířil naše možnosti sebeobrany nejen proti zvolna vrcholící sezónní chřipce a jejím následkům. Tisíce vděčných uživatelů jeho přípravků už také vědí, jak účinné jsou při léčení a prevenci i těch nejzávažnějších chorob včetně onkologických.
O tom všem si povídal v dosud posledním rozhovoru s Petrem Hájkem. A přidal autentické reakce z těch mnoha, které dokumentují často téměř zázračné účinky těchto znovuobjevených přírodních pomocníků našeho zdraví.
A je také podstatné, že nákupem přes supramedex.protiproud.info, současně pomáháme k další svobodné existenci Protiproudu. Tak krásný a hlavně zdravý rok 2026, nepodvolení!
Nešlo přitom ani tak o důvody, které USA vedly k potřebě získat Grónsko, ať už koupí, nebo anexí, jako spíše o vztah Washingtonu k jeho spojencům. Evropané si náhle vzpomněli na suverenitu a rozhodli se Trumpovi ukázat svou samostatnost.
Začali dokonce uvažovat o vytvoření evropské alternativy k NATO. Ale zároveň se bojí zůstat bez amerického jaderného „deštníku“ a moderních zbraní, které umějí ovládat jen američtí specialisté. Nyní se zdá, že tento spor s USA pomalu mizí. Podle prohlášení Washingtonu, jsou kroky USA v Arktidě zaměřeny i na zajištění bezpečnosti zemí NATO.
Kompromis z Davosu je podobný britské dohodě s Kyprem: základny budou považovány za území USA. V tomto formátu získají Spojené státy možnost provádět vojenské operace, zpravodajskou činnost a výcvik, a zároveň „přispívat k místnímu rozvoji“, včetně možné těžby vzácných zemin. Současně náčelníci generálních štábů NATO v Evropě odložili plány na vojenskou misi v Grónsku, aby politické napětí „opadlo“.
O žádné nerosty nejde
Trump prohlásil, že Spojené státy a evropští spojenci budou společně pracovat na projektu „Zlatá kopule“ a na právech k těžbě nerostů v Grónsku v rámci dohody projednávané s Markem Ruttem.
Dosud byla otázka vzácných zemin hlavní částí grónského problému, dnes však zjevně ustoupila do pozadí. A to se dalo čekat. Odborníci tvrdí, že získání Grónska kvůli těžbě nerostů je „naprostý nesmysl“.
PROČ DRAMATICKY ROSTE CENA ZLATA?
Brusel chce vydat astronomické částky na zbrojení. To znamená bezprostřední ohrožení měnové stability. A co teprve až nám vezmou hotovost úplně? Staneme se zcela bezmocnými? Je právě v tom, že si to mnozí uvědomují, trvající a stále se zvyšující "zlatý boom"?
Právě na to se ptá Petr Hájek ekonomického a finančního experta Roberta Vláška. V několika rozhovorech jde především o to, jak se systému nepodat, ale účinně se bránit drzosti a totalitě vlád a bank.
Máme sice novou Babišovu vládu, ale vypadá to, že zmíněné otázky ještě zesílí, protože po zničujících letech s fialovou mafií se i náš státní rozpočet zatočí ve spirále obrovského státního dluhu.
Bez ohledu na to, co se stane, nemusíte být mezi ožebračenými – a ještě můžete přispět k přežití a rozvoji Protiproudu!
Dánská geologická služba v roce 2023 identifikovala zhruba 50 míst s potenciálem těžby. Více než polovina z nich se nachází severně od polárního kruhu, což činí jejich rozvoj velmi složitým a drahým, ne-li nemožným.
Některá ložiska leží na bezledové jižní špičce Grónska, což dává určitou šanci na využití, ale mnohá jsou příliš malá. Z větších je možná nejzajímavější ložisko vzácných zemin Tanbreez. Geologická zpráva však varuje, že Grónsko má kvůli vysokým nákladům jen malé šance na rozvoj těžby. Ekonomicky výhodná mohou být ložiska jen při výrazném růstu cen.
Jen zástěrka
Podle americké geologické služby jsou zásoby vzácných zemin na ostrově v objemu zhruba 1,5 milionu tun. To Grónsko řadí do první desítky světa, ale s velkým odstupem za USA, Čínou, Brazílií, Vietnamem, Indií a Austrálií. Těžba v těchto zemích bude jednodušší a levnější než v Grónsku.
Americké firmy vůbec neprojevují o licence zájem. Podle ministryně grónské vlády Naayi Nathanielsenové může vytvoření funkčního dolu kvůli drsným podmínkám a chybějící infrastruktuře trvat zhruba 16 let. Investoři by navíc museli financovat přístavy i přístupové cesty.
Pokud vzácné zeminy nestojí za čas a peníze, co tedy jiné zdroje? Kobalt je na dvacetiletém minimu, nikl je v přebytku, stejně tak železná ruda. U mědi by mohly ceny růst, ale jiné regiony jsou výnosnější. Totéž platí pro titan, wolfram či vanad.
„Myšlenka proměnit Grónsko v americkou továrnu na vzácné zeminy je science fiction. „Je to šílenství,“ říká Malte Humpert z Arktického institutu. Přibližně 80 % Grónska pokrývá led a těžba v Arktidě může být až desetkrát dražší než jinde.
Proto lze konstatovat, že grónské „vzácné zeminy“ slouží spíše jako zástěrka skutečných cílů USA. Ty jsou strategické. Trump sám uvedl, že Grónsko USA nepotřebují kvůli nerostům, ale kvůli strategické národní a mezinárodní bezpečnosti.
Suezský průplav č. 2?
Grónsko má unikátní strategickou polohu a tvoří klíčový prvek kontroly Arktidy. Podél jeho břehů vede Severozápadní námořní cesta. Přes Arktidu navíc vede nejkratší trajektorie mezikontinentálních raket. USA chtějí z Grónska udělat svou pevnost v boji o Arktidu a v zadržování Ruska.
USA zde budují infrastrukturu pro letouny F-35 schopné nést jaderné zbraně. Základna Pituffik (dříve Thule) je prvkem systému včasného varování. Rozšíření letišť z ní může učinit klíčový objekt pro bombardéry a stíhačky. Podle listu The Telegraph plánují USA rozmístit v Grónsku rakety a základny pod plnou americkou kontrolou. To umožní zkrátit dobu letu raket k cílům v Rusku.
Američané mohou rovněž vytvořit body pro sledování ruských ponorek a využívat drony, AI a podvodní systémy ke kontrole Arktidy. Grónsko se tak stává klíčovým geografickým centrem globální moci. Tání ledu otevírá nové trasy, Severní mořskou cestu podél Ruska a Severozápadní průplav u Grónska. Tyto cesty jsou alternativou k Suezskému průplavu a mohou zkrátit přepravu z Asie do Evropy z 22 na 10 dní.
Rusko má v závodě náskok
Podle NOAA (Národní úřad pro oceán a atmosféru – vědecká agentura americké vlády, která monitoruje a předpovídá počasí a sleduje stav oceánů), by mohly být centrální arktické trasy využitelné v dalších desetiletích. Éra jednopólového světa skončila. Formuje se multipolární svět s makroregiony.
USA chtějí vytvořit svůj vlastní, včetně západní polokoule, Kanady, Grónska a kontroly Panamského průplavu. V případě Grónska je cílem USA zahájit novou fázi přerozdělení světa a získat z ní maximum výhod. Grónské ambice tedy spočívají v dominanci USA v Arktidě, dlouhodobém ekonomickém zisku a geopolitické převaze založené na územní kontrole.
Současně Rusko i Čína posilují svou přítomnost v Arktidě. Rusko má podle analytiků náskok a kontroluje zhruba polovinu arktické pevniny i ekonomické zóny regionu. V oblasti je rozmístěno 66 vojenských objektů, z toho 30 ruských.
Závod o Arktidu už tedy probíhá, a Grónsko se v něm stává jedním z hlavních strategických uzlů světa.
