AC24.cz Redakce
Přední německé profesní sdružení pro sexualitu a partnerství Pro Familia se ocitlo pod palbou kritiky poté, co vydalo doporučení, aby školky zavedly „místnosti pro zkoumání těla“ a „sexuální hry“ pro malé děti. (Foto: Flickr)
Tato záležitost vyšla poprvé najevo, když zpravodajský portál BILD odhalil, že rodičům byl zaslán e-mail ze školky Arbeiterwohlfahrt (AWO) v Hannoveru, který představoval seznam deseti pravidel vysvětlujících, jak budou děti v „místnosti pro zkoumání těla“ povzbuzovány k „mazlení a zkoumání“ sebe sama i ostatních dětí.
„Všechny děti, zejména předškolního věku, jsou seznámeny s místy v zařízení, kde může docházet k nahotě a zkoumání těla,“ stojí ve zprávě. „Každé dítě se samo rozhodne, zda a s kým chce hrát tělesné a sexuální hry. Dívky a chlapci se navzájem hladí a zkoumají jen tolik, kolik je příjemné jim samotným a ostatním dětem.“
Další pravidla uvedená ve sdělení stanoví, že děti musí být ve stejné věkové skupině s odstupem maximálně dvou let a že v žádném případě nesmí dítě „strkat cokoli do tělesných otvorů jiného dítěte“.
Jeden šokovaný otec řekl deníku BILD: „Mé dceři je pět let. Nechci, aby ji chlapci osahávali. Mám další dítě v jiné školce, [kde] nic takového [jako místnost pro zkoumání] není.“
Jiný otec reagoval: „Jsem zničený. Bylo nám řečeno, že to určilo ministerstvo školství. Jako rodiče jsme byli zastrašeni. Jaké máte možnosti, když to nechcete?“.
Ministerstvo školství v Dolním Sasku reagovalo na znepokojené rodiče tím, že program ukončilo dříve, než byl uveden v platnost. Jeden ze zástupců sdělil deníku BILD, že koncem května „zemský úřad pro péči o mládež oznámil ministerstvu školství, že pedagogická koncepce místností pro tělesné poznávání v mateřských školách nemůže trvat a že to ohrožuje blaho dítěte“.
S tím však nesouhlasil Dirk von der Osten, předseda představenstva regionu AWO v Hannoveru. „Zkoumání vlastního těla je součástí vývoje dítěte, během něhož se také učí rozpoznávat vlastní hranice, jasně je vyjadřovat a rozvíjet stud,“ řekl von der Osten. „Děti také hrají ve svých skupinových místnostech hry na role. Nevidíme v tom žádné ohrožení péče o dítě.“
Není to poprvé, co byla politika doporučovaná organizací Pro Familia zpochybněna. V roce 2013 Deutsche Welle tvrdila, že „Pro Familia uvízla v bažině pedofilie“, a zdůraznila, jak tato organizace pro sexuální výchovu opakovaně vydávala díla propedofilních lobbistů.
Berlínské noviny Tagesspiegel zkoumaly články publikované časopisem Pro Familia a zjistily, že propedofilní názory byly zastoupeny v dílech vydaných v 80. a 90. letech. Například článek psychologa a pedagoga Wolfa Vogela z roku 1987 se „bez předsudků“ zamýšlí nad příčinami pedofilního chtíče.
Společnost Pro Familia rovněž vytvořila platformu pro Rüdigera Lautmanna, sociologa a zastánce práv homosexuálů, který se dlouhodobě věnuje normalizaci pedofilie. Lautmann je autorem knihy s názvem Touha po dětech: Chtíč po pedofilii: portrét pedofilů. Kniha vychází z jeho rozhovorů s 60 muži, kteří se přiznali k sexuálnímu zneužívání malých dětí, především chlapců.
„Děti opravdu milují, přečtou jim každé přání, organizují výlety, kupují hračky a cítí se dobře jen v blízkosti dětí,“ říká Lautmann o 60 pedofilech, s nimiž vedl rozhovory.
Kniha, která vyšla v roce 1994, se stala mezi pedofily oblíbenou pro své sympatické líčení přitažlivosti dospělých k dětem, kterou Lautmann popisuje jako sexuální orientaci, a opakované tvrzení, že děti jsou schopny sexuální autonomie.
„Pro mě je zcela jasné, že existují vztahy, které nevyžadují žádný zásah,“ napsal Lautmann, „děti lnou ke svým milencům, a pokud se rozhodnou, mohou je kdykoli opustit.“ V této knize se objevují i další příběhy, které se týkají dětí.
V roce 1995 Lautmann zopakoval teze své knihy v článku pro Pro Familia, přední nevládní organizaci, která poskytuje zdroje o sexuálním zdraví. V oficiálním časopise Pro Familia se v Lautmannově článku píše: „Pro Familia je v tomto ohledu velmi důležitá: „Naše studie definuje pojem pedofilie, odlišuje ho od incestu, zneužívání a sadismu. Dokazujeme, že takoví muži existují. Teze tedy zní: Touha po dítěti je samostatnou a diferencovanou sexuální formou. Pedofilie je tedy sexuální orientace jako každá jiná, a nikoliv úchylka.“
Lautmannův článek s názvem „Sexuální výzkum může změnit realitu“ vyšel v roce 2013 opět v časopise Pro Familia.
V loňském roce byla Lautmannovi po protestech veřejnosti znemožněna účast na vytváření denních center koordinovaných berlínským senátním oddělením pro mládež, vzdělávání a rodinu. Původně byl jedním z členů rady dohlížející na některé aspekty projektu.
Kritici také poukazovali na to, že jeden z hlavních tvůrců politiky Pro Familia, Uwe Sielert, má pochybné názory na sexualitu a děti a vazby na kontroverzního sexuologa Helmuta Kentlera, který byl označován za Sielertova otcovského mentora.
Kentler, který se celý život zasazoval o zrušení zákonů zakazujících sexuální zneužívání dětí mladších 14 let, byl zodpovědný za státem financovaný projekt, v jehož rámci byly děti sexuálně zneužívány pedofily v rámci „experimentu“, který měl dokázat, že sex mezi dospělými a dětmi je neškodný.
Zdroj: reduxx.info
Článek Šílené. V Německu doporučují školkám sexuální hry pro malé děti se nejdříve objevil na AC24.cz.
