NWOO.ORG MUDr. Ivan David Europoslanec SPD
Ministři financí zemí eurozóny včera hodinu před půlnocí oznámili zvláštní kompromis. Společné dluhopisy eurozóny nazývané eurobondy v tuto chvíli vydány nebudou. Země, které používají euro a jsou postiženy epidemií koronaviru, si z Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) budou moci půjčit až 240 miliard eur na financování zdravotnictví. Podmínkou čerpání těchto půjček nebude podpis memoranda, kterým by se postižené země zavázaly předat kontrolu nad svými státními rozpočty Bruselu, ani podmínka provádění rozpočtových škrtů a privatizace veřejného majetku.
Tyto půjčky za v přepočtu 6 bilionů Kč by zdravotnickým systémům postižených zemí mohly pomoci boj s koronavirem finančně zvládnout. Pokud budou peníze rychle uvolněny, mohly by si postižené země opatřit chybějící hmotné vybavení jako jsou plicní ventilátory nebo mimotělní okysličovače krve. Těchto přístrojů je v postižených zemích nedostatek, což způsobuje, že zbytečně umírají lidé, kterým v kritické fázi boje s chorobou není možné poskytnout dýchací podporu.
Část tohoto obřího balíku mohou postižené země použít i na platy lékařů a zdravotníků. Těch je kritický nedostatek. V postižených zemích se řada z nich v první linii sama nakazila. Řada lékařů a zdravotníků, kteří zachraňovali životy jiných, zemřela po nakažení COVID-19. I s velkým balíkem peněz z půjček však postižené země budou mít velký problém chybějící lékaře a zdravotníky nahradit. Ostatní země jsou ochotny během pandemie půjčit jen velmi málo zdravotnického personálu. Nyní se naplno ukazuje, kam vede dlouholetá politika škrtů ve veřejném sektoru, kterou celá desetiletí členským zemím „ordinuje“ EU.
Lékaře a zdravotníky nelze vytvořit „mávnutím kouzelného proutku“ jako peníze. Nebo podpisem nějaké dohody. Medicína se na vysoké škole studuje 6 let. Další 3 roky musí lékař před atestací pracovat pod dohledem zkušenějších kolegů. Teprve po složení atestační zkoušky může samostatně pracovat. Zdravotním sestrám EU nařídila, že musí absolvovat také vysokoškolské vzdělání. V jejich případě pětileté. Kvůli tomu je zdravotních sester na celém evropském kontinentu nedostatek. Tato těžká práce je totiž kvůli Bruselem nařizované politice „austerity“, tedy škrtů veřejných výdajů a úspor i ve zdravotnictví, málo placená. Ve srovnání s ostatními vysokoškoláky jsou zdravotní sestry za fyzicky i psychicky mnohem náročnější práci podstatně méně placeny.
Rozsah půjček teoreticky vytváří slušné finanční zázemí pro postižené země i na dlouhodobý boj s COVID-19. Obávám se, že tento objem peněz jen ve zdravotnictví prakticky není utratitelný. Postižené země totiž půjčky budou moci čerpat jen během pandemie. Bez podmínek je však nebudou moci použít na obnovu zdravotnických systémů, které byly mnoho let devastovány úspornými škrty. Během pandemie nelze postavit nové nemocnice nebo opravit ty zchátralé. Ani kdyby pandemie trvala celý rok, tak to není dost času na doplnění chybějícího personálu.
Evropský stabilizační mechanismus, který byl vytvořen při bankovní krizi 2008, má navíc řadu nevýhod. Tu hlavní popsal bývalý trojnásobný italský ministr hospodářství z let 1994 až 1995, 2001 až 2006 a 2008 až 2011 Giulio Tremonti ve svém článku, který nedávno zveřejnil v listu Il Giornale. „Musíte hodně peněz poslat do Bruselu, abyste jen o trochu málo více později dostali půjčeno zpět“. ESM totiž nemá žádné vlastní peníze. Pokud nebudou vydány eurobondy, což ministři financí nedohodli, bude proces bude probíhat tak, že každý stát používající euro pošle ze svého rozpočtu do ESM balík peněz odpovídající 2% HDP. Z takto vzniklé „hromady“ si pak budou moci půjčovat země, kde řádí COVID-19.
Naprosto nevyřešen zůstává i po včerejší šestnáctihodinové videokonferenci ministrů financí problém peněz na obnovu hospodářství postižených koronavirem.
Předseda euroskupiny Mario Centena (na prvním obrázku) v noci po jednání oznámil, že se ministři financí shodli na vytvoření Záchranného fondu eurozóny, v němž by na půjčky postiženým zemím mělo být soustředěno 200 miliard eur. Vedle toho by měl vzniknout Zajišťovací fond na podporu zaměstnanosti vybavený dalšími 100 miliardami. Ani po jednání ministrů financí však stále není jasné, z čeho a jak budou oba fondy naplněny penězi. To mají řešit prezidenti a premiéři na summitu Evropské rady. Centena podle italského denníku Il Giornale uvedl, že půjčky z těchto dvou fondů už nebudou bezpodmínečné. Německo a zejména Holandsko do závěrečného usnesení prosadily, že u půjček na obnovu hospodářství a na záchranu pracovních míst bude muset příjemce s Evropskou komisí podepsat memorandum, v němž se zaváže k přijetí řady podmínek a omezení. Právě tyto podmínky budou muset ještě premiéři a prezidenti dořešit.
Němci a Holanďané ze svého požadavku na podmínění půjček plněním tvrdých podmínek úspor ve veřejných rozpočtech postižených zemí odmítli ustoupit i pod hrozbou odchodu Itálie a Španělska z eurozóny Může se tedy opakovat situace, která postihla Řecko v roce 2008, které za půjčky při finanční krizi odevzdalo kontrolu svého hospodářství Bruselu. Při nucené privatizaci mu byl za zlomek hodnoty rozprodán veškerý ziskový státní majetek jako přístavy a letiště.
Podle komisaře pro hospodářství Paolo Gentiloni (druhý obrázek) budou šéfové států a vlád na Evropské radě jednat i o návrhu, aby Evropská komise mohly poprvé v historii vydat vlastní dluhopisy celé EU. Španělský deník EL PAÍS zveřejnil záměr Komise propojit tuto část pomoci hospodářství s rozpočtem EU. Z výnosu z prodeje dluhopisů ve výši 100 miliard eur by v případě jednomyslné shody všech států mohl být naplněn nový Zajišťovací fond na podporu zaměstnanosti. Italský list La republika v noci po jednání přinesl informaci, že Evropská rada bude jednat i o návrhu, aby 200 miliard eur na půjčky pro obnovu hospodářství postižených zemí dodala Evropská investiční banka (EIB). I v tomto případě by to však muselo proběhnout tak, že by všichni akcionáři – tedy vlády všech zemí EU – museli do EIB těch 200 miliard napřed poslat ve formě zvýšení jejího kapitálu. A teprve poté by banka mohla začít půjčovat postiženým zemím.
Bez eurobondu, jehož vydání zablokovalo Německo, Holandsko, Rakousko a Finsko prostě žádné „nové“ peníze EU nemá možnost získat. Stále s hledají nové varianty starého modelu financování. Tedy jak z příspěvků všech členských států vytvořit balík peněz, který by byl půjčen postiženým zemím. Ministři financí to včera v noci v závěrečném protokolu z jednání nazvali „hledání inovativních nástrojů financování“.
