Technofašismus a konec hry na demokracii

Jak nový digitálně-finanční komplex převzal roli komplexu vojensko-průmyslového

Není pochyb, že se dnešní situace podobá až příliš situaci před sto lety, kdy hospodářská krize a roztočení kola hyperinflace umožnilo nástup fašismu v Evropě, který vyústil v nejkrvavější válku posledních století.

O tom, že zákonitě musí přijít propíchnutí obrovské bubliny, která bude mít za následek zhroucení hospodářského systému a že peníze, které nyní politici rozhazují plnýma rukama bez ohledu na jakékoliv ekonomické zákonitosti, bude muset někdo zaplatit, píšeme za účelem zvýšení obecné finanční gramotnosti, tedy nikoliv té, kterou šíří banky, již několik let. Jak se ukazuje, „zdroje jsou“. Tedy nástrojů je dost a stačí se poohlédnout do minulosti.

Nejenom hyperinflace, ztráta úspor obyvatel, nové daně včetně daně na nemovitosti dle modelu v Německu z roku 1952, které znamenaly prakticky padesátiprocentní vyvlastnění a které budou tak vysoké, že majitelům nezbude, než se znovu zadlužit u bank, toho všeho se musíme bát. Už se o tom hovoří, a to dokonce i oficiálně v německém Bundestagu.

Naše nové evropské vedení včele s ráznou Ursulou von Leyenovou posílené dále šéfkou ECB Christinou Lagardeovou a německou dámskou dvojkou ve složení Angela Merkelová a Annegret Kramp-Karrenbauerá nás horentně zadluží, jak jinak než u „finančních trhů“, aby si velkobanky opět přišly na své. Pod záminkou bohulibé „solidarity“ s Itálii, Španělskem a Francií, zeměmi nejvíce postiženými koronavirovou katastrofou, tak zabijí dvě mouchy jednou ranou: Na jedné straně pomohou udržet ještě nějakou dobu zrůdné globální finanční kasino v chodu, na té druhé urychlí koncentraci a centralizaci moci v Bruselu.

V Evropě se prosadil nový trend. Na politické výsluní nastoupila nová garnitura: Mladí politici a zejména političky nepolíbení většinou hlubšími znalostmi historických a ekonomických souvislostí, často bohužel i bez životních a pracovních zkušeností, ve velké míře svobodní a bezdětní. Vymývání mozků falešnou genderovou ideologií přineslo rovněž své ovoce a umožnilo do vysokých politických pozic vystoupat mladým ctižádostivým ženám, jako zde v Rakousku.

Tato nová politická elita byla zvolena menšinou, protože velká část lidí politiky nenávidí a prostě k volbám nechodí. Jak říká jedno zlidovělé rčení: „Nebudeš-li se zajímat o politiku, přijde čas, kdy se ona bude zajímat o tebe.“ Dnes jsou tyto bizarní postavičky na politické scéně loutkami nadnárodních globálních hráčů plnícími poslušně jejich rozkazy. A jakou ti mají moc, notabene ve spojení s médii a „dobročinnými“ organizacemi usilujícími o naše blaho, nám dali v posledních třech měsících hodně pocítit.

Po uplynutí této pandemie, ať již byla vyvolána kýmkoliv a za jakýmkoliv účelem, přijdou účty a hladomor. Ty účty nebude platit ono 1 promile nahoře, ty účty zaplatíme všichni. Hlavně však naše děti a vnoučata.

Jeden z nejlepších článků, který vystihuje bod zlomu, ve kterém se nachází současný vysoce koncentrovaný kapitalismus, který již s trhy nemá nic společného, je od autora Ernsta Wolffa. Následuje jeho český překlad:

Nová světová moc: Digitálně finanční komplex

Americký prezident Eisenhower varoval ve svém proslovu na rozloučenou v roce 1961 před vlivem vzájemně propojeného vojensko-průmyslového komplexu. Použil tento název, který vytvořili v roce 1956 dva američtí sociologové, aby zdůraznili vazby mezi vojenskými, politickými a ekonomickými elitami USA.

Velké průmyslové a zbrojní koncerny skutečně zažily v 50. letech obrovský rozmach, který měl trvání až do 70. let minulého století. Pak se ale obraz světa změnil. S koncem poválečného boomu začal nová éra, ve které se rovnováha moci stále více posunovala zejména ve dvou oblastech.

Deregulací finančního sektoru stále nabírala na síle financializace světové ekonomiky. Postupným odstraňováním omezujících pravidel se v bankovnictví stávaly stále silnějšími investiční banky. Na druhé straně vzniklo zcela nové průmyslové odvětví – digitální technologie. To souviselo s tím, jak se počítačová technologie rozvíjela a jak byla postupně dostupnější široké veřejnosti. K pionýrům tohoto vývoje se přiřadily firmy Microsoft a Apple, založené v roce 1974 a 1975. A ty šly raketově nahoru.

Na prahu nového tisíciletí opouštějí investiční banky princip „bdělosti“ a nastupují stále silnější noví hráči – hedgeové fondy, které dnes dominují celosvětově. V oblasti spřízněné s IT obory se prosadil Amazon (zal. v r. 1994) a Google (zal. v r. 2008). V roce 2004 se objevila jako sociální síť založená platforma Facebook, která napomohla jak Microsoftu, tak Googlu k dalšímu prudkému růstu.

Zatímco krize let 2007-2008 přivedla řadu koncernů a bank do těžkostí, staly se vítězi velké hedgeové fondy a vedoucí IT koncerny. Po krizi vyháněly technologičtí giganti ceny svých vlastních akcií do nebetyčných výšek také díky zpětnému nákupu svých vlastních akcií, což způsobilo, že jak velcí správci majetku jako Black Rock a dokonce i centrální banky jako Švýcarská národní banka investovaly stále větší sumy do nákupu akcií.

Dnes tyto korporace vlastní velké části globálního trhu s informačními technologiemi a kontrolují toky dat a finanční toky po celé zeměkouli. Díky své finanční síle a propojením s velkými investory jsou schopny rozhodující mírou ovládat a kontrolovat globální trh. Dodatečně rozšířily vzájemné vztahy, ale také si zajistily politický vliv, a to především prostřednictvím nově zakládaných nadací, jež se staly nejmocnější lobby, jakou kdy svět zažil.

Takto přivedl k životu Bill Gates přes nadaci Billa a Melindy Gatesových „Globální alianci pro očkovací látky a imunizaci GAVI“. Do ní se zapojily i Světová banka a četní výrobci vakcín, jejichž podíl se na trhu od založení GAVI zvětšil šestkrát. Nadace Gatesových se stala největším sponzorem Světové zdravotnické organizace, která se postarala v době koronakrize o celosvětové vypnutí ekonomik a znehybnění obyvatelstva v téměř domácím vězení (lockdown), což se stalo požehnáním pro Microsoft a ostatní IT koncerny, které si ještě více upevnily pozici na trhu.

V roce 2012 založila nadace Billa a Melindy Gatesových společně s OSN, americkými velkobankami Citigroup, Mastercard, Fordovou nadací a dalšími subjekty alianci s názvem Better Than Cash Alliance na podporu bezhotovostního placení, ke které se mezitím připojily vlády z 30 zemí a která je podporována i německou vládou. Kdo z bezhotovostního styku nejvíc profituje? Opět Microsoft a Apple.

Jak kšeft s očkovacími látkami, tak odstranění hotovostního placení během pandemie hnaly v řadě zemí lukrativní obchody IT odvětví dopředu. Tak se podílely Apple, Microsoft a Google jako vedoucí síly na tvorbě platformy a software pro vyhledávání kontaktů (tracking) mezi lidmi s Covid-19 během omezení, na které mimo jiné spolupracoval i dřívější starosta New Yorku Bloomberg. Mike Bloomberg, šéf jedné velké finanční agentury a zpravodajské služby, věnoval přede dvěma roky 1,6 miliardy dolarů Univerzitě Johna Hopkinse, která dodává WHO a médiím po celé měsíce data ohledně pandemie koronaviru.

Apple, Microsoft a Bloomberg jsou v kontaktu s bývalým šéfem Google Ericem Schmidtem, který byl pověřen guvernérem Státu New York a nadací Gatesových k vypracování konceptu zdravotnictví a školství po ukončení pandemie Covid-19. Při tomto projektu se setkají s privat-equity firmami*), které budou newyorskému guvernérovi radit, jak postupovat při uvolňování opatření a postupného rozjezdu lokální ekonomiky.

Takže stručně řečeno: Zatímco tedy politika a IT koncerny dostanou v důsledku koronavirové krize možnost podmanit si americký zdravotní a školský systém, bude umožněno supím fondům – známým soukromým equity firmám, aby se dostaly ke snadné kořisti: Bankrotem ohroženým středním a malým firmám.

*) Equity ratio vyjadřuje poměr vlastního kapitálu a celkových aktiv, equity firma nakoupí po krizi s relativně malým kapitálem levně firmu, která jí přinese vysoké zhodnocení. Zde cíleno na likvidaci střední třídy, například dnešní rodinné hotely v turisticky atraktivních lokalitách.

Související články:

• Google a Amazon pomáhají autoritativním režimům blokovat zašifrované zprávy
• Kousnout do kyselého Apple
• Případ Huawei aneb Korporátní fašismus versus čínský kapitalismus
• Bude svět po koronaviru jiný než dosud?
• Řecko možná rozhodne o budoucnosti eura
• Bavorská kampelička řekla lidem pravdu
• Protiútok daňových rájů v aféře Offshore-Leaks
• Mezinárodní měnový fond BRICS pro 41% obyvatel zeměkoule
• Tanečky kolem ceny ropy: poražení a vítězové
• Smrt na splátky. Jak guvernér Norman vedl Evropu na cestu zániku v letech 1924-1933