PROTIPROUD Pavel Kopecký
Německo čekají za tři týdny (23. února) volby, které rozhodnou a dalším směřování země. Mnoho vlastenců i v ostatních zemích pod nadvládou 4. říše dnes paradoxně upírá své naděje k Berlínu. Doufají, že i velká část Němců už má plné zuby šílených multikulturních progresivistických experimentů dovezených z donedávna levičáckých USA přes Berlín do Bruselu – a odtud pak nadiktovaných koloniím.
Pokud by německé volby skončily jinak než obvykle, byl by to další zásadní úder bruselské hydře, která teď s hrůzou očekává, jak na ni dopadne "trumpovská kontrarevoluce" ve Spojených státech.
Šiky sorosovců v ulicích
Proto také stále ještě mocné a finančně zajištěné sorosovské struktury mobilizovaly své šiky, jež pod vedením fašistických teroristů z Antify vyrazily do ulic. Záminkou se stal nesouhlas s postojem volebně favorizované CDU, poté, co Bundestag přijal usnesení o zpřísnění migrační politiky, které podpořila druhá nejsilnější politická strana v zemi Alternativa pro Německo (AfD).
Ukazuje se však, že i přes úpornou snahu zaplavit ulice legiemi barevných revolucí jsou Němci už natolik naštvaní, že počty demonstrantů byly nejslabší za poslední dobu. Ulicemi pochodovaly jen nejvěrnější tisíce z neziskovek a progresivistického tvrdého jádra. V Mannheimu to bylo zhruba 2 000 lidí. V Bavorsku ve Würzburgu a Augsburgu kolem 3 000. Podobné počty jsme mohli vidět i v dalších městech. To je na německé poměry "chabota".
Jediná skutečně masová demonstrace (podle odhadů policie 150, podle organizátorů 250 tisíc lidí) proběhla v Berlíně. Jak jinak? Hlavní města většiny států EU jsou v rukách současných vládnoucích bruselských struktur. V nich je nejvíce zkorumpovaných "pěšáků" pupeční šňůrou kariéry či dotací (tzv. neziskovky) životně závislých na svých ohrožených chlebodárcích. Vidíme to ostatně aktuálně právě tak v Bratislavě. A Berlín je přímo jedním z center progresivistického běsnění – které se v tomto případě obrací především proti "trumpovské" AfD.
Favorit ztrácí
AfD v současnosti i patřičně cinknuté "průzkumy" přisuzují podporu kolem 21 procent voličské veřejnosti. Je tak suverénně druhou nejsilnější stranou v Německu za CDU, jejíž popularita ovšem stále klesá (v některých průzkumech už dělí AfD od CDU jen čtyři procenta).
Pojďme se poradit!
V pondělí 3. 2. 2024 od 18:00 vysíláme v přímém přenosu pravidelnou poradu šéfredaktora Protiproudu s "tvrdým jádrem" nepodvolených.
Témata určují čtenáři a diváci svými dopisy, otázkami a komentáři jak k aktuálnímu dění, tak k obecnějším otázkám a problémům, jež určují náš (viditelný i neviditelný) svět.
Tento rozdíl se může ještě snížit. Dosavadnímu favoritovi totiž neprospívají signály o nejednotnosti CDU–CSU, která se projevila právě při hlasování minulý týden v Bundestagu o zákonech zpřísňujících podmínky pro imigranty. Ty podpořily všichni poslanci za AfD, na rozdíl od zákonodárců CDU, jejichž 10 hlasů k celkovému schválení chybělo. Někteří poslanci vystrašeni z bojůvek Antify v ulicích totiž raději na hlasování ani nepřišli. Norma, které chtěla alespoň trochu bránit dalšímu přívalu migrantů do země proto neprošla.
Tygr u postele
Scholzova vládní sociální demokracie (SPD), která se v průzkumech potácí kolem 13 až 15 procent – stejně jako zelení migrační fanatici a FDP, která balancuje na hranici volitelnosti – změny v zákonech nepodpořily. Bylo to nicméně poprvé, kdy se prolomil tzv. obranný val "demokratů" (antidemokratický globalistický firewall), který dosud držel stále populárnější vlastence z AfD v parlamentní izolaci.
Zákon o takzvaném „omezení přílivu imigrantů“ se tedy stal prubířským kamenem možné další spolupráce AfD s CDU. I když se ho kvůli merkelovské frakci v CDU nepodařilo prosadit, znamenalo společné hlasování Křesťanských demokratů a Alternativy zlom v dosavadní německé politice.
Vyděšený kandidát na kancléře za CDU/CSU Friedrich Merz sice okamžitě přispěchal s prohlášením, že spolupráce s AfD nebude nikdy možná – což v okamžiku, kdy s ní zjevně spolupracoval, působí přinejmenším směšně – ale nikdo tomu už nevěnoval příliš pozornosti.
Sebeobrana našeho zdraví a životů
V dalším rozhovoru Petra Hájka s podivuhodným Jiřím Černotou se kromě jiného dozvíte o pozoruhodných případech uzdravení a unikátních novinkách ve vývoji zcela přírodních prostředků (bez stopy chemie) na posílení těla i ducha (a krásy) – včetně dosažení praktické dlouhověkosti.
Můžete si vytvořit bezplatný účet BEWIT s přístupem ke slevám a prohlédnout si kompletní nabídku na e-shopu firmy BEWIT. Nákupem přes tyto odkazy pomůžete nejen sobě, ale i další existenci Protiproudu
Ostatně i předsedkyně AfD Alice Weidelová se do něj také ihned po ostudném hlasování obula: "Friedrich Merz začal jako tygr, a skončil jako neškodný kobereček z tygří kůže u postele,” konstatovala.
Baba Jaga si nedá pokoj
Nečekaně se ozvala i Angela Merkelová, které jako by nestačilo, že otevřela před deseti lety migrační stavidla: "Považuji za nesprávné upustit od závazku izolovat AfD a v důsledku toho vědomě poprvé umožnit většinu s hlasy AfD v Bundestagu," zaskřehotala z politického záhrobí.
Skutečnost, že se rozhodla vystoupit proti lídrovi vlastní strany pouhé tři týdny před volbami, je příznačná. Zviditelnila tak hluboký rozkol v CDU.
Pomozte svému zdraví
Daniel Fiala informuje o unikátních novinkách, které právě přivezl z Číny a jež výrazně obohatí rejstřík možností pro prevenci a podporu léčby nejen v případě fatálních nemocí, ale obecně při naší sebeobraně zdraví a životů
NOVÉ SUPERPOTRAVINY A ZÁZRAČNÉ HOUBY SUPRAMEDEX
Merkelová má s Merzem spory již od roku 2002, kdy ho fakticky odstavila z vedení CDU. Ten ještě dramaticky narostl, když se v roce 2022 do nejvyšších pater vrátil, posunul rozbředlou stranu alespoň trochu doprava, a zrušil tak velkou část Merkelové zničujícího dědictví – zejména v oblasti migrace. Je ovšem otázkou, jak budou voliči tuto obojetnou politiku CDU za tři týdny akceptovat.
Na to se názory pozorovatelů různí – především podle toho, komu kdo z nich "fandí". Jeden extrém tvrdí, že Merz dokázal znejistit část voličů rozhodnutých pro AfD – a přitáhl je zpět k CDU navzdory tomu, že v rozhodující chvíli couvl. Druhý, "superoptimistický", naopak soudí, že by se klidně mohlo stát, že AfD, nakonec oslabenou CDU ve volbách předstihne a stane se vítězem.
Situace je krajně nejistá – a vlastně se může stát cokoli. Bouřící šiky sorosovských revolucionářů v Berlíně však dokládají, že tyrani mají tentokrát opravdu strach. A kdo ví, jestli by po případném skutečně výrazném úspěchu AfD nezasedl v Halle německý ústavní soud, aby převzal štafetu od toho rumunského – a volby neanuloval.
Ale na druhé straně pořád platí (již od konce války) takzvaný kancléřský zákon, který dává Washingtonu právo "schválit" německého kancléře. Na to by ani parodie na ústavní soud zřejmě nestačila.
Tato tělesa nevolených "kolektivních diktátorů" se stávají v mnoha zemích poslední nadějí mafiánských progresivistických gangů, jak se udržet u moci navzdory vůli veřejnosti. Ostatně i předseda toho našeho, Josef Baxa se nechal slyšet, že v případě "nesprávného" volebního výsledku v podzimních parlamentních volbách mohou z Brna zasáhnout zemi "atomovou bombou".
Jenže s Trumpem v zádech to bude mít bruselská (berlínská) "verchuška" měsíc od měsíce obtížnější. Nechme se překvapit.
Kostky jsou vrženy.
