Nová republika Lenka Procházková
Ivan David
6. 10. 2020
S návrhem rezoluce o uvalení sankcí na Ázerbajdžán za vraždění civilistů v Náhorním Karabachu, který předložila skupina řeckých poslanců, a k němuž jsem také připojil svůj podpis, naložil předseda Evropského parlamentu (EP) velmi „svérázně“. Neumožnil o něm hlasovat, ale odeslal jej rovnou Radě. Podle jeho včerejšího rozhodnutí se bude ve středu v EP o válečných zločinech, které Azerbajdžánci, Turci a najatí džihádisté páchají na arménských civilistech v Karabachu jen řečnit, ale poslancům nebude umožněno hlasovat. Rozprava o problému je důležitá, ale měla by vést k nalezení a odhlasování nějaké konkrétní pomoci napadeným.
Předsedou europarlamentu se italský socialista David Maria Sassoli. Kolegové z frakce mi vysvětlili, že italské banky poskytly v minulosti tureckým firmám úvěry v rozsahu asi 10% italského HDP. Pokud by EU skutečně chtěla zastavit ázerbajdžánskou agresi proti Arménům v Náhorním Karabachu, musela by nutně uvalit sankce nejen na Ázerbajdžán, ale i na Turecko, jehož armáda proti Arménům rovněž útočí. Vojenské operace ostatně fakticky řídí turečtí generálové přímo na místě. Řada azerských generálů, kteří zřejmě nesouhlasili s připravovanou válkou, byla těsně před agresí sesazena. Podle arménského analytika Davida Petrosjana byl při čistkách odvolán i náčelník generálního štábu generálplukovník Najmeddinov Sadigovov.
Turecko se nijak netají, že válka na Kavkaze je řízena z Ankary. Jeho prezident Recep Erdogan z Ankary vyhlašuje, že válka proti Arménům bude pokračovat dokud nebudou vyhnáni z Kavkazu. Ve svém projevu použil termín „konečné řešení“, který je synonymem pro genocidu. Slovo „genocida“ bylo poprvé použito pro systematické vraždění Arménů, které prováděli Osmané na počátku minulého století.
Schválení sankcí proti Turecku by znamenalo velký problém pro italské banky. Mohly by odepsat úvěry za mnoho bilionů eur. Znamenalo by to velký problém i pro německé firmy, které z EU do Turecka přemístily výrobu a pracovní místa. EU je dnes rukojmím tureckého islamistického diktátora, protože ji ovládají nadnárodní korporace, které berou práci Evropanům a přesunováním výroby do Turecka pomáhají financovat armádu státu, který chce okupovat polovinu Evropy, celý sever Afriky a Asii až po Čínu. Tento záměr Erdogan znovu zopakoval o víkendu v chrámu Hagia Sophia – přeměněném na mešitu. „Osvobození Hagie Sofie bylo prvním krokem. Turkistán (severozápadní Čína), Karabach a Jeruzalém zažijí – Alláh tomu tak chce – stejný osud a budou osvobozeny jako Hagia Sophia“, řekl Erdogan po muslimské modlitbě.
Sassoli chtěl poslanecký návrh na zavedení sankcí proti Ázerbajdžánu „znehodnotit“ tím, že jej odeslal Radě nikoli jako rozhodnutí europarlamentu vzešlé z hlasování, ale jako návrh pouhé skupiny poslanců. Marco Zanni – předseda frakce Identita a demokracie (ID), v níž působí i čeští europoslanci za SPD, vyzval všechny ostatní poslance, aby si návrh na uvalení sankcí z pera řeckých kolegů vytiskli, individuálně jej podepsali a odeslali Radě rovněž. Bude to taková forma „korespondenčního hlasování“. Pokud se podepsaných žádostí sejde více než je polovina počtu všech poslanců bude to Rada muset brát jako by šlo o rozhodnutí celého EP.
Uvidíme jestli někdo z ministrů zahraničí členských států EU tuto iniciativu zvedne. Heiko Maase – ministra zahraničí Německa, které právě Radě předsedá, bych netipoval. Stejně jako u českého ministra zahraničních věcí Tomáše Petříčka (ČSSD). Doposud se k vraždění civilistů v Náhorním Karabachu nijak nevyjádřil. Asi ještě čeká na pokyny z Berlína. Ze zemí EU ázerbajdžánskou agresi proti Náhornímu Karabachu zatím odsoudilo pouze Rakousko a Francie. Myslím, že to budou ministři z těchto zemí, kteří se pokusí napadeným Arménům pomoci.
Většina členských států EU má armádu v podobném rozkladu jako ČR. Všeobecně známý je případ, kdy vojáci Bundeswehru odjeli na cvičení NATO s transportéry, které měly místo kulometů na černo natřené tyčky od košťat. Bylo to v době, kdy byla v Německu ministryní obrany dnešní předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. S výjimkou Rakouska a Řecka v minulých letech většina zemí EU své armády zredukovala s tím, že nás ochrání NATO. Ten spolek jehož členem je Turecko, které nyní vojensky ohrožuje 2 členské země EU – Řecko a Kypr. Reálně tedy EU jako celek nemůže napadeným vojensky příliš pomoci.
EU je hospodářský spolek. Společné zavedení embarga na dovoz a vývoz zboží proti Turecku a Ázerbajdžánu by pro oba agresory bylo citelnou ranou. Pruský klasik válečné vědy Carl von Clausewitz v knize O válce konstatoval, že „k vedení války jsou třeba především 3 věci: 1) peníze, 2) peníze a 3) peníze“. Platnost jeho závěru potvrdila během víkendu Saudská Arábie. Král Salám bin Abd al-Azíz nařídil okamžitě zastavit dovoz veškerého zboží z Turecka. Tureckým firmám „šly do kytek“ obchody za 3,3 miliardy dolarů. Turecká lira okamžitě spadla o dalších 7%. Během září ztratila hodnotu o 15%. Najednou mají agresoři docela problém zaplatit munici. Na úvěr ji Ázerbajdžáncům dodala Gruzie. Pokud by se k embargu odhodlala i EU válka by zřejmě rychle skončila.
Možná Vás zajímá co důležitějšího má europarlament na práci, než hledání cest jak zastavit vraždění civilistů v Náhorním Karabachu? Včera jsme měli na programu debatu o návrhu směrnice o kvótách na zastoupení žen v dozorčích radách firem. Nikomu kupodivu nedošlo, že pokud bude EU nadále financovat Turecko, které hodlá postupně obsadit Evropu, stane se tato norma zcela bezpředmětnou. V islámských zemích ženy v dozorčích radách firem nezasedají vůbec. V islámu má žena podřízené postavení.
Na vlastní kůži se o tom mohly přesvědčit i ženy v Ázerbajdžánu, které narazily na nejnovější posily dodané z Turecka. Několik tisíc válečných zločinců Islámského státu (ISIL), které na válku proti Arménům naverbovalo jako žoldáky Turecko, se na „svém“ úseku fronty činí. Neterorizují pouze Armény, ale mrskají bičem i ázerbajdžánské ženy, které potkají na veřejnosti bez hidžábu. Podle informací francouzské tajné služby bojuje a ázerbajdžánské straně nyní přes 2 tisíce ISIL žoldáků. Dalších asi 8 tisíc jich je na cestě z Libye a Sýrie na lodích tureckého námořnictva. Podle zpráv z fronty od agentury ANI již duše 93 z nich zamířily do pekla. Těla 53 z nich již turecké letectvo přepravilo do Sýrie.
Finanční problémy, které Turecku způsobila Saudská Arábie se včera projevily snížením intenzity bojů na severním a východním úseku fronty. Arménský analytik Petrosjan to přičítá problémům, kterým útočníci čelí v zásobování municí. Ázerbajdžánci svoji pozornost na 2/3 fronty přesměrovali z opevnění karabašské armády Arcach na civilní cíle. Během noci na včerejšek a včerejška provedli 100 raketových a leteckých úderů na karabašké hlavní město Stěpankert, město Šuša a vesnice v pohraničí. Turecké letectvo útočí na civilní infrastrukturu jako jsou mosty, rozvody elektřiny a vody.
