Nová republika Martin Kunštek
Martin Kunštek
9. 4. 2020
Sněmovna dnes ve stavu legislativní nouze schválila balík zákonů na pomoc hospodářství v boji s důsledky corona-krize. To co poslanci schválili je příliš málo a příliš pozdě. Skutečně účinnou pomoc si vláda nebude moci dovolit poskytnout, protože se neodvážila prolomit ideologický předsudek zákonného zákazu měnového financování. 2,5 bilionu korun, které v ČNB leží ladem od dob intervencí proti koruně tedy vláda nebude moci využít. Podle schválené novely zákona o ČNB potečou do bank, pojišťoven a investičních a penzijních fondů. Teprve od nich si s větším úrokem bude moci půjčovat vláda cestou prodeje více úročených státních dluhopisů.
Vláda si zaslouží pochvalu za poměrně rychlé uzavření hranic a vyhlášení karantény. Jen díky těmto opatřením to u nás nevypadá jako v Itálii, kde z velkých měst odváží kolony vojenských náklaďáků mrtvoly do jiných míst, protože krematoria nestíhají. Z 5 tisíc prokazatelně nakažených COVID-19 jich u nás zatím umřelo 100. Koronavirem se během času nakazilo zřejmě více lidí, ale nebyli diagnostikování. Na rozdíl od Německa a Rakouska, kde mají mnohem větší zdravotnické kapacity jsou u nás testováni pouze lidí s příznaky vážného průběhu choroby.
Rychlé vyhlášení plošné karantény naší vládou zabránilo zhroucení zdravotnického systému. U nás máme v přepočtu na 100 tisíc obyvatel jen 11 lůžek na jednotkách intenzivní péče (JIP). Itálie jich má na 100 tisíc obyvatel 12. A ukázalo se, že to zdaleka nestačí. Ještě nedáno umíralo v Itálii více než 1000 lidí denně jen proto, že pro ně v nemocnicích není dost umělých plicních ventilátorů a přístrojů na mimotělní okysličení krve. Tyto přístroje, které jsou jen na JIP jsou spolu s protivirovými léky, jichž je také nedostatek, tím co zachraňuje životy.
Včasným vyhlášením celostátní karantény se podařilo zabránit masivnímu šíření koronaviru. Ty, kteří se přesto nakazili dokázaly naše omezené zdravotnické kapacity naštěstí zvládnout. Vláda v nouzi správně použila jediný nástroj, který měla k dispozici
Ekonomické dopady
Řada lidí nyní diskutuje, zda je další pokračování karantény ekonomicky únosné. Kritici vlády právem poukazují na to, že malé firmy a zejména živnostníci, kteří mají zavřené provozovny se dostávají do situace, která je pro ně likvidační. Ekonomové se dohadují, jestli ztráty na hrubém domácím produktu (HDP) jsou již nyní 10 nebo 15% a kolik budou pokud karanténa bude pokračovat.
Vláda během karantény avizovala řadu ekonomických opatření k záchraně podniků. Od nízkoúročené půjčky ze státních finančních institucí jako Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB), Česká exportní banka (ČEB) a Exportní a garanční pojišťovací společnost (EGAP). Přes dotace až po výplaty ošetřovného pro zaměstnance a živnostníky.
Příliš málo
Ve srovnání se sousedním Rakouskem vláda vlastnímu obyvatelstvo pomáhá málo. U nás mají nárok na ošetřovné lidé, kteří jsou doma na vládou vyhlášené karanténě. Zatím jej dostávají pouze zaměstnanci a to ve výši 60% platu. V sousedním Rakousku zaměstnanci v karanténě dostávají 100% platu. Prvních 14 dní jim je měl platit zaměstnavatel. Poté by výplatu převzala státní sociální pojišťovna. Rakouská vláda kancléře Sebastiana Kurze však hned druhý den karantény rozhodla, že peníze bude podnikům v plné míře refundovat. Nárok na podporu v podobě ošetřovného však v Rakousku mají i živnostníci. Od prvního dne karantény. Jen díky tomu mají v Rakousku za březen méně bankrotů než ve stejném měsíci loňského roku.
U nás se vzorné provádění karantény podařilo zavést jen díky tomu, že většina lidí uvěřila fámám, vycházejícím z nejasných vyjádření vlády, z nichž si lidé odvozovali, že vláda bude kompenzovat ztráty i živnostníkům.
Rakouská vláda živnostníkům od začátku pomohla tím, že navíc nařízením vlády zastavila až do konce coronakrize splatnost nájmů. Ze zavřených provozoven tedy živnostník nemusí platit nájem. Ten je přitom u nás ve velkých městech často největší nákladovou položkou, která hrozí nuceně zavřené provozy zbankrotovat.
Příliš pozdě
V Rakousku proudí k lidem a k firmám peníze od státu hned od počátku karantény. Díky tomu nedošlo u našeho jižního souseda k masivnímu propouštění. U nás řada malých firem své zaměstnance raději odeslala na úřady práce, aby jim nemuseli platit prvních 2 týdny ošetřovného.
Naše Sněmovna schválila včera zákon, kterým se výplata ošetřovného rozšiřuje i na živnostníky. OSVČ na něj však začnou mít nárok až od května. I když jsou jejich provozovny zavřené podle rozhodnutí vlády již od poloviny března.
Pro srovnání:Německá vláda s vyhlášením karantény dlouho váhala. Uzávěra byla vyhlášena až 23. 3. 2020. Poté, kdy byla dána do karantény spolková kancléřka Angela Merkelová. Ještě ten den však spolková vláda schválila tzv. Pomocný balík. V něm spolková vláda rozhodla ihned poslat podnikům 156 miliard eur. A pro všechny podniky vydala státní záruky v neomezené výši.
Den poté Bundestag schválil návrh zákona o dočasném zákazu bankrotů a propouštění během corona-krize. Vláda zvláštním zákonem dostala právo přes státní banku Kreditanstalt für Wiederaufbau (KfW) napumpovat do ekonomiky dalších 600 miliard eur. Za tímto účelem byl dočasně zneplatněn dodatek k Základnímu zákonu (německé ústavě) zvaný „dluhová brzda“, který přikazuje udržovat vyrovnaný rozpočet. Další den byla sada zákonů schválena Spolkovou radou, což je horní komora německého federálního parlamentu. Od 25. 3. 2020 spolková vláda peníze firmám a lidem skutečně posílá.
Proč naše vláda tak dlouho otálela s předložením zákonů, které jí umožní firmám a lidem aspoň trochu pomoci je otázka na kterou mohou odpovědět pouze ministři. Pokud budou chtít a mít odvahu. O tom si netroufám spekulovat. Dovolím si však upozornit na rozdíl v zákonech, který Rakousku umožnil rychlou reakci.
Jak se v nouzi financují vyspělé země
Rakouská národní banka (OeNB) je akciovou společností, jejímž jediným vlastníkem je spolková vláda. Akcionářská práva vykonává ministerstvo financí Podle zákona OeNB nelze prodat – ani částečně. Zákon jí ukládá úkol pečovat o stabilitu měny a podporovat hospodářský růst a zaměstnanost. O míře nezávislosti, jakou u nás požívá ČNB nelze v Rakousku vůbec mluvit. Jejich guvernér je jmenován prezidentem se souhlasem dolní komory parlamentu. Ministr financí nemůže guvernéra odvolat. Tento požadavek na zvýšení nezávislosti byl do zákona zapracován kvůli vstupu Rakouska do EU. Může jej však úkolovat.
Hned první den karantény rakouský ministr financí nařídil Gernot Blümel nařídil guvernérovi OeNB, že centrální banka musí vykoupit nové vládní dluhopisy za 40 miliard eur. Tím vláda získala rychle levné peníze na pomoc podnikům lidem. Rakousko šlo až na hranu limitu, který jí pro měnové financování povoluje tamní zákon. Vláda současně uložila guvernérovi OeNB Robertu Holzmannovi, aby dohodl s ostatními guvernéry mnohem větší program, který by provedla Evropská centrální banka (ECB).
Protože potřebu okamžité peněžní pomoci během COVID-krize měly všechny vlády zemí euroźony podařilo se výboru guvernérů ECB přimět prezidentku ECB Christine Lagardeovou k odkupu vládních dluhopisů za 750 miliard eur. S úročením 0,01%. Všichni ostatní poprvé v historii přehlasovali Německo, jehož prezident Budnesbank Jens Weidman byl proti měnovému financování. Byl však přehlasován.
Vlády zemí eurozóny tak získaly rychle přístup k dodatečným penězům na boj s koronavirem a podporu podniků a občanů. Proto si mohou „dovolit“ se dodnes handrkovat o to, jestli na další pomoc vládám vydají společný eurodluhopis, nebo jestli si každá vláda bude muset vydat svoje dluhopisy s různou mírou úročení.
Zásadní rozdíl v právu, který většině západoevropských zemí umožnil rychlou reakci, je v tom, že jejich centrální banky nemají v zákoně úplný zákaz měnového financování. Jeho použití je možné pouze v nouzových případech jako jsou velké přírodní katastrofy nebo pandemie.
Co je měnové financování
V našem zákoně o ČNB je v § 34a měnové financování naprosto vyloučeno. Měnové financování je nákup státních dluhopisů centrální bankou za minimální nebo žádný úrok. V praxi bývalo spojené s tím, že dluhopisy v evidenci banky byly později „odepsány“. V některých zemích byla tato praxe zákonem zakázána, protože může vést k inflaci. V jižní Americe si státy takto tiskly peníze každý rok, což skutečně k inflaci vedlo.
Použití peněz, které v ČNB leží od doby intervencí, na pomoc hospodářství během koronakrize by žádnou inflaci nevyvolalo. Ke zvýšení cen docházelo během doby, kdy ČNB uměle srážela hodnotu koruny. Zdražovala tím dovozy. Od ropy, přes součástky do montoven až po dovážené hotové zboží. K inflaci dochází pokud na trhu klesne objem zboží a zůstane stejné nebo větší množství peněz. Nebo pokud při stejném objemu zboží jde na trh více peněz.
Jenže omezení nabídky zboží u nás nyní akutně nehrozí. Nejme uzavřenou ekonomikou. Spousta zboží k nám volně proudí z dovozu. Nyní by šlo pouze o to, peníze použít pro pomoc podnikům a občanům.
Obecně není dobré tisknout peníze k financování deficitu veřejných financí. Stejně tak, ale není dobré tisknout peníze a nalévat je do bank k jejich sanaci poté, kdy peníze „prohrály“ na burze. To první zákon v mnoha zemích zakazuje. Včetně ČR. To druhé nikoli. Odborně se to nazývá kvantitativní uvolňování. A US centrální banka FED jej provozuje tak intenzivně, že už jím stihla vyvolat dvě hospodářské krize. První po prasknutí bubliny akciových trhů NASDAQ v roce 1999 a druhou při prasknutí bubliny hypotéční krize 2008. Obě bubliny vytvořil FED.
Proč to u nás nejde?
Naše centrální banka nesmí kupovat státní dluhopisy ani v tak krizové situaci jako je pandemie. Vláda musí dluhopisy rozprodat na finančních trzích za běžný úrok. Dluhopisy, které ministerstvo financí prodávalo během corona-krize jsou úročeny průměrně za 1,25%.
V ČNB přitom leží ladem obří balík peněz. Kvůli intervencím proti koruně bývalá bankovní rada vedená bývalým guvernérem Miroslavem Singerem vyrobila 2,5 bilionu korun. Za ně nakoupila eura a dolary, které tam nyní leží „zaparkované“. Pokud by náš zákon o ČNB byl upraven tak, aby centrální banka mohla v mimořádné situaci vládní dluhopisy nakupovat, bylo by možné část těch peněz ihned použít.
Premiér Andrej Babiš před časem avizoval novelu zákona o ČNB, která by to umožnila. Jenže vláda nakonec takový návrh do Sněmovny nepředložila. Místo toho do novely, kterou včera schválila Sněmovna napsala, že ČNB může neomezeně obchodovat na kapitálových trzích. Může tedy dluhopisy – včetně státních – nakupovat od bank, pojišťoven a penzijních a investičních fondů.
V praxi tedy ČNB nebude moci pomoci vládě financovat boj proti koronaviru nebo akce na oživení ekonomiky po koronakrizi. Bude však moci neomezeně sanovat banky a finanční instituce. Do nynějška nesměla obchodovat s pojišťovnami, penzijními a investičními fondy. Schválená novela zákona jí to umožňuje.
Další vysávání peněz z ČR
Co z toho bude v praxi? Západní banky si půjčí peníze u ECB za 0,25%. Za tyto peníze koupí český státní dluhopis úročený 1,25%. Vydělají na tom pětinásobek. A kdyby jim náhodou „teklo do bot“ a hrozily jim finanční problémy, při nichž by musely rozprodávat aktiva, tak od nich ten dluhopis koupí za plnou cenu včetně úroku naše ČNB. České peníze tedy ve velkém budou odtékat do západních bank, pojišťoven, a investičních a penzijních fondů.
