Nová republika Lenka Procházková
Lekci z ústavního práva včera poskytl zdarma všem novinářům Výbor por inauguraci prezidenta federálního Kongresu USA. Při hlasování byl odmítnut návrh usnesení v němž měl být kandidát „Demokratické“ strany Joe Biden označen za zvoleného prezidenta. Bidena takto běžně tituluje řada televizí i tiskovin i když je to v rozporu s Ústavou USA. Ve výboru pro inauguraci mají stejné zastoupení obě komory federálního Kongresu. Jeho členy jsou i předsedové a místopředsedové obou komor a mluvčí Republikánské i „Demokratické“ strany v obou komorách – což je funkce obdobná postu předsedy poslaneckého či senátního klubu.
Přečtení rozhodnutí inauguračního výboru bych vřele doporučoval nejen novinářům, ale i předsedovi vlády ČR Andreji Babišovi (ANO), který již před časem Bidenovi gratuloval ke zvolení, a zejména většině kolegů europoslanců z probruselských frakci, kteří krátce po volbách schválili rezoluci nadšeně vítající „zvolení“ Bidena.
Rozhodnutí inauguračního výboru vysvětlil včera na tiskové konferenci v Kapitolu předseda senátního výboru pro pravidla jednání Kongresu Roy Blunt (na obrázku). „Úkolem smíšeného výboru pro přípravu inaugurace prezidenta USA je schválit pravidla, která budou platit pro organizaci ceremoniálu. Není naším úkolem předbíhat volební proces předepsaný v Ústavě USA a rozhodovat o tom, koho budeme 20. ledna inaugurovat do funkce prezidenta USA.“, řekl senátor Blunt. Podle sítě amerických lokálních novin The Epoch Times novinářům dále připomněl, že prezidenta volí podle Ústavy volitelé, kteří se za tímto účelem schází na volebním shromáždění každého státu. Ústava předepisuje, že se k provedení volby mají sejít první pondělí následující po druhé prosincové středě, což letos připadá na 14. 12. 2020.
„Označovat dnes kohokoli za zvoleného prezidenta USA je tedy poněkud předčasné a odporující Ústavě USA.“, shrnul senátor Blunt. Zdůraznil, že nejde o plané slovíčkaření, nebo tupou právní rigiditu, protože v tuto chvíli nelze říci, kdo nakonec získá většinu hlasů. Volitele deleguje každá strana, jejíž kandidát se ve státě účastnil voleb. V některých státech jsou do funkcí ustaveni volitelé v poměru v jakém kandidáti získali hlasy voličů odevzdané ve volbách. Ve většině států jsou však jmenování nominanti strany, jejíž kandidát získal ve volbách nejvíce hlasů. I přes nařízení Nejvyššího soudu USA však podle zákonů jednotlivých států nejsou volitelé vázáni zákonnou povinností odevzdat hlasy kandidátovi, který ve volbách získal nejvíce hlasů. Výsledek hlasování volitelů za každý stát se zasílá předsedovi Senátu Kongresu USA, který pak provádí finální sčítání a vyhlašuje vítěze voleb.
Podle senátora Blunta je však nyní nejpodstatnější, že volby nelze prohlásit za ukončené dokud nebudou pravomocným rozhodnutím soudu vyřešeny žaloby proti falšování voleb. „I když guvernéři několika států, v nichž probíhají soudní spory již vyhlásili výsledek za stát a jmenovali volitele, není tento akt právně platný dokud nebudou pravomocně ukončeny soudní žaloby“, vysvětlil předseda senátního výboru pro pravidla jednání Kongresu. Podle Ústavy každý úkon výkonné moci podléhá v případě jeho napadení žalobou kontrole soudu. Teprve soud jej v takovém případě může prohlásit za platný nebo jej může zrušit. V rámci soudní soustavy je možné rozhodnutí soudů v případě odvolání přezkoumat vyššími soudy. Konečné slovo tedy s největší pravděpodobností bude mít Nejvyšší soud USA, který již začal projednávat 2 žaloby proti falšování voleb.
Nejnověji zažaloval stát Texas státy Georgii, Michigan, Pensylvánii a Wisconsin za porušování Ústavy při volbách prezidenta USA. Na základě pověření státního Kongresu texaský generální prokurátor napadl ústavní žalobou změny v pravidlech voleb, které těsně před volbami provedly vlády těchto států. Texaský generální prokurátor Ken Paxton v žalobě napadl i fakt, že v rámci těchto států platila kvůli různým rozhodnutím místních soudů odlišná pravidla v různých krajích volebních okresech, což odporuje zásadě rovnosti obsažené ve federální Ústavě. Podle Texasu tyto protiústavní činy způsobily vznik „hlasovacích nesrovnalostí“.
Podle ústavní stížnosti porušily žalované státy Ústavu USA tím, že nelegislativně přijaly opatření ke změně volebních pravidel, kterými by se měly řídit při jmenování prezidentských voličů. Ústava totiž jednoznačně stanoví, že pravidla pro volby prezidenta USA mají být stanovena zákonem schváleným Kongresem příslušného státu. Toto ustanovení znemožňuje, aby guvernér nebo vládní úředníci pravidla upravovali vlastním rozhodnutím bez souhlasu Kongresu. Jako protiústavní je třeba podle Texasu považovat i změny volebních pravidel, které provedli někteří místní soudci svým rozhodnutím jdoucím za rámec zákona.
„Těmito protiprávními činy obžalované státy nejenže narušily integritu hlasování svých vlastních občanů, ale také jejich činy znehodnocovaly hlasy občanů v žalovaných státech a dalších státech, které zůstaly věrné ústavě. Jednání těchto úředníků tak přímo porušovalo Ústavu USA.“, je napsáno v žalobě státu Texas. K žalobě Texasu u Nejvyššího soudu USA se včera na základě rozhodnutí státních Kongresů připojili i generální prokurátoři států Arkansas, Alabama, Missouri a Louisiana. V po nočním jednání uložily kongresy 17 dalších států, aby se jejich generální guvernéři připojili texaské žalobě rovněž. V dalších státech poslanci a senátoři požádali o svolání mimořádného zasedání za stejným účelem.
K mimořádnému jednání se sešli i kongresy v žalovaných státech, aby se na základě výzvy Nejvyššího soudu USA vyjádřili k žalobě. Zákonodárci v Georgii, Michiganu a Pensylvánii současně začali v noci jednat též o návrhu na zneplatnění jmenování volitelů, které podle zfalšovaných výsledků voleb provedli guvernéři těchto států. Stejný proces má dnes začít i v Nevadě a v Arizoně. Podle návrhu, který předložili státní poslanci a senátoři by místní Kongresy mohly odvolat volitele jmenované na základě zfalšovaných výsledků voleb a vlastním hlasováním zvolit nové.
Výjimkou je Wiconsin, kde většina poslanců i senátorů za „Demokratickou“ stranu v obou komorách tuto možnost hlasováním zablokovala. Tento stát však čelí u Nejvyššího soudu USA samostatné žalobě v níž se právní tým Donalda Trumpa domáhá suspendování volitelů jmenovaných guvernérem Tomem Wolfem i přes soudní zákaz vydaný kvůli možnosti dokončit soudní projednávání stížnosti na volební podvody.
Podle Epoch Times může Nejvyšší soud USA na základě žaloby Texasu suspendovat volitele, kteří funkci získali na základě volebních podvodů. Může rovněž nařídit, aby místní kongresy zvolili svým hlasováním nové volitele. Podle žaloby, kterou proti Pensylvánii za falšování voleb podala bývalá generální prokutároka Sidney Powelová zastupující kampaň prezidenta Donalda Trumpa by Nejvyšší soud USA mohl též nařídit, aby při finální součtu nebyly počítány hlasy volitelů ze států, k niž došlo k volebním podvodům.
V těchto případech by ani jeden z kandidátů nezískal nadpoloviční většinu hlasů volitelů. K volbě prezidenta a viceprezidenta by poté musel přistoupit Kongres USA. Prezident by byl volen státními delegacemi ve Sněmovně reprezentantů. Viceprezidenta by volil Senát. Každý stát by mohl v prezidentské volbě odevzdat jen jeden hlas. O tom, komu jej při volbě prezidenta odevzdá, by se rozhodovalo hlasováním skupiny poslanců Sněmovny reprezentantů zvolených za příslušný stát. Hlas za stát by získal ten, kdo by v tomto mini-hlasování dostal většinu hlasů poslanců z příslušného státu. V takovém případě by úřad prezidenta USA obhájil Donald Trump. Republikáni jsou v celé Sněmovně reprezentantů sice v menšině. Mají však většiny v nadpolovičním počtu státních delegací.
Touto metodou byl do prezidentské funkce zvolen jeden z „otců zakladatelů“ USA Thomas Jefferson – spoluautor Deklarace nezávislosti. Ve volbách konaných koncem roku 1800 získali Thomas Jefferson i jeho protikandidát Aaron Burr 73 hlasů – tedy méně než požadovanou nadpoloviční většinu. Kromě nich kandidovali též John Adams, který získal 65 hlasů a Charles Pinckney, jež dostal o hlas méně. Sněmovna reprezentantů proto vlastní hlasováním 17. února 1801 zvolila Thomase Jeffersona třetím prezidentem USA.
