PROTIPROUD Milan Kramberger
Německá politika vstupuje do období, v němž představuje zase o něco jasnější zrcadlo troskám demokracie v Evropě. Demonstruje, jak si Brusel, Berlín a další totalitářská hadí hnízda Západu demokracii představují.
V Sasku-Anhaltsku se totiž odehrává veletoč, jaký moderní Spolková republika dosud nezažila. Legální politická strana míří k historickému volebnímu triumfu, avšak současně čelí stále tvrdším zásahům státní moci. Zatímco voliči jí otevírají cestu k vládě, prohnilé instituce vyrábějí stále nové mechanismy, jak zajistit, aby se jejich vůle nikdy plně neproměnila ve skutečný výkon politické moci.
AfD stoupá jako nikdy dříve
Nový průzkum agentury INSA ukazuje, že Alternativa pro Německo (AfD) dosahuje v Sasku-Anhaltsku rekordních 42 procent. Druhá CDU zaostává o propastných dvacet procentních bodů a podle šéfa agentury INSA Hermanna Binkerta již nemá šanci náskok do voleb stáhnout. Pokud by se tento výsledek potvrdil, šlo by o nejlepší výsledek AfD v historii zemských voleb a za určitých okolností dokonce o cestu k absolutní většině nebo k vytvoření první zemské vlády vedené AfD.
To je pro německý politický establishment šok. Strana, která byla ještě před několika lety označována za okrajový protestní projekt, dnes ve východním Německu drtí tradiční partaje a stává se nejsilnější politickou silou.
Důvod je přitom všem zcela zřejmý. Rostoucí počet Němců přestal věřit, že zavedené strany dokážou řešit nejzásadnější problémy země – masovou migraci, zhoršující se ekonomickou situaci, ztrátu konkurenceschopnosti i dramatický růst cen energií. Právě na těchto tématech AfD systematicky získává podporu stále širších vrstev společnosti.
V předunijním demokratickém dávnověku by následovala politická reakce: Vládní strany by analyzovaly vlastní chyby, změnily program, pokusily se znovu získat důvěru veřejnosti a ve volbách přesvědčit občany, že nabízejí lepší řešení.
Jenže v Německu se stále zřetelněji prosazuje jiná logika.
Místo soupeření o přízeň voličů vzniká stále pevnější politický sanitární kordon, známý jako Brandmauer. Jeho podstata je jednoduchá. Bez ohledu na volební výsledek nesmí AfD vládnout!
SESTRA MEDU: ŽIVÁ VODA UŽ JE K MÁNÍ!
Protiproud opět navštívila česko-slovenská dvojice Daniel Fiala a MUDr. Bronislav Čiko, aby, předvedli objev "živé vody". Navíc přidávají další informace, jež mohou vracet zdraví a zabraňovat nemocem, a tak dále rozšířil možnosti sebeobrany nepodvolených!
Tisíce vděčných uživatelů přípravků Daniela Fialy už sice vědí, jak účinné jsou čínské dřevokazné houby s "medíky" při prevenci a pomoci v léčení i těch nejzávažnějších chorob včetně onkologických. "Živá voda" doktora Čika je však doplní do fascinující zbraně! Alespoň to před pár týdny slíbili.
Nyní se oba pánové objevili znovu před kamerami Protiproudu, protože Živá voda je tady! Předvedli ji. Stojí za to se na to podívat! A přidali ještě několik dalších novinek Daniela Fialy.
Vznikají proto stále nové šílené úvahy o nejrůznějších koalicích, které by ještě před několika lety působily zcela nepředstavitelně. Politické rozdíly mezi stranami ustupují do pozadí. Hlavním programem se stává zabránit tomu, aby nejsilnější politická síla mohla převzít odpovědnost za řízení země. Dokonce i představitelé Levice připouštějí podporu kandidáta CDU právě s tímto cílem.
Tím však celý příběh nekončí.
Orgány rozhodují
Ve stejném okamžiku totiž přichází další rozhodnutí, které posouvá spor o AfD z politické roviny do oblasti občanských práv.
Vyšší správní soud v Sasku-Anhaltsku potvrdil, že členství nebo dokonce aktivní podpora AfD může postačovat k odebrání zbrojního průkazu. Nikoli proto, že by byla AfD zakázanou organizací. Nikoli proto, že by její členové byli odsouzeni za trestnou činnost. Ale proto, že zemský úřad pro ochranu ústavy prohlásil zemskou organizaci AfD za extremistickou a soud uznal, že již samotná příslušnost nebo podpora může znamenat ztrátu zákonné „spolehlivosti“. Toto pravidlo podle soudu dopadá nejen na členy, ale i na aktivní příznivce strany.
Jinými slovy: občan může podporovat legální politickou stranu, která kandiduje ve volbách, jejíž poslanci sedí v parlamentech a jejíž preference rostou do rekordních výšin, přesto však může být právě tato podpora důvodem pro omezení některých jeho práv!
KDO ZKUSIL, VÍ: NEJSME BEZ OBRANY!
Jak se bránit nejen následkům nebezpečných vakcín a mnoha chemických farmak označovaných za léky za využití čistě přírodních metod bez použití chemie? Jak potlačit mnohé následky všudypřítomného elektromagnetického záření?
Mluvíme o tom – a hlavně o nejnovějších "zbraních" a metodách, jak nemocem čelit a předcházet – v zásadních zdravotních rozhovorech Petra Hájka s Jiřím Černotou. Na ten poslední se podívejte zde!
Vytvořte si bezplatný účet BEWIT, kterým se dostanete k výrazným slevám s kompletní nabídkou na e-shopu firmy BEWIT. A každým nákupem z tohoto účtu pomůžete nejen sobě, ale také přispějete na další existenci Protiproudu. Díky, nepodvolení!
Krok je to více skandální, než si je apatický konzument evropských médií schopen připustit či vůbec představit. Zatímco zákaz politické strany je v Německu vyhrazen rozhodnutí Spolkového ústavního soudu, zde se fatální právní důsledky objevují ještě před jakýmkoli zákazem. Praktické následky tak nepřicházejí až po konstatování protiústavnosti strany, ale již na základě jejího správního hodnocení bezpečnostními orgány a následného rozhodování místních správních soudů.
Oba procesy přitom probíhají současně.
Nad propast
Na jedné straně prudce roste podpora AfD. Na straně druhé se rozšiřuje politická a justiční izolace strany a zároveň se objevují rozhodnutí, která mají přímé dopady na její členy a podporovatele. Výsledkem je obraz společnosti propadající se do totality.
Celá situace doslova křičí zásadní otázky. Pokud je ještě někdo schopen je slyšet:
Co vlastně znamená svobodná politická soutěž, pokud se všechny ostatní strany předem shodnou, že vítěz voleb nesmí vládnout? Jaký je skutečný význam volebního mandátu, pokud lze jeho nositele systematicky izolovat bez ohledu na podporu veřejnosti? A kam až se posunula hranice mezi ochranou ústavního pořádku a vytvářením precedentu, podle něhož lze občany spojované s legální parlamentní stranou postupně zbavovat některých práv?
Jedna z přežitých představ o demokracii vychází z klasického principu, že o moci rozhodují především voliči a že politický soupeř se poráží ve volbách lepším programem. Druhá, ta více moderní, stále více spoléhá na kombinaci politické izolace, institucionálních bariér a správních opatření, která mají zabránit tomu, aby se volební vítězství proměnilo ve skutečné vládnutí.
Německo tak stojí před varovným paradoxem, před očima zbytku Evropy. Čím silnější podporu AfD získává u voličů, tím intenzivnější jsou snahy vytvořit kolem ní systém politických i institucionálních překážek. Nejde už o spor mezi pravicí a levicí nebo mezi vládou a opozicí. Ve hře je mnohem zásadnější otázka: Bude o budoucím směřování země rozhodovat vůle voličů, nebo stále širší soubor totalitních mechanismů posouvající celou zemi na okraj hluboké totalitní propasti?
