Časopis Šifra Milan Vidlák
Kdysi jsem znal jednu profesionální štětku, která mi vyprávěla svůj životní příběh. Nejvíc mě na jejím povídání zaujalo to, že mluvila jako učiněný anděl. Kdybych nevěděl, čím se živí a čeho všeho je schopna, hlasoval bych z fleku pro její svatořečení. Měla těžké dětství, nikdo ji neměl rád, ztroskotalo jí několik vztahů, smůlu měla i v profesním životě, a tak jí nezbylo nic jiného než prodat svoje tělo a duši. Přikyvoval jsem, zamáčkl slzu a fakt jsem jí to chvíli věřil. Do doby, než jsem se jí zeptal, proč nešla třeba doplňovat zboží do Kauflandu. „Za ty peníze? Nejsem blázen,“ pohrdavě se ušklíbla, její maska ctnostné chuděry ve vteřině spadla a milá štětka v rozčilení sáhla pro pudřenku do své zbrusu nové kabelky značky Louis Vuitton.
Pár let poté jsem v televizi viděl v televizi film o sexuálních pracovnicích, kde mě praštilo do uší, že mluvily všechny úplně stejně jako ona. Stejně jako jsou vězení plná nevinných lidí, kteří měli v životě pech, ale neublížili by ani mouše, všechny prostitutky jsou krásné a dobré bytosti dosahující kvalit Máří Magdalény. Až na to, že Marie z Magdaly byla Ježíšovou manželkou a prostitutku z ní udělala očerňující kampaň katolické církve, které se tato úžasná a silná žena nehodila do mocenského krámu, a že všechny prostitutky, amatérské i profesionální, svoji „dobrotu“ jenom hrají. Jediné, o co jim jde, jsou peníze, pro které by udělaly cokoli. A jediná hloubka, kterou lze v jejich příbězích hledat, měří v průměru zhruba patnáct centimetrů.
Přesvědčil jsem se několikrát v životě o tom, že dámy, které nejkrásněji švitoří – a rozhodně nejde jen o štětky profesionální, ale i ty amatérské, hledající výhody a zajištění –, jsou v tomto ohledu ty nejnebezpečnější. A pokud jim někdo na ty jejich naučené řeči skočí, přijde o všechny peníze i iluze a tuze zle se mu povede. (Totéž samozřejmě platí i pro „kurvy“ z řad pánů a jiných profesí, neboť se tato diagnóza týká všech vrstev napříč společností; stačí se podívat třeba na to, co předvádějí mainstreamová média.)
Po koronavirové krizi, ve které si opět jednou udělala média z lidí dobrý den, neboť dnes a denně přinášela skutečné i vymyšlené příběhy lidí, kteří se nachladili a byla jim diagnostikována chřipka s marketingovým názvem Covid-19, se začínáme probouzet do reality. A ta bude pro spoustu lidí krušná. Svět totiž čeká nebývalá vlna masového propouštění a krachů osobních i firemních. Ty jsou nezbytnou součástí pokusu o restart a oživení světové ekonomiky, která hrozila zhroucením celého systému. Více o tématu v dubnovém a květnovém čísle Šifry (to vyjde ve středu 6. května).
Jedním z odvětví, které je koronavirem tvrdě zasaženo, je i sexuální průmysl. Musel jsem se smát, když server Aktuálně.cz přinesl článek s titulkem Některé prostitutky si nechají líbit všechno. Dohnala je k tomu krize, říká odbornice. I když nešlo o povídání se šlapkou, ale s Hanou Malinovou, ředitelkou organizace Rozkoš bez rizika, jejímž cílem je „zlepšovat postavení sexuálních pracovnic, předcházet rizikům spojeným s prací v sexbyznysu a snižovat je a preventivním působením přispívat k ochraně veřejného zdraví v ČR“, mluvila úplně stejně, jako mluvívají její klientky. A aby toho nebylo málo, na tuto hru přistoupil i redaktor, který rozhovor vedl. „Není snad v Česku povolání, na které by nedopadla koronavirová krize. Platí to i pro to příslovečně nejstarší. Prostitutky bojují s nedostatkem klientů. Většina z nich přitom do sexbyznysu vstoupila, aby se dostala z tíživé finanční situace,“ píše se v úvodu článku, který absolutně nebere v úvahu variantu, že v zemi, kde byla až dosud téměř nulová nezaměstnanost, nebyl žádný problém sehnat normální práci.
To se ale teď změní, protože práci budou mít při zvyšující se nezaměstnanosti pouze lidé, kteří chtějí pracovat a kteří toho jsou vůbec schopni. Tudíž začne tvrdá selekce ve stylu „chceš, pojď makat, nechceš, máš smůlu“. Na otázku, jak prostitutky zvádají nedostatek klientů a výpadek příjmů, Hana Malinová odpověděla: „Většinou špatně. Šly do sexbyznysu ve stavu hmotné nouze. To jim ale umožnilo spíše jen přežít, případně splatit část dluhů, nikoliv však vytvořit si finanční rezervy. Nemají teď na nájmy, průměrně platí 400 korun denně za lůžko, a tak se z peřin a polštářků ocitají rovnou na betonu. Některé z nich se snaží najít práci mimo sexbyznys. Říkají si, že přece mají ruce, tak půjdou třeba uklízet. V současné době ale není snadné najít ani takovou práci. Podobně se totiž pokouší řešit svou nepříznivou situaci celá řada dalších lidí.“
V rozhovoru pro Aktuálně.cz se Hana Malinová snažila komicky vykreslit prostitutky jako zodpovědné ženy, jež se staly oběťmi zlého světa a začaly šlapat proto, že by jinak nemohly vystudovat vysokou školu (!). „Po první vlně zájmu o ženy z východu v 90. letech začal zájem o placené sexuální služby upadat. Přispěla k tomu i ekonomická krize v roce 2008. Na druhé straně se ale do finančních problémů dostával stále větší počet žen. Nechci to pořád opakovat, ale nám se počet klientek, které jsou matky dvou dětí, za deset let zdvojnásobil a celkový počet žen matek v sexbyznysu dosáhl šedesáti procent. (…) Některé už vstoupily do sexbyznysu účelově, aby si splnily svůj sen a například získaly řidičský průkaz na nákladní vozy, nebo v klidu bez hmotných starostí dostudovaly. To se jim často povedlo a nyní toho využívají. Jiné začaly pracovat tam, kde nejlépe uplatní to, co se v sexbyznysu naučily. Jeden srbský sexuální pracovník mi jednou řekl, že když člověk umí prodat sám sebe, umí prodat všechno. Řada našich klientek proto skončila v obchodě. Teď to vše ale bude poněkud obtížnější.“
A poté připojila i nepříliš optimistickou předpověď, co se sexbyznysu týče. Zároveň tím ale skvěle vystihla a zanalyzovala důsledek koronavirové pandemie nepandemie pro celou ekonomiku. Přesně to, o čem mluví pracovnice neziskové organizace, totiž bylo jejím cílem – nastartovat ekonomiku tím, že vzroste konkurence. Více se dočtete v dubnové a květnové Šifře, která vyjde ve středu 6. května.
„Nechci být špatným prorokem, ale domnívám se, že v dohledné době nastane velký přetlak nabídky sexuálních služeb, protože se v sexbyznysu ocitnou další ženy a muži v nouzi. Naproti tomu zákazníci a eventuálně zákaznice budou přibývat podstatně pomaleji. Jednak se budou obávat a jednak i jejich příjmy může koronavirová krize nepříznivě ovlivnit. Většinu zákazníků tvoří ženatí muži a ti budou s velkou pravděpodobností nyní nuceni své sexuální potřeby uspokojovat v rámci partnerského vztahu. Zbudou ti nejvíce rizikoví zákazníci s nadstandardními sexuálními potřebami, jejichž sexuální uspokojení zvyšuje podstoupené riziko. No, máme se, nejenom my preventisté, na co těšit.“
Zvyšující se konkurence však postihne všechny obory, to už je teď jasné. Zatímco ale v běžném byznyse či zaměstnání to bude znamenat větší tlak na kvalitu práce a výrobků, u prostitutek hrozí, že vydrží jen ty, které budou ochotny za peníze udělat a snést opravdu cokoli, i ten největší humus. I tady se tak oddělí pomyslné zrno od plev. Každý si totiž bude muset rozhodnout, jak chce vlastně v životě pokračovat – jestli bude i nadále ochoten udělat pro peníze cokoli, nebo se začne živit poctivou a kvalitní prací. Jen ta totiž bude mít při vysoké konkurenci a snížené kupní síle obyvatel šanci na úspěch. Záleží tedy pouze na úhlu pohledu, zda v současné situaci uvidíme hospodářskou krizi, nebo naopak oživení ekonomiky. Protože situace, kdy neustále rostly mzdy i ceny, avšak kvalita práce i zboží se snižovala, již nebyla udržitelná.
Příspěvek Za peníze všechno? Aneb pár slov o ekonomické krizi… pochází z Časopis Šifra
