České nezávislé zpravodajství – Czech Free Press vlastimil suchý
Původně jsem se nechtěl vyjadřovat k tomu, co se stalo. „Vím“ svoje. Zkušenosti mi ukázaly, že pan Dušek má pravdu. Můj otčím rakovinu tlustého střeva měl. Zvládl ji poté, co pochopil, že se trápil (pro to co se trápil) naprosto „zbytečně“. To jeho trápení mělo pro něj reálný základ. Až chvíle (den) před operací a usebrání se pochopil, že jaká marnost se trápit pro něco, co pro jiného „trápením“. Nechci se rozepisovat, tak jen takto heslovitě.
Chemo zvládl na jedničku a bez další recidivy cca 10let. Dorazilo ho až C19 očkování. Kdy mu otekly nohy, dostal bércové vředy, loupala se mu kůže jako hadovi, a nakonec rakovina jater. Je to tři týdny, co zemřel. Ale i ono jeho očkování mělo smysl. Nikdo z nás asi nikdy nepozná celý příběh. To ví jen ten, čí příběh je. A i otčím ví, proč.
