NWOO.ORG Pevel J. Hejátko
Nevím, nakolik se tím dnes ještě někdo vůbec zabývá, ale co říkáte na bizarní paradox toho, že tu od roku 1989 nikdo veřejně nepoložil otázku: „Kdo a proč vymyslel, že je mezi liberální demokracií a kapitalismem rovnítko?“ To je totiž docela zásadní a přesto přehlížený fenomén. Jinak to, co tu nyní je – je tzv. „demokracie elit“. Neboli demokracie pro vyvolené. (Když opomeneme, že už samotná „demokracie“ bez jakéhokoli přívlastku je vlastně z podstaty věci jasnou diktaturou vyvolených). Jediné demokracie pro „obyčejné lidi“ tu již byla – tou je tzv. lidová demokracie s jasnou a tvrdou diktaturou proletariátu. Celá řecká demokracie byla funkční jen díky mase otroků, kteří přejímali pracovní břemena společnosti a přitom se nepodíleli na hlasování, pak skutečně mohl existovat demokratický systém několika málo plnohodnotných občanů. Další tři otrokářská společenství souvisejí s dobýváním a kolonizací Ameriky. V karibské oblasti od 16. století do 19. století, oblast dnešní Brazílie opět 16. – 19. století a jih Severní Ameriky od 17. do 19. století.
Diskurz volných práv by nemohl fungovat bez té masy jedinců nezahrnutých do všech práv. Expanze Římské říše je jednoznačně spojená s otroctvím. Kolonizace Ameriky by nebyla možná bez využití afrických otroků. Otrok je v 99 % případů cizinec, když už se tak stalo členovi společnosti, byl nejprve vyloučen a pak označen skarifikací, tetováním, odnětím jména. Společnost by nemohla fungovat, kdyby bylo dlouhodobě možné zotročovat příslušníky dané společnosti. Proto byli vytrhávání ze svého prostředí afričtí jedinci ze subsaharské Afriky. I po pádu římského otroctví je evropská společnost vždy společností s otroky a to po dobu celého středověku. Ibráhím ibn Jákúb zmiňuje export chlapců z okolí Prahy. Otroci bok po boku s nevolníky. Kontinentální Evropa vždy praktikovala otroctví, kolem Středozemního moře více, a to na všechny strany. Otroctví nebylo nikdy zpochybňováno a s objevením Ameriky bylo naopak jen zintenzivněno.
Katolická církev otroctví nenapadá, vnímá otroctví jako sociálně represivní mechanismus, pád a narušení prvotní nevinnosti, je nutné jej respektovat jako jiné mechanismy sociální hierarchizace, katolická církev se vůči otroctví vymezila až v II. vatikánském koncilu, do té doby jej prakticky ignoruje. Jezuitské mise v Angole. Spektakulární zisky z dobytí Incké a Aztécké říše jim stačily tak na jednu výpravu. Cukr učinil dobývání Ameriky tak lukrativním. Nový kontinent, přírodní zdroje – pracovní síla disciplinovaná pro úkony, které svobodní lidé odmítají dělat. Dobývání Afriky učinila lukrativním cukrová třtina, Portugalci ji pak začínají pěstovat podél afrického pobřeží, Kapverdy, začínají praktikovat otroctví černochů, otrok je zboží, které transportuje samo sebe i jiné zboží, v přístavech se prodávali otroci, Portugalci se jen napojují na existující dopravní trasy, až do druhé pol. 19. století vše organizují afričtí vládci, časem míšenecké elity. Napojí se i Španělé. Karibik a Brazílie třtině se daří. A otroci se využívají i k jiným činnostem. Obchod s kvazi americkými plodinami – trojúhelníkový obchod, atlantický systém, systém směny komodit, informací a lidí, navazují modernizační procesy v samotné Evropě, americké plodiny do Evropy, evropské zboží do Afriky, černoši do Ameriky.
Vždyť celá průmyslová revoluce byla nastartovaná jen díky ziskům z koloniálního podnikání, čili díky otrokářství. Jinak by nebylo možné mobilizovat finanční prostředky, navíc na tento koloniální obchod jsou navázány věci, jako je budování bankovního systému, pojišťovnictví, doprava, stavba lodí. Evropu zaplavují plodiny, které jsou jen pochutinami / drogami, cukr, kakao, tabák, později v 18. století káva. Dochází k jednoznačnému rozvoji moderního pojetí konzumerismu.
Transformace sociálního systému byla navázaná na otrokářství, stejně jako vytvoření dělnické třídy v Anglii, otroci pomohli vyprodukovat utlačovanou dělnickou třídu v průmyslových městech Anglie. Vznik průmyslových velkoměst by bez cukru nebyl možný, ranně novověká města totiž nemohla přes určitou velikost přerůst skrz dostačující dopravu potravin, z tradičního jídla polévky a mléka s chlebem se stává čaj s cukrem a chlebem s marmeládou, nemusím vařit dětem polévku, ale namažu jim marmeládu na chleba a můžu jít do práce. Otrocký systém prorůstá evropskou společností. I naše klasická literatura třeba v Babičce B. Němcové popisuje, jak tká babička houně pro vojáky. Ovšem už se nějak zapomíná zmínit o tom, že v Podkrkonoší a Podorličí se v dobách v míru tkaly látky hamburské s barevnými vzory, pašované přes Hamburk do Afriky a nakupovali se za ně otroci. Ale co, vždyť lidu bylo stejně jedno, co se za ně nakupuje. To samé výroba skleněných korálků. To byla ta středoevropská ekonomika vtažená do atlantského systému. Vlastenci se scházejí v kafírnách, z hospod na kavárny, logická změna způsobu komunikace. Otrokáři se podíleli na intelektuálním rozvoji, patroni Komenského byli zbožní otrokáři. Virginští plantážníci se věnují antické literatuře a pak realizují demokratický ideál.
A tohle všechno dnes opěvují a touží zažít „feťáci úspěchu“. Prodavačka z Lidlu, vzhlídnuvší se v modelce z reklamy na Elseve, kadeřnice od Máni vedle ze sousedství při reklamě na Bohemia sekt nebo operátor výroby při reklamě na miliardáře ze Sportky. Liberální demokracie, či jakákoli jiná forma kapitalismu má propracovaný do dokonalosti jen jediný (!) bod, s nímž si, zdá se vystačí ještě dlouho. Výprodej iluzí. Osobně tomu říkám „Systém Aladinovy karafy“. Očekávání z nabídky jsou vždy ještě větší, než neomezené nabídky samotné. A vymáhání jejich splnění nulové. I proto si tento systém tolik rozumí s církví. Jejich produkty a principy prodeje jsou totiž de facto totožné. A když se vzájemně podpoří, ani si nekonkurují. Uživí to všechny. Co na tom, že tento podvod stojí miliony životů. Jsou anonymní a tudíž neexistující. Ale tak, dokud Vás to baví.
P.S. Závěrem trochu odbočím, ale nedá mi to. Komu to vlastně budeme po koronavirové krizi dlužit všechny ty ohromné miliardy? My všechny země světa? Bohu? Vesmíru? Nebo tu jsou snad nějaké finanční orgány, které doslova vydělávají na smrti? To ale není hezké
