AC24.cz Redakce
Frontex tvrdí, že je legální zahnat migranty zpět do bezpečné země jako Turecko, ale zároveň tvrdí, že odešli z Maďarska, protože tam si vláda dovoluje zahánět migranty zpět do Srbska, píše Daniel Deme. (Foto: Wikimedia)
Jen málo institucí je v tak nezáviděníhodné situaci, jako je napadaná Evropská agentura ochrany hranic a pobřeží lépe známá jako Frontex. Tato agentura v její současné formě založená na vrcholu evropské migrační invaze roku 2016 bývala kritizována téměř všemi stranami zapojenými do migrační politiky a péče o migranty. Navíc k jejím nedávným trablům se teď Frontex potýká s žalobou dobře financované k migrantům přívětivé neziskovky, která požaduje hlavu jejího výkonného ředitele Fabrice Leggeriho.
Frontex byl zřízen, aby monitoroval a hlásil neregulérní migraci ze Středního východu a z Afriky, se kterou se Evropa potýkala. Země, které se rozhodly své hranice proti ilegální masové migraci hájit, obviňovaly EU, že Frontex zneužívá jako kouřovou clonu pro valení migrantů na Evropskou pevninu, místo aby pomáhala ilegální překračování hranic zastavovat. Na druhé straně politického spektra však levicoví aktivisté a vlády Frontex obviňovali z porušování lidských práv migrantů a ze zločinu nebránění jiným, aby jim to dělali.
Systematické potíže této agentury vyvěrají ze skutečnosti, že má jen málo skutečných pravomocí, aby jednala, a z toho, že téměř každá činnost, do které se zapojí, vyvolá kontroverzi, jelikož do oblasti její působnosti patří nejrozpornější záležitost, která v současnosti zmítá evropskou politikou.
Poslední soudní případ s účastí této agentury se zakládal na právním napadení dvěma levicovými aktivisty, z nichž jedna, Luisa Izuzquiza, pracuje pro částečně Georgem Sorosem financovanou Corporate Europe Observatory. Soud ve veřejném řízení rozhodl ve prospěch Frontexu, na základě čehož tato agentura od žalujících požadovala odškodnění za její právní náklady. To je spravedlivý standardní postup požadovat od strany, která prohrála proplacení, ovšem tito dva aktivisté rozhodně odmítli těch 24 000 €, které dlužili Frontexu, zaplatit. Naopak, když našli v médiích mainstreamu svolnou a spřízněnou platformu, tak se pokoušeli požadavky této agentury líčit jako zastrašování a tvrdili, že takovýto nátlak má „odrazovat lidi od uplatňování jejich základního práva na přístup k informacím.“
Jako nejspíš protiúder za tu opovážlivost Frontexu, s jakou vzdoruje a odmítá se sklonit před lobbyistickými skupinami bojujícími za migraci, dostala tato agentura obvinění od advokátů Omera Shatze (spoluzakladatele neziskovky „My jsme uprchlíci“) a od Iftacha Cohena (člena „Front-Lex“), kdy ji tito zástupci neziskovek lidských práv obviňovali z toho, že se ve Středozemním moři údajně účastní ilegálního zahánění migrantů zpět. Tyto soudní žaloby zahrnují i řadu případů, kdy byli příslušníci Frontexu svědky zásahů řecké Pobřežní stráže, která obracela čluny naložené ilegálními migranty zpět do přístavů, odkud vyrazily, tj. do Turecka.
Podle tohoto obvinění měl Frontex porušit svoji misi, když byli svědky nějakého porušení práv migrantů nebo když zjistili, že jsou jejich životy v ohrožení, a nezasáhli proti tomu. Někteří tedy agenturu obviňují, že se zapojila do porušování lidských práv nebo byla alespoň jeho komplicem. Ovšem vnitřní pracovní skupina Frontexu shledala, že u řeckých úřadů nedošlo k žádnému ilegálnímu odmítnutí a co se týče prohlášení o misi členů Frontex, tak výkonný ředitel této agentury Fabrice Leggeri dal jasně na srozuměnou, že jeho zaměstnanci nejsou „přeplácení plavčíci sloužící jako zachránci.“
Řecká Pohraniční stráž byla obviněna z ilegálního vracení člunů naložených migranty zpět a tudíž z porušování lidských práv nebo i z ohrožování jejich životů. Ovšem podle v současnosti platné evropské legislativy patří k právům země vracet ilegálně k ní vstupující osoby do země, kde je nečekají perzekuce. Turecko je považováno za bezpečnou zemi, kde nemají migranti žádný důvod ke strachu o svůj život.
Frontex navíc a ani jakákoliv jiná pobřežní stráž nemá povinnost brát migranty na palubu, pokud nejsou jejich čluny v nebezpečí nebo se nepotápí, nebo když nejsou v nebezpečném počasí. Čluny s migranty jsou často provozovány organizovanými zločinnými sítěmi, a když dojde k podezření z pašování lidí, mají pohraniční stráže právo vrátit je zpět do jejich přístavu původu, vysvětloval Leggeri pro FAZ.
Jak už Remix News referoval, minulý měsíc se Frontex z Maďarska stáhl kvůli obviněním, že tato země neuplatňuje rozsudek Evropského soudního dvora, které ji obviňuje z ilegálního zahánění migrantů do Srbska. Není jasné, proč Frontex hájí zahánění zpět do bezpečné země na moři, zatímco protestuje proti stejné proceduře na maďarsko-srbské hranici. V nadcházejícím soudním řízení však mohou být nuceni objasnit svá vlastní pracovní kritéria, podle kterých jednali takto zjevně rozporuplným způsobem.
Daniel Deme
Článek Agentura kontroly hranic Frontex žalována pro-migračními aktivisty za zločin zahánění migrantů zpět se nejdříve objevil na AC24.cz.