AC24.cz Redakce
Už jsou k dispozici čísla o čínském zahraničním obchodu a z těch se ukazuje, že zahraniční obchod Číny za rok 2021, kdy táhla svět k zotavení z pandemické ekonomické krize, poprvé překročil objem 6 bilionů $, ač v předchozích letech nikdy nepřesáhl ani 5 bilionů $. Jen samotný nárůst tohoto objemu za rok – o 1,4 bilionu $ – odpovídá někdejšímu ročnímu objemu zahraničního obchodu za rok 2005. (Foto: Flickr)
Čínský zahraniční obchod s komoditami letos meziročně narostl o 21,4 procenta na hodnotu 39,1 bilionu yuanů, kdy jejich export vyrostl o 21,2 procent na 21,73 bilionu yuanů a import o 21,5 procent na 13,37 bilionu yuanů.
Největším čínským obchodním partnerem je skupina zemí ASEAN, s níž loni obchod narostlo o 19,7 procenta, druhým největším je EU, s níž obchod narostl o 19,1 procenta a třetím jsou USA, kdy byl nárůst 20,2 procenta.
Ohromující byl nárůst obchodu s členy Iniciativy pásu a cesty (BRI) – Nové hedvábné stezky – o 2,2 procenta vyšší než celkový nárůst tedy o 23,6 procenta. To překračuje dosavadní ohromující tempo růstu, když průměrný nárůst za dobu tohoto projektu od roku 2013, kdy byl tento objem 11,5 bilionu yuanů, a průměrně tento obchod tedy rostl o 7,5 procenta.
Už před spuštěním největšího sdružení volného obchodu na světě RCEP, které se rozběhlo letos 1. ledna, čínský obchod se zeměmi této oblasti meziročně loni narostl o 18,1 procenta a představuje 30,9 procenta čínského zahraničního obchodu.
Zajímavý je i strukturální posuv Číny k digitálnímu e-commerce přeshraničnímu obchodování, které loni narostlo o 15 procent na 1,98 bilionu yuanů, kdy exporty představovaly nárůst 24,5 procenta ve výši 1,44 bilionu yuanů.
Čínské soukromé podniky provedly loni přeshraniční obchody za 19 bilionu yuanů, takže meziroční nárůst 26,7 procenta byl o 2 procenta rychlejší než růst předchozího roku a představoval 48,6 procenta zahraničního obchodu země. Firmy v zahraničním vlastnictví provedly přeshraniční obchody za 14,3 bilionu yuanů, tj. nárůst o 12,7 procent a státním firmám narostly dovozy a vývozy za rok o 27,7 procenta na 5,94 bilionu yuanů.
V Číně však panují obavy, že letošní rok by mohl být obtížnější, jak kvůli nevyzpytatelnému rozvratu světové ekonomiky, tak i kvůli nebezpečí nových vln pandemie v samotné Číně. Ve světovém obchodním tisku se objevují výstrahy před „matkou všech globálních logistických krizí“, neboť kvůli COVID-19 hrozí uzavírky čínských, pro světové dodavatelské řetězce klíčových přístavů.
Je poněkud komické, že mezi zeměmi, jejichž nárůsty importů z Číny a exportů do ní nejvíce k těmto číslům přispěly, jsou USA, které se snaží celý svět přesvědčit, že se má od ekonomické spolupráce s Čínou izolovat.
Čínsko-americký obchod za rok 2021 meziročně narostl o 28,7 procenta a v dolarech obnášel 755,6 miliardy $, což však s sebou neslo i nárůst amerického obchodního deficitu, kvůli němuž USA zavedly řadu ochranářských opatření a přistupovaly ke krokům označovaným za „obchodní válku“, kdy se ukazuje, že to má spíše opačný účinek.
Ten deficit narostl i přesto, že americké vývozy do Číny se zvedly o 32,7 procent, zatímco dovozy z Číny jen o 27,5 procenta. USA se tak drží na pozici třetího největšího obchodního partnera Číny před Japonskem, jehož obchody s Čínou obnášely 2,4 bilionu yuanů.
Deficit USA za loňský rok přes všechna odrazující vládní cla na čínské zboží obnášel 396,5 miliardy $, kdy ty tarify přispívaly více ke zpomalení amerického růstu HDP, k nižší ziskovosti amerických podniků a k pomaleji klesající nezaměstnanosti než k poklesu deficitu.
Americko-čínská obchodní rada (USCBC) situaci komentuje: „Rádi bychom, aby se tarify vzájemně snížily nebo radši úplně odstranily. Docházelo ke ztrátě amerických pracovních míst a kvůli vyšším nákladům na dovozy zatížené tarify průměrné americké domácnosti narostly roční náklady o 400 $.“
Přitom výhledy na oboustranně výhodný nárůst ekonomické spolupráce mezi oběma zeměmi nejsou vůbec špatné. Mezi mnoha čínskými a americkými podniky údajně probíhají různá jednání, na jejichž základě čínské importy amerického zboží výrazně vzrostou. Aby k tomu ale došlo, bylo by lepší, aby se businessmanům do obchodování moc nepletli politici, neboť přirozená poptávka po americkém zboží, která by mohla snížit čínský obchodní přebytek, by byla dost velká, kdyby ji vměšování politiky kontraproduktivními zásahy jako ochranná cla moc nenarušovalo.
I přes značný zájem businessu obou stran o trhy protistrany se také zatím nedaří moc americká obchodní vyjednávání na politické úrovni, která by měla situaci vyjasnit a příležitostí k oboustrannému růstu vzájemně využít, což by jistě přispělo k vzestupu a zotavení ekonomiky světové.
USA např. Čínu obviňují, že odebírá málo amerického zboží a zhoršuje tak přebytek, přičemž např. na Čínu uvalují restrikce na zboží, o které by měla zájem, např. pokročilé čipy aj. Přitom útočí zvláště na firmy, které se zabývají pokročilými síťovými technologiemi, umělou inteligencí aj., které by americké zboží rády odebíraly a způsobují tak, že i jiné čínské i jinde umístěné společnosti se v některých oborech raději americkému zboží vyhýbají, aby se nestaly závislé na něčem, co by je ohrožovalo sankcemi.
Obě největší ekonomiky světa jsou v podstatě „odsouzeny“ úzce ekonomicky spolupracovat a obchodovat a jakékoliv zádrhely v jejich hladké spolupráci a obchodu přinesou oběma stranám těžké ztráty a promítnou ty ztráty i do zbytku světové ekonomiky, neboť tu globální ekonomiku sdílené prosperity a budoucnosti lidstva všichni tak, jako tak budujeme a nikoho z ní nelze beze ztrát vyloučit. Jakékoliv sankce, omezení, tarify aj., které si geopolitičtí hráči ve washingtonských kuloárech vymyslí, nepoškodí jen protistranu ale ve značné míře i toho, kdo něco takového uvaluje.
USA svými opatřeními více brzdí rozvoj a prosperitu samy sobě a samy sobě zvětšují obchodní deficit v businessu s Čínou. Samy Čínu nutí, aby vyvíjela technologie, jako pokročilé čipy, ve kterých USA zatím nemohla konkurovat, protože je nucena do vývoje takových technologií alokovat ohromné prostředky. Samy rozvrací ekonomické zotavení světa po pandemii, když vytlačují Čínu z řešení problémů s nedostatkem čipů pro automobilovou výrobu i pro jiné podobné jednodušší čipy využívající masové produkce. Odrazují i řadu jiných zemí a společností, aby se zapojovaly do obchodů s americkými protějšky, když ty mohou ohrozit svévolné vrtochy nevyzpytatelných washingtonských politikářů, uzavírá článek.
Článek Čínský zahraniční obchod překročil 6 bilionů dolarů se nejdříve objevil na AC24.cz.
