Časopis Šifra Milan Vidlák
Co majà spoleÄ�ného uživatelé sociálnÃch sÃtÃ, novináři a vÄ›dci? A proÄ� v tomto pÅ™ÃpadÄ› neplatÃ, že opakovánà je matkou moudrosti?
V bÅ™eznové Å ifÅ™e jsme se upÅ™ÃmnÄ› podivovali tomu, že prominentnà režimnà virolog Christian Drosten, který radà nÄ›mecké kancléřce Angele Merkelové, jak zavÅ™Ãt na co nejdelšà dobu národ doma, vyvinul PCR testy na detekci údajnÄ› nového viru SARS-CoV-2 jeÅ¡tÄ› pÅ™edtÃm, než byl tento strašák na ovládánà mas oficiálnÄ› detekován. Jeho Ä�lánek Detekce nového koronaviru z roku 2019 (2019-nCoV) v reálném Ä�ase metodou RT-PCR, ve kterém se pochlubil vynálezem úÄ�inného testu, vyÅ¡el 23. ledna, zatÃmco ÄŒÃňané oznámili nalezenà sekvencà wu-chanského koronaviru až o den pozdÄ›ji, tedy 24. ledna.
Pokud se ale podÃváme na způsob, jakým byl údajnÄ› nový virus z rodiny koronavirů zjiÅ¡tÄ›n a posléze vypuÅ¡tÄ›n do svÄ›ta, Drostenovo jasnovidectvà je proti tomu jen takovou neÅ¡kodnou provokacÃ.
Jakmile se totiž ÄŒÃňané novým koronavirem na zaÄ�átku roku 2020 pochlubili, korporátnà média z celého svÄ›ta zaÄ�ala o viru hovoÅ™it jako o hotové vÄ›ci. ÄŒtenář Ä�i divák tak snadno mohl nabýt dojmu, že vÄ›dci potvrdili existenci nového typu viru, který má takové vlastnosti, že bychom se ho mÄ›li vÅ¡ichni bát, dát si mokrý hadr s názvem rouÅ¡ka na hlavu, rok nevycházet z domu a Ä�ekat, až se smrtelné nebezpeÄ�à pÅ™ežene.
AÄ� to ale může znÃt téměř neuvěřitelnÄ›, bÄ›hem tak dlouhé doby, kdy se o koronaviru v médiÃch vÄ�etnÄ› tÄ›ch Ä�eských mluvilo Ä�astÄ›ji než o jakémkoli jiném tématu v dÄ›jinách, nonstop dvacet Ä�tyÅ™i hodin dennÄ› – tedy alespoň do doby, než Ä�eÅ¡tà agenti oprášili sedm let starou kauzu výbuchu muniÄ�nÃho skladu ve VrbÄ›ticÃch –, nikdo za celou tu dobu nesdÄ›lil o viru ani ty nejzákladnÄ›jšà vÄ›ci. Ano, o samotném viru neexistujà žádné relevantnà informace, se kterými by se dalo pracovat a podle nichž by se o nÄ›m dalo zjistit vÃce. Z vÄ›deckého hlediska zkrátka a dobÅ™e až dosud nebyl žádný takový virus vůbec objeven, pouze se to o nÄ›m Å™Ãká.
To samozÅ™ejmÄ› neznamená, že neexistujà vÅ¡echny ty pÅ™Ãpady infekcà hornÃch dýchacÃch cest a akutnÃch respiraÄ�nÃch onemocnÄ›nÃ, kvůli kterým trpà – tak jako každý rok – miliony lidà na celém svÄ›tÄ› typickými chÅ™ipkovými pÅ™Ãznaky, nebo že je radno takové pÅ™Ãpady podceňovat. SnažÃm se tÃm Å™Ãct jen to, že prostÄ› žádný novÄ› objevený virus, který je údajnÄ› způsobuje, nenÃ.
Kdybychom nebrali v úvahu mediálnà mlácenà prázdné slámy a pÅ™edvádÄ›nà se různých rádobyexpertů pÅ™ed kamerami, ale Å™Ãdili se pÅ™edkládanými vÄ›deckými fakty, kterými se sami vÄ›dci, politici a jinà celebritnà odbornÃci tak Ä�asto veÅ™ejnÄ› ohánÄ›jÃ, museli bychom s pÅ™ekvapenÃm konstatovat, že to, co se oznaÄ�uje jako nový nebezpeÄ�ný virus, který dokonce dostal svůj efektnà marketingový název SARS-CoV-2, nenà vůbec žádný nový virus, ale – v lepÅ¡Ãm pÅ™ÃpadÄ› – upgradeovaný dávno známý virus s faceliftem, který byl z nÄ›jakého důvodu vyzvednut nad vÅ¡echny ostatnÃ. A v tom horÅ¡Ãm pÅ™ÃpadÄ› se covidem-19 nazývá buÄ� virový koktejl složený z mnoha různých virů a jiných patogenů, nebo prostÄ› jen respiraÄ�nà infekce, které se dÅ™Ãve souhrnnÄ› nazývaly jako chÅ™ipka.
Aby bylo možné hovoÅ™it nejen o novém, ale o jakémkoli jiném viru, existujà závazná vÄ›decká pravidla pro jeho izolovánÃ. Virus musà být takzvanÄ› oÄ�iÅ¡tÄ›ný od vÅ¡ech neÄ�istot a cizorodých látek, aby bylo jasné, že nÄ›jakou chorobu způsobuje právÄ› daný virus, a ne tÅ™eba smÄ›s virů, bakteriÃ, parazitů Ä�i jiných patogenů. Teprve pokud dojde k jeho oÄ�iÅ¡tÄ›nà od různého dalÅ¡Ãho balastu, můžete mÃt jistotu, že pracujete se skuteÄ�ným virem. Dokud to neudÄ›láte, můžete mluvit, o Ä�em chcete, ale rozhodnÄ› ne o tom, že máte pod mikroskopem virus. Natož pak nÄ›jaký nový! Jenže pÅ™esnÄ› to se v roce 2020 stalo.
PrávÄ› na pátránà po původu „nového“ koronaviru lze nejlépe pochopit nejen to, jak fungujà Ä�i nefungujà média, ale také jak funguje Ä�i nefunguje na politice závislá mainstreamová vÄ›da, které z nÄ›jakého důvodu důvěřuje snad jeÅ¡tÄ› vÃc lidà než médiÃm. Jinak by se ostatnÄ› nemohla žádná takováto pandemie nepandemie vůbec uskuteÄ�nit.
StÃhaÄ�ka u bankomatu
Žijeme ve svÄ›tÄ›, kde staÄ�à šikovnÄ› vypustit nÄ›jakou informaci, zprávu, fotku Ä�i video, a pokud zaujme, ostatnà se postarajà o jejà rozÅ¡ÃÅ™enÃ, jemuž se také Å™Ãká virálnÃ. Obvykle si tento způsob Å¡ÃÅ™enà informacà spojujeme se sociálnÃmi sÃtÄ›mi typu Facebook Ä�i YouTube.
Již dávno ale podobným způsobem pracujà i takzvaná serióznà média. Jakmile jeden plátek nÄ›co napÃÅ¡e Ä�i televize odvysÃlá, do veÄ�era to máte v drobných obmÄ›nách na vÅ¡ech serverech. VÄ›tÅ¡inou nikdo nezkoumá, jestli je to pravda, ale odkazuje se na původnà zdroj. ÄŒasto se tak stane, že se v médiÃch, než si toho nÄ›kdo vÅ¡imne, pokud vůbec, Å¡Ãřà smyÅ¡lenka Ä�i popletená pitomost.
Jako když britský denÃk The Daily Telegraph informoval v roce 2015 o tom, že si Å™ecký pilot stÃhaÄ�ky F-15 zaletÄ›l kvůli omezenà výdeje hotovosti ve své zemi na turecký ostrov, aby si vybral z bankomatu. Ihned o tom zpravily své Ä�tenáře i Ä�eská média jako Novinky.cz, Lidovky Ä�i server Echo24. Když se ukázalo, že se to nikdy nestalo, nÄ›které servery v tichosti zmÄ›nily obsah Ä�lánku s tÃm, že jde o kachnu, jiné pÅ™idaly slova „možná“ a „prý“, nÄ›kdo celou hloupost smazal a jinému to bylo jedno a nechal ji tam dodnes.
Jde o takzvané clickbaitové Ä�lánky, které majà vyplnit web hlavnÄ› proto, aby se na nÄ› klikalo a zajistily novinám Ä�tenost a pÅ™Ãjmy z reklam. To je sice oÅ¡klivá, ale pořád ta ménÄ› Å¡patná varianta.
ÄŒastÄ›jÅ¡Ã, a svým dopadem na Ä�tenáře a diváky mnohem zásadnÄ›jšà kopÃrovánà zpráv bez ověřovánà pravdivosti a smysluplnosti jejich obsahu praktikujà zpravodajská média tÃm, že bezmyÅ¡lenkovitÄ› pÅ™ebÃrajà obsah od takzvaných tiskových agentur, jako jsou AP, AFP, Reuters nebo u nás ÄŒeská tisková kancelář (ÄŒTK). Média, aby nemuseli jejich novináři pracovat a pÅ™emýšlet, si platà odbÄ›r obsahu tÄ›chto agentur, který pak mohou v rámci licence zveÅ™ejňovat. A také tak bez uzardÄ›nà Ä�inÃ. Obrovskou Ä�ást obsahu takzvaných serióznÃch zpravodajských webů tak tvořà zprávy vznikajÃcà použitÃm legendárnÃch klávesových zkratek Ctrl + C a Ctrl + V. Obsah médià se tak významnÄ› pÅ™ekrývá. Onu kachnu s řeckým pilotem letÃcÃm k bankomatu mimochodem jako prvnà u nás zveÅ™ejnila právÄ› veÅ™ejnoprávnà ČTK, což je zÅ™ejmÄ› ten hlavnà důvod, že ji pÅ™etisklo i tolik serverů, které by si ji jinak musely samy najÃt a pÅ™eložit napÅ™Ãklad z médià tureckých Ä�i britských.
To, co se do médià pÅ™es agentury kromÄ› obÄ�asných kachen ale Å¡Ãřà nejlépe, je politická propaganda. A právÄ› propaganda je dalÅ¡Ãm důvodem, proÄ� jsou dnes média k nerozeznánà jedno od druhého.Â
Když potÅ™ebujà politici, úřednÃci, byznysmeni, bankéři, vÄ›dci Ä�i jinà tvůrci veÅ™ejného mÃnÄ›nà rozÅ¡ÃÅ™it svoji agendu, nejlepšà možnost, jak to udÄ›lat, je dostat svoje vyjádÅ™enÃ, prohlášenà Ä�i Ä�lánek k redaktorům tiskových agentur. Jakmile jej otiskne tisková agentura a dá Ä�lánku trochu zajÃmavÄ›jšà titulek, o reklamu zdarma je postaráno. RedaktoÅ™i takzvaných serióznÃch médià jen zajásajÃ, když jim na obrazovce vyskoÄ�à hotový Ä�lánek; mohou ho pouze lehce upravit Ä�i zkopÃrovat a sami nemusejà nic dÄ›lat. Pokud by agenturnà obsah sloužil pouze k pÅ™ehledu a inspiraci Ä�i jako podklad pořádných vlastnÃch Ä�lánků, dalo by se to možná pochopit, ale v praxi sloužà „Ä�etka“ spÃÅ¡e jako stolnà kopÃrka.
Největšà hoax
KromÄ› propagandy, kterou Å¡Ãřà takzvané zpravodajské agentury, od nichž ji pÅ™ebÃrajà takzvanÄ› serióznà média, tvořà zbytek mediálnÃho obsahu propaganda vlastnà produkce. Když už napÃÅ¡ou, vymyslà Ä�i natoÄ�à redakce nÄ›co samy, udÄ›lajà to podobným sociálnÄ›-sÃÅ¥ovým způsobem, popsaným v úvodu. NÄ›kdo nÄ›kde nÄ›co plácne a oni to pÅ™etisknou Ä�i odvysÃlajÃ, aniž by hrálo roli, proÄ� to ten Ä�lovÄ›k Å™ekl, za jakým úÄ�elem, jaká je jeho agenda a jaké má zájmy, nebo jestli dané problematice rozumà Ä�i nikoli. A to je problém. Autoritám se pÅ™ece neodporuje, nauÄ�ili nás, už když jsme byli malÃ. A tak může vyjÃt v nejÄ�tenÄ›jÅ¡Ãch Ä�eských „serióznÃch“ novinách klidnÄ› Ä�lánek o tom, že kokosový tuk je nejhoršà ze vÅ¡ech, i když je ve skuteÄ�nosti jeden z nejlepÅ¡Ãch. Pokud se pÃÅ¡e o nemovitostech, zeptajà se novináři makléřů, kteřà majà zájem na tom, aby ceny rostly, nebo bankéřů, kteřà potÅ™ebujà zadlužit co nejvÃc klientů, a vznikne text o tom, jak porostou i nadále ceny nemovitostÃ, i když budou ve skuteÄ�nosti prudce klesat. A guvernéra ÄŒNB, tedy toho, kdo z autority své funkce už rok oznamuje, jak to bude, a jediný to skuteÄ�nÄ› vÃ, protože problematice do detailu rozumÃ, vÅ¡ichni ignorujÃ, nevěřà mu nebo ho nechápou, protože je pro nÄ› daná problematika Å¡panÄ›lskou vesnicà a ani se o to nesnažÃ.Â

Vezmeme-li to kolem a kolem a pÅ™ipoÄ�teme k tomu obchodnà zájmy inzerentů a vlastnÃků médiÃ, propletené s podivnou liberalistickou módnà ideologiÃ, nemůžeme se divit, že noviny a televize jako by si z oka vypadly. Kdybyste jim zakryli název, nikdo nepozná, co vlastnÄ› Ä�te nebo sleduje. VÅ¡e je umocnÄ›no tÃm, že právÄ› adeptům novinářského Å™emesla je zkuÅ¡enÄ›jÅ¡Ãmi kolegy i vzdÄ›lávacÃm systémem tento typ „žurnalistiky“ vÅ¡tÄ›pován jako serióznà a jediný správný. Podle toho to taky vypadá.
Pokud by podobným způsobem vznikaly jen novinářské kachny nebo neÅ¡kodné bláboly o dÄ›nà na politické scénÄ›, která je na neustálém žvanÄ›nà do médià založena – to aby politici vypadali, že nÄ›co dÄ›lajÃ, a odvedli pozornost od svých kÅ¡eftů a toho, že v zákulisà dÄ›lajà úplnÄ› nÄ›co jiného, než Å™Ãkajà –, zase tak moc by se nestalo. Jenže velká média takto, v zájmu mocenských a byznysových elit, které je provozujÃ, vydávajà a ovládajÃ, nadchla svÄ›tovou veÅ™ejnost tÅ™eba pro válku v Iráku, na UkrajinÄ›, v Sýrii Ä�i Libyi Ä�i pro odpor proti Rusku nebo ÄŒÃnÄ›, tu evropskou pak tÅ™eba pro Evropskou unii.
Loni a letos se jim pak podaÅ™il skuteÄ�ný majstrÅ¡tyk – pÅ™esvÄ›dÄ�it spoustu lidà na celém svÄ›tÄ› o tom, že se vzduchem napÅ™ÃÄ� svÄ›tem Å¡Ãřà nový virus, a proto by bylo dobré zavÅ™Ãt se doma a pÄ›knÄ› poÄ�kat, až zchudneme, abychom mohli být pak jeÅ¡tÄ› chudÅ¡Ã. To se samozÅ™ejmÄ› týká pÅ™edevÅ¡Ãm tÄ›ch, kteřà tomu vÅ¡emu uvěřili a řÃdili se „cennými“ radami naÅ¡ich expertů a politiků. Já vÃm, může za to i neochota pÅ™emýšlet a nebetyÄ�ná důvěřivost Ä�i naivita obrovského množstvà lidà v kombinaci s tragickým vzdÄ›lávacÃm systémem vÄ›tÅ¡iny vyspÄ›lého svÄ›ta, který utrpÄ›l pandemià definitivnà KO, ale teÄ� se zrovna bavÃme o tom, jak pracujà média a jak se jim podaÅ™ilo vytvoÅ™it možná nejvÄ›tšà hoax v lidských dÄ›jinách. UmocnÄ›ný tÃm, že kdo jej zpochybnà a nechce na prezentované koniny, abychom byli sluÅ¡nÃ, pÅ™istoupit, stejná média jej zaÄ�nou vláÄ�et bahnem a nadávat mu do dezinformátorů, podvodnÃků, hochÅ¡taplerů, konspiraÄ�nÃch bláznů a vÅ¡eho možného. Od nich to sedÃ, že?
ZatÃmco ale dÅ™ÃvÄ›jšà mediálnà podfu(c)ky od 11. zářà 2001 pÅ™es války v Afghánistánu Ä�i Iráku po poslednà americké volby souvisely do velké mÃry s velmocenskými půtkami neboli geopolitikou, v tom nejnovÄ›jÅ¡Ãm sehrála kromÄ› tradiÄ�nÃch úÄ�astnÃků nejvýznamnÄ›jšà roli vÄ›da. Tedy oblast, o jejÃmž financovánà tradiÄ�nà úÄ�astnÃci, tedy politici a jejich sponzoÅ™i, rozhodujÃ. Kruh se uzavÃrá. Do tÅ™etice vÅ¡eho zlého totiž podobným způsobem jako sociálnà sÃtÄ› a média, tedy stylem jeden nÄ›co kvákne a ostatnà to opakujà a rozvÃjejÃ, pracuje i modernà mainstreamová vÄ›da.
OstatnÄ› jeden z otců koronavirové Å¡arády, autor PCR testů Christian Drosten, údajnÄ› naÅ¡el kýžené vÄ›decké důkazy právÄ› na Facebooku. „PÅ™ed veÅ™ejnyÌ�m vydánÃm virovyÌ�ch sekvencà z pÅ™Ãpadů 2019-nCoV jsme se spoléhali na zprávy ze sociálnÃch médià oznamujÃcà detekci viru podobného SARS. PÅ™edpokládali jsme tedy, že do vypuknutà je zapojen koronavirus souvisejÃcà se SARS. Stáhli jsme vÅ¡echny úplné a Ä�ásteÄ�né virové sekvence souvisejÃcà se SARS dostupné v GenBank do 1. ledna 2020. Seznam 729 záznamů byl ruÄ�nÄ› zkontrolován a byly vytvoÅ™eny umÄ›lé sekvence (laboratornÄ› odvozené, syntetické atd.) a odstranÄ›ny duplikáty sekvencÃ, což vedlo k závÄ›reÄ�nému seznamu 375 sekvencÃ,“ pÅ™iznal bez skrupulà ve svém „průlomovém“ Ä�lánku o vynálezu testů, který vyÅ¡el den pÅ™ed oznámenÃm detekce viru ÄŒÃňany v odborném Ä�asopise Evropské komise s názvem Eurosurveillance, kde je tento virový papež, jak se mu Å™Ãká, Ä�lenem redakÄ�nà rady. TÃm se leccos vysvÄ›tluje, protože opravdový vÄ›decký Ä�asopis by takový nesmysl nikdy nemohl otisknout. NevysvÄ›tluje to ale to, kromÄ› pÅ™Ãslibů tuÄ�ných grantů Ä�i instrukcà z vyššÃch mÃst, proÄ� to automaticky pÅ™ijali za své ostatnà vÄ›deÄ�tà pracovnÃci, kteřà údajnému novému viru zaÄ�ali dÄ›lat reklamu.
Na jedné lodi
I když šlo o velkou premiéru, kooperace vědců s médii zafungovala na jedni�ku s hvězdi�kou.
FaleÅ¡nou pandemii 24. ledna 2020 oficiálnÄ› odstartoval klÃÄ�ový vÄ›decký poznatek, tedy odborný Ä�lánek s názvem A Novel Coronavirus from Patients with Pneumonia in China, 2019, který vyÅ¡el v prestižnÃm vÄ›deckém Ä�asopise The New England Journal of Medicine. NepoÄ�Ãtáme-li tedy vynález koronavirových PCR testů, jenž byl svÄ›tu oznámen den pÅ™ed údajným objevenÃm koronaviru. Ale nebuÄ�me hnidopiÅ¡i.
„V prosinci 2019 byla skupina pacientů se zápalem plic neznámé pÅ™ÃÄ�iny spojena s potravinovým trhem v Ä�Ãnském Wu-chanu. DÅ™Ãve neznámý betakoronavirus byl objeven pomocà objektivnÃho sekvenovánà u vzorků od pacientů s pneumoniÃ. Lidské epiteliálnà buňky dýchacÃch cest byly použity k izolaci nového koronaviru s názvem 2019-nCoV (…). Na rozdÃl od MERS-CoV a SARS-CoV je 2019-nCoV sedmým Ä�lenem rodiny koronavirů, které infikujà Ä�lovÄ›ka,“ pÃÅ¡e se v úvodnÃm abstraktu Ä�lánku, pod kterým je kromÄ› mnoha Ä�Ãnských vÄ›dců podepsán i generálnà ředitel Ä�Ãnského Úřadu pro kontrolu infekÄ�nÃch nemocà v Pekingu George F. Gao, mimochodem velmi zajÃmavý chlapÃk, i když trochu smolaÅ™. Nebo klikaÅ™? Jak se to vezme. PosuÄ�te sami.
Jednu koronavirovou nákazu globálnÃho významu již totiž zažil. Vypukla 18. Å™Ãjna 2019, když se Ä�Ãnský funkcionář zrovna nacházel v New Yorku. Patnáct svÄ›tových hlavounů se zde seÅ¡lo na pozoruhodné konferenci s názvem Event 21. ProbÃhalo na nà mimo jiné cviÄ�enÃ, na kterém se plánovalo, co by se dÄ›lalo a jak by mÄ›l svÄ›t reagovat na to, kdyby se zaÄ�ala „neÄ�ekaně“ Å¡ÃÅ™it pandemie nové infekÄ�nà nemoci.
ZÅ™ejmÄ› se pan Gao na cviÄ�enà nÄ›jakým nedopatÅ™enÃm nakazil a nákazu dovezl až do ÄŒÃny, protože o necelé tÅ™i mÄ›sÃce pozdÄ›ji vypukla ve Wu-chanu, kde má jeho úřad poboÄ�ku, nákaza novým koronavirem. ZázraÄ�nÄ› se ale uzdravil, protože to byl on a jeho kolegové, kdo v prosinci upozornili na „skupinu pacientů se zápalem plic neznámého původu“ SvÄ›tovou zdravotnickou organizaci (WHO), neboÅ¥ v ČÃnÄ› onemocnÄ›lo, považte, neskuteÄ�ných 0,000002 % populace. Na to konto WHO brzy vyhlásila pandemii podle nových kritériÃ, která byla zmÃrnÄ›na v roce 2009, zÅ™ejmÄ› opÄ›t náhodou, tÄ›snÄ› pÅ™ed dalšà faleÅ¡nou pandemià praseÄ�à chÅ™ipky. A byl to rovněž on, kdo se za necelý mÄ›sÃc podepsal pod klÃÄ�ovou studii a Ä�lánek, jÃmž oznámil svÄ›tu „izolaci nového koronaviru“.

Jestli se tedy „konspirátoÅ™i“ z celého svÄ›ta pÅ™eli o to, zda za vypuÅ¡tÄ›nÃm viru a vytvoÅ™enÃm pandemie stojà AmeriÄ�ané, ÄŒÃňané Ä�i nÄ›kdo jiný, pak d) je správnÄ›. Složenà onoho důvÄ›rného dýchánku je skuteÄ�nÄ› globálnÃ. SeÅ¡li se tam zástupci OSN, šéf vývojové sekce Gatesovy nadace; zástupce pÅ™ednÃho koncernu Henry Schein, jenž vyrábà medicÃnské ochranné a jiné podobné zdravotnà pomůcky, které pÅ™i pandemii jako když najdete; farmaceutického koncernu Johnson & Johnson, jenž vyrábà mimo jiné vakcÃny; jeden z ředitelů SvÄ›tové banky; pan Gao z ČÃnského úřadu pro kontrolu nemocÃ; zástupkynÄ› Univerzity Johnse Hopkinse, jež nás jako prvnà zaÄ�ala oblažovat apokalyptickými Ä�Ãsly a modely, a zároveň bývalá zástupkynÄ› Å™editele americké tajné služby CIA; bývalá australská ministrynÄ› zdravotnictvà a pozdÄ›ji bankéřka; zástupce nejvÄ›tšà PR agentury na svÄ›tÄ› Edelman; ale i manažer letecké spoleÄ�nosti Lufthansa nebo Ä�len amerického Úřadu pro kontrolu nemocÃ… Taková pÄ›kná nadnárodnà shoda, co Å™Ãkáte? Jak že to Å™Ãkali v televizi? VÅ¡ichni jsme na jedné lodi?
ÚÄ�astnÃci newyorského zájezdu si na pandemické cviÄ�enà udÄ›lali dokonce i pÄ›kné oficiálnà internetové stránky centerforhealthsecurity.org a vÅ¡echny výteÄ�nÃky najdete seÅ™azené v sekci Players neboli HráÄ�i. Ano, nikoli ÚÄ�astnÃci nebo ÄŒlenové, ale HráÄ�i. PÅ™esnÄ› to totiž jsou. Nenà vÅ¡ak nad hráÄ�e, kteřà majà nejen smysl pro zodpovÄ›dnost, ale i pro humor.
ObzvláštÄ› zajÃmavá je sekce Resources (Zdroje) a jejich Event 21 Model z 11. Å™Ãjna 2019 (Model Události 21), který popisuje scénář pandemie, jež v blÃzké budoucnosti zasáhne lidstvo, a to na ni bude muset globálnÄ› reagovat. Protože je tento scénář od nerozeznánà od skuteÄ�né pandemie, kterou zÅ™ejmÄ› pan Gao zatáhl do ÄŒÃny hned po jednánÃ, neboÅ¥ vypukla o pouhé dva a půl mÄ›sÃce pozdÄ›ji, hloupà a zlà lidé, kteřà umÄ›jà Ä�Ãst, jej zaÄ�ali oznaÄ�ovat nikoli za model nebo cviÄ�enÃ, ale prachsprostý plán.
Na to webové stránky Event 21 zareagovaly poznámkou, že „tento model byl použit exkluzivnÄ› pro naÅ¡e cviÄ�enà v řÃjnu 2019 a nevztahuje se a nemůže být nijak spojován se souÄ�asnou nákazou 2019-nCoV, protože se od nà lišÓ. VážnÄ›? Když totiž kliknete o dva řádky výše na záložku CAPS: The Pathogen and Clinical Syndrome, doÄ�tete se, že Coronavirus Acute Pulmonary Syndrome (CAPS) je akutnà respiraÄ�nà infekce, která se může rozvinout v zápal plic a akutnà respiraÄ�nà syndrom, a je způsobena pÅ™eskoÄ�enÃm viru z prasete. Jediný rozdÃl je v tom, že se nejmenuje SARS, ale CAPS, a nepÅ™eskoÄ�il z netopýra, ale vepÅ™e domácÃho. NevÃm, jak vy, ale kdybych usilovnÄ› trénoval v řÃjnu na fiktivnà pandemii, ze které bych v prosinci a lednu udÄ›lal svou studià a nahlášenÃm SvÄ›tové zdravotnické organizaci pandemii skuteÄ�nou, navÃc s virózou s úplnÄ› stejnými pÅ™Ãznaky a dopady, okamžitÄ› bych internetové stránky, které mÄ› z toho usvÄ›dÄ�ujÃ, smazal. S výjimkou situace, kdy bych vÄ›dÄ›l, že je lidstvo úplnÄ› debilnÃ, protože věřà novinářům a vÄ›dcům, kteřà skákajÃ, jak pánÃÄ�ci pÃskajÃ. Pak bych asi sedÄ›l doma a smál se, až bych se za bÅ™icho popadal.
Pan Gao si byl zÅ™ejmÄ› tak jistý v kramflecÃch, že se nemusel ani obtěžovat, aby si dal spolu s kolegy se svou studiÃ, kde „objevil“ nový koronavirus, trochu vÃc práce. V abstraktu „pÅ™elomového“ Ä�lánku A Novel Coronavirus from Patients with Pneumonia in China, 2019 sice tvrdÃ, že se vÄ›dcům podaÅ™ilo izolovat a popsat nový 2019-nCoV, ale ani jedno z toho nebyla pravda. Když se totiž jeden osvÃcený nÄ›mecký novinář autorů klÃÄ�ové studie zeptal na to, na co se mÄ›li od zaÄ�átku ptát vÅ¡ichni novináři a vÄ›dci, tedy zda jimi publikované mikroskopové fotografie a závÄ›ry ukazujà oÄ�iÅ¡tÄ›ný a izolovaný virus, odpovÄ›Ä� byla Å¡okujÃcÃ: „Prezentujeme snÃmek sedimentovaných virových Ä�ástic, nikoli oÄ�iÅ¡tÄ›ných.“ Jinými slovy Å¡lo o spektakulárnà vÄ›decký podvod. Jenže kde nenà žalobce, nenà ani soudce. Co to vlastnÄ› do důsledku znamená, když „vÄ›da“ pracuje s „neoÄ�iÅ¡tÄ›ným“ patogenem, si Å™ekneme v Ä�lánku Polámaný andÄ›l, který najdete v kvÄ›tnové Å ifÅ™e, stejnÄ› jako dalšà navazujÃcà texty.
PodobnÄ› jako pan Gao k tématu (Ä�i zadánÃ?) pÅ™istoupili i ostatnà vÄ›dci, kteřà zveÅ™ejnili své studie Ä�i Ä�lánky o objevu nového viru. Ten původnà byl mimochodem odkázán v 17 vÄ›deckých pracÃch a jinà vÄ›dci Ä�i média jej zmÃnili v neuvěřitelných 7751 pÅ™Ãpadech. Facebooková spoleÄ�nost zkrátka funguje stoprocentnÄ›: Jeden Å™ekne nÄ›jakou blbost, a ostatnà to opakujÃ. Je to snadné a efektivnà a, jak se Å™Ãká, nenà to vůbec žádná vÄ›da.
Tento Ä�lánek vyÅ¡el v kvÄ›tnové Å ifÅ™e, Ä�. 5/2021, kde najdete spoustu podobných Ä�lánků. Pokud se Vám moje práce lÃbÃ, objednejte si tiÅ¡tÄ›né nebo digitálnà pÅ™edplatné. StejnÄ› tak můžete sledovat moje živá vysÃlánà na YouTube kanálu Å ifrovaný svÄ›t.
Milan Vidlák, �asopis Šifra
PÅ™ÃspÄ›vek Facebooková spoleÄ�nost pocházà z ÄŒasopis Å ifra