AC24.cz Redakce
Se schválením očkování proti COVID-19 pro děti ve věku 5-11 let se najednou v médiích roztrhl pytel s hlášeními odborníků o tom, jak je toto onemocnění pro děti nebezpečné, kolik dětí na COVID umírá a kolik dětí trpí postkovidovým syndromem. (Foto: Flickr)
Bohužel v ČR není možné získat data o tom, jestli u těchto dětí byl COVID příčinou úmrtí, poslední kapkou, která smutnou událost urychlila, nebo jen náhodným nálezem u hospitalizace ze zcela jiných příčin.
Naštěstí jsou i země, kde to jde – a takovou zemí je Británie, která se (pro mě, který tam pár let žil, překvapivě) rozhodla, že půjde vlastní cestou bez papouškování toho, co rozhodnou moudří jinde. A tak vznikla v Británii studie shrnující všechny případy úmrtí dětí a mladistvých do 18 let na COVID analyzující je podle přítomnosti dalších komorbidit [1]. Víte, kolik zdravých dětí od 0 do 18 let zemřelo v 80milionové Británii za první rok epidemie na COVID? Šest… Ano, šest. Z tří tisíc úmrtí v této věkové kategorii. Pojďme se na to podívat podrobněji.
Za první rok epidemie bylo v Británii hospitalizováno s COVIDem 6 338 dětí a mladistvých do 18 let. Pro srovnání – je to 1,4% hospitalizací v této věkové skupině a o rok dříve bylo hospitalizováno 6968 dětí s chřipkou [2]. Z nich zemřelo 61 dětí. To je nepochybně velmi smutné číslo, každá dětská smrt je tragédií. Ale u kolika z nich byl COVID příčinou úmrtí? U 25 dětí. Doplním, že 18 z nich bylo starších deseti let, abychom získali lepší perspektivu o vhodnosti očkování dětí na prvním stupni základních škol nebo mladších (mimochodem, Pfizer už si brousí zuby na nemluvňata a děti do 5 let) [3]. Ještě důležitější je, že 19 z oněch 25 zemřelých na COVID 19 mělo i jiná onemocnění, takže zbývá 6 zdravých dětí, které zemřely na COVID. Po přepočtu na ČR je to méně než jedno dítě za rok.
Pokud se týká postkovidového syndromu, zkracovaného jako PIMS nebo PIMS-TS (pediatric inflammatory multisystem syndrome temporally associated with SARS-CoV-2), v Británii bylo registrováno za stejné období 712 případů PIMS, takže po přepočtu na ČR je to cca. 90 případů ročně. Ve světle vyjadřování některých českých pediatrů, že v jediné pražské nemocnici se přijímá každý den na JIP jedno dítě s PIMS, je to zvláštní. Zůstaňme však u Británie – z oněch 712 dětí s PIMS mělo 113 dětí vrozenou komorbiditu a 258 dětí bylo bez dalších nemocí (přepočet na ČR – cca. 30 dětí). U zbývající přibližně poloviny dětí se vyskytovaly další komorbidity, ale z dat není možné s jistotou říci, jestli souvisely se syndromem PIMS či COVIDem, nebo byly přítomné, ale nediagnostikované, již před nemocí [2].
Je také nutné uvést počty dětí přijatých s COVIDem nebo PIMS na pediatrické JIP – za daný rok to bylo 512 dětí, což je přibližně 10 % všech příjmů na dětské JIP v Británii za daný rok, a to není malé číslo. Po přepočtu na českou populaci to je cca. 60 dětí a mladistvých ve věku do 18 let za rok. To už jako tak velké číslo nezní, zvláště, když se drtivá většina z nich zcela uzdraví [4]. Otázkou navíc zůstává, jaké procento dětí by onemocnělo PIMS v případě adekvátní primární lékařské péče a opět je třeba vzít v úvahu počty dětí s komorbiditami – zcela bez komorbidit byla jen asi desetina z těchto dětí a mladistvých, komorbidity známé před vypuknutím epidemie mělo přibližně 15% dětí; u zbylých 75% komorbidity mohly, ale nemusely vzniknout v souvislosti s COVIDem-19.
Podobné výsledky jsou hlášeny i z přibližně stejně velkého (co do populace) Německa [5], kde za období od března 2020 do května 2021 bylo hospitalizováno 367 případů PIMS (z toho 185 bylo hospitalizováno na JIP a žádné nezemřelo). Na COVID-19 zemřelo v tomto období 13 dětí a mladistvých, z nichž 5 mělo již dříve vážné komorbidity. A dostáváme se tedy k 8 zdravým dětem a mladistvým, kteří zemřeli na COVID-19 – tedy prakticky stejný počet jako v Británii, zvláště, když si uvědomíme, že německá studie sledovala delší období. Data z obou zemí jsou tak prakticky shodná a tyto počty tak můžeme považovat za velmi spolehlivé.
Dává tedy očkování dětí smysl?
Nyní se podívejme na důvody očkování. Prvním důvodem je ochrana samotných dětí před následky nemoci. O tom, jak nízké riziko nemoc pro tyto děti představuje, jsme psali výše. Dalším důvodem je prevence sekundárního šíření, tedy zabránění tomu, aby děti a mladiství virus šířili dále. Tato tématika je předmětem samostatného článku opublikovaného zde. Zde uvedu pouze to, že sekundární šíření se podle dostupných retrospektivních studií zatížených možnými problémy v zaznamenávání onemocnění u očkovaných a neočkovaných (testování očkovaných je také samostatná kapitola) sníží maximálně o 40-50 %, a to na vrcholu účinnosti vakcíny; po třech měsících už je ochrana minimální (a podle prospektivní studie je dokonce nulová už od začátku), ale o tom příště. Tento důvod proto také nedává smysl.
Dalším faktorem ovlivňujícím rozhodování, zda děti očkovat, nebo ne, je ochrana, kterou v této populaci představuje prodělání nemoci nebo očkování proti další infekci. Izraelská studie na 6 milionech pacientů (všech, nejen pediatrických) jasně ukázala, že prodělání chrání proti reinfekci mnohem lépe než vakcinace. Navíc ukázala, že pokud jedinec je nejprve naočkován a teprve potom onemocní COVIDem, jeho ochrana proti dalšímu onemocnění je horší, než pokud pouze prodělá nemoc [6]. U skupiny, která má malé riziko závažných vedlejších účinků nebo úmrtí, tak dává „promoření“ větší smysl než očkování i z epidemiologického hlediska ochrany populace před šířením nemoci.
Pokud si tedy shrneme všechna výše uvedená fakta, dojdeme k závěru, že zdravou dětskou populaci, která je onemocněním COVID-19 ohrožená jen minimálně (proti očkování dětí s vážnými komorbiditami v zásadě nic nenamítám, i když i tam je nutné zvážit individuální rizika) neočkujeme kvůli jejich ochraně. Neočkujeme je ani kvůli tomu, abychom zamezili šíření nemoci. Masivně ji očkujeme kvůli vládním opatřením, které svazují děti a znemožňují jim řádně fungovat v kolektivu, pokud nejsou očkované (lyžařské výcviky, společné akce, karanténa, když se vyskytne ve třídě nakažený apod.). Očkujeme i děti, které už COVID prodělaly a jejich imunita je na další setkání s virem připravena. Očkujeme je vakcínou, která je provizorně schválená v nouzovém režimu na základě hladiny indukovaných protilátek, ne klinických výsledků [7]. Vakcínou, o níž se ví, že má nežádoucí účinky a o jejíž dlouhodobých účincích zatím nevíme nic. Kvůli méně než jednomu dítěti ročně. Neočkujeme, abychom děti chránili před COVIDem, očkujeme je, abychom je chránili před vládními opatřeními.
Vítejte v COVcourkově.
Zdroj: smis-lab.cz
Seznam literatury
1. Smith, C.; Odd, D.; Harwood, R.; Ward, J.; Linney, M.; Clark, M.; Hargreaves, D.; Ladhani, S. N.; Draper, E.; Davis, P. J.; Kenny, S. E.; Whittaker, E.; Luyt, K.; Viner, R.; Fraser, L. K., Deaths in children and young people in England after SARS-CoV-2 infection during the first pandemic year. Nature Medicine 2021.
2. Ward, J. L.; Harwood, R.; Smith, C.; Kenny, S.; Clark, M.; Davis, P.; Draper, E.; Hargreaves, D.; Ladhani, S.; Linney, M.; Luyt, K.; Turner, S.; Whittaker, E.; Fraser, L. K.; Viner, R. M., Risk factors for intensive care admission and death amongst children and young people admitted to hospital with COVID-19 and PIMS-TS in England during the first pandemic year. medRxiv : the preprint server for health sciences 2021, 2021.07.01.21259785.
3. Pfizer PFIZER AND BIONTECH PROVIDE UPDATE ON ONGOING STUDIES OF COVID-19 VACCINE https://www.pfizer.com/news/press-release/press-release-detail/pfizer-and-biontech-provide-update-ongoing-studies-covid-19 (21/12),
4. Davies, P.; du Pré, P.; Lillie, J.; Kanthimathinathan, H. K., One-Year Outcomes of Critical Care Patients Post–COVID-19 Multisystem Inflammatory Syndrome in Children. JAMA Pediatrics 2021, 175, (12), 1281-1283.
5. Sorg, A.; Hufnagel, M.; Doenhardt, M.; Diffloth, N.; Schroten, H.; v. Kries, R.; Berner, R.; Armann, J., Risk of Hospitalization, severe disease, and mortality due to COVID-19 and PIMS-TS in children with SARS-CoV-2 infection in Germany. medRxiv : the preprint server for health sciences 2021, 2021.11.30.21267048.
6. Goldberg, Y.; Mandel, M.; Bar-On, Y. M.; Bodenheimer, O.; Freedman, L.; Ash, N.; Alroy-Preis, S.; Huppert, A.; Milo, R., Protection and waning of natural and hybrid COVID-19 immunity. medRxiv : the preprint server for health sciences 2021, 2021.12.04.21267114.
7. FDA FDA Briefing Document EUA amendment request for Pfizer-BioNTech COVID-19 Vaccine for use in children 5 through 11 years of age. https://www.fda.gov/media/153447/download (22/12/2021),
Článek Jak je covid-19 nebezpečný pro děti a mladé lidi? se nejdříve objevil na AC24.cz.
