• Nejnovější
  • Trendy
  • Vše

K životnímu výročí jednoho “poměrně bezvýznamného filosofa”

6. 8. 2020

NATO presunie podozrivú kampaň na obdobie po voľbách. Smer reaguje

10. 6. 2023

Židek (Piráti): Kraj podpoří dotacemi vodovod i kanalizaci

10. 6. 2023

Vědci v CERNu doufají, že naváží kontakt s paralelním vesmírem

10. 6. 2023

O motivaci zaměstnanců

10. 6. 2023

Slovenský Baťa. Příběh, který dojímá tísíce Slováků

10. 6. 2023

Japonský parlament se dostal do potyčky kvůli imigrační reformě

10. 6. 2023

Jak se zbavit bolesti hlavy za 5 minut bez užití pilulek a léků

10. 6. 2023

Ovčáček po zničení přehrady citoval Zemana: Myslete na lidi, ne na grandiózní ofenzivy

10. 6. 2023

Že je Fiala první dezinformátor? Nevěřím, vždyť nám elektřinu zlevnil…

10. 6. 2023

Přemysl Votava: Maminko, pošlete mi chleba…

10. 6. 2023

Manipulácia a klamstvo normou? Kam kráčaš Slovensko? Do totality? A svet do katastrofy?

10. 6. 2023

Ministerstvo spravedlnosti: Navrhovaná úprava sexuálních trestných činů výrazně posiluje práva obětí

10. 6. 2023
ASOCIACE NEZÁVISLÝCH MÉDIÍ, spolek
Soukenická 1199/3, 110 00 Praha 1
Sobota, 10 června, 2023
Asociace nezávislých médií
  • Domů
  • O nás
  • Krameriova cena

    • Krameriova cena za nezávislou žurnalistiku
    • Držitelé Krameriovy ceny
    • Napsali o nás

    2016

    Tereza Spencerová
    Ondřej Neff
    Robert Mikoláš
    Tomáš Hauptvogel
    Jan Schneider
    Jan Petránek

    2021

    Jaroslav Kučera
    Jozef Banáš
    Petr Adler
    Vítězslav Jirásek
    Markéta Slepčíková
    Ondřej Höppner in memoriam

    2017

    Stanislav Motl
    Jiří Skupien
    Zdeněk Zbořil
    Vlastimil Vondruška
    O.M. Schmidt a J.K Studničková
    Ladislav Větvička
    Jaromír Nohavica

    2018

    Alexandr Tomský
    Jozef Leikert
    Jaroslav Bašta
    Pavol Dinka
    Dana Kyndrová
    Ján Kuciak – in memoriam

    2019

    Václav Dvořák
    Pavel Chrastina
    Martina Kociánová
    Boris Koróni
    Eva Kantůrková
    Markéta Šichtařová
    Ruslan Kocaba

    2020

    Jan Keller
    Benjamin Kuras
    Ivan Hoffman
    Gustáv Murín
    Lubomír Huďo
    Ludovít Štefko
    Josef Hudas Urban

  • Dualóg
  • Na prahu zmien
  • Komentáře
  • Nezávislé zpravodajstvíŽIVĚ
  • Czech
  • English
  • Russian
Žádný výsledek
Zobrazit všechny výsledky
Asociace nezávislých médií
Žádný výsledek
Zobrazit všechny výsledky
Domů Nezávislé zpravodajství Nová republika

K životnímu výročí jednoho “poměrně bezvýznamného filosofa”

od admin
6. 8. 2020
v Nová republika

Nová republika Václav Dvořák


Petr Kužvart
6. 8. 2020  e-Republika

5. srpna 1895, tedy právě před 125 lety, zemřel v Londýně Friedrich Engels.

Dne 29. dubna 1990 byl jmenovaný označen za “poměrně bezvýznamného filosofa 19. století”. Učinil tak poměrně bezvýznamný kulisák a posléze i dramatik, který byl tehdy dobově naopak poměrně významným politikem, totiž prezidentem Československa. 

Stalo se to na tehdejším nábřeží Bedřicha Engelse v centru Prahy, při příležitosti jeho přejmenování po advokátovi a poměrně kontroverzním ministrovi financí z počátku 20. let, JUDr. Aloisi Rašínovi, který by býval podle všeho dávno skončil v zapomnění, Nicméně se tak nestalo, protože byl v době svého ministrování, počátkem ledna 1923 smrtelně zraněn střelou ze zbraně devatenáctiletého anarchokomunisty. Po šesti týdnech částečného ochrnuté a za velkého utrpení pak tento pán v Podolském sanatoriu v Praze zemřel.

Proč to připomínám? Ta událost s prezidentským projevem na nábřeží se mi natrvalo vryla do paměti. Byl to totiž první impuls, abych jako dosavadní nadšený havlovec začal přehodnocovat svůj názor na nového pana prezidenta. Poté přišly postupně další příležitosti ke kritické reflexi tak, jak postupoval vývoj této osobnosti od prvotního tribuna všeobecných převratových nadějí až k ubohému nohsledovi cizích velmocenských zájmů a válečnému štváči, příteli a spojenci válečných zločinců a propagátorovi amerického radaru v Brdech, který si tento svůj trapný sestup musel bohužel vychutnat opravdu až k hořkému konci – a my všichni naneštěstí s ním.

Ale pojďme k Engelsovi, připomeňme jeho život i dílo, jakkoli je obojí, jak již z povolaných úst uvedeno, poměrně bezvýznamné.

Mladý Engels studoval gymnázium, ale k maturitě se nikdy nedostal. Jeho otec, drsný podnikatel, ho před maturitou ze školy stáhl a přikázal mu práci v obchodě, které se pak musel věnovat prakticky celý aktivní život, jakkoli projevoval nadání i inklinaci k úplně jiným aktivitám. Zde bych rád zdůraznil prvou významnou markantu jeho života: Byl to celoživotní samouk, který se soustavně vzdělával a psal svá díla po nedělích a po nocích. Přes den pracoval jako manažer a ekonom ve firmě svého otce, naštěstí po dlouhou dobu působil mimo rodné Německo, v přádelně Ermen & Engels v Manchesteru. Byl to svým způsobem geniální samouk, který svého impozantního všeobecného vzdělání dosáhl soustavným a letitým samostudiem pouze ve chvílích volna.

Když jsem byl ještě studentík, tak jsem si z nyní již dávno zrušené místní lidové knihovny postupně půjčoval ničím nenucen, jen tak z pouhé rozvernosti a zvědavostí sebrané spisy Marxe a Engelse a velice brzy zjistil, že je to náramně zábavná a poučná četba. Jejich politická publicistika totiž zvláště ve 40. letech 19. století hodně připomínala nehynoucí články Karla Havlíčka Borovského. Nicméně oba vousatí němečtí intelektuálové byli angažování na jiné straně revolučního konfliktu z let 1848-1849 a třeba o Palackém píše Marx v té době pohrdlivě jako o potrhlém německém profesorovi, který se dosud ani nenaučil pořádně česky. Byli velkými odpůrci panslavismu, děsili se strašné síly reakčního Ruska a podporovali německé sjednocení na liberálně-demokratických principech, od kterých chovali naději přejít časem k proletářské revoluci. Dobový kontext samozřejmě zastaral, ale jinak to bylo nesmírně zajímavé počtení a oba impozantní představitelé revoluční strany měli opravdu evropský, ba světový rozhled a jejich články a analýzy jsou dodnes v mnohém zajímavé a poučné.

Málo se ví, že na rozdíl od Marxe neměl Engels „modrou knížku“ a vojenskou prezenční službu v pruském dělostřelectvu si odsloužil v berlínských kasárnách (zároveň docházel na univerzitní přednášky). Celý následný život se velmi zajímal o vojenství, zejména o dělostřelectvo, o kterém napsal objemný spis. Neví se o něm většinou, že nebyl pouhým amatérem, teoretikem a vojenským publicistou. V revoluci 1848-1849 se osobně angažoval, sloužil jako pobočník velitele bádenského dobrovolnického sboru, který bojoval v Porýní proti pruskému vojsku, jež postupně pacifikovalo ohniska revoluce v Německu. Velitelem revolučního dobrovolnického sboru byl Marxův i Engelsův pozdější dlouholetý přítel, Joseph Weydemeyer (vzpomeňme významného a mnohokrát publikovaného Marxova dopisu Weydemeyerovi z roku 1852, ve kterém Marx definuje svůj vlastní přínos k rozvoji revoluční teorie). Dobrovolnický sbor před pruskou přesilou nakonec ustoupil do Švýcarska, kde byl demobilizován a rozpuštěn. Weydemeyer se domů do Německa vrátit nemohl a po jistých peripetiích si za zemi svého exilu zvolil USA. Málo se ví, že to tu následně za války Severu proti Jihu dotáhl na generála Unie.

Od konce 40. let, kdy Karel Marx skončil po odlivu revoluční vlny v londýnském exilu, Engels jeho samotného i celou jeho rodinu všestranně podporoval. Zprvu dokonce do angličtiny překládal Marxovy články, které pak vycházely v americkém levicovém tisku. Marx tehdy ještě anglicky dost dobře neuměl. Byl to Engels, který se nakonec po letech londýnského živoření Marxovy rodiny v dost drsné bídě ujal řešení a svého přítele až do jeho smrti rozhodujícím způsobem hmotně podporoval. Mohl si to dovolit, po smrti svého otce se stal sám společníkem firmy, stal se továrníkem. Jeho obětavost šla dokonce tak daleko, že jako svobodný muž a celoživotní starý mládenec na sebe vzal otcovstí nemanželského Marxova syna, který se narodil dlouholeté rodinné služce Marxových, Heleně Demuthové.

A pak přišel rok 1881, kdy umírá Marxova milovaná žena Jenny, rozená von Westphalen. Stárnoucí Marx sám již také postonává a nyní upadá do hluboké deprese. Už není schopen vrátit se k rozdělané práci. Ze svého stěžejního díla, “Kapitálu – kritiky politické ekonomie”, vydal v roce 1867 prvý díl, a to německy v Hamburku. V následujících desetiletích po jeho vydání zpracovává velké množství dílčích rukopisů a náčrtů k následujícím dílům. Práci po smrti manželky už nikdy nedokončí. Traduje se, že podal mohutný štos rozpracovaných rukopisů Engelsovi se slovy: „Udělej s tím něco, Frede!“ A o dva roky později sám v 65 letech umírá. Engels tehdy – poté, co se již stal autorem nebo spoluautorem řady knih a nespočetných článků (z knih připomeňme zejména “Postavení dělnické třídy v Anglii”, “Německou selskou válku”, “O původu rodiny, soukromého vlastnictví a státu” a “Dialektiku přírody”, což ve své době rozhodně nebyly bezvýznamné publikace) – přistupuje ke svému asi nejvýznamnějšímu počinu, kterým pro řadu dalších let je uspořádání a redakce Marxových rukopisů tak, aby mohly vyjít druhý a třetí díl “Kapitálu”. Musela to být hodně náročná práce. Změť obtížně čitelných rukopisů, někdy jen pracovních náčrtů, ze které bylo nutno udělat logicky a obsahově sourodý soubor zahrnující asi 1300 tiskových stran textu, který bude možno vydat. Na řadě míst musel Engels do textu výrazně zasahovat, doformulovávat, co nebylo dopovězeno, ale i opravovat autorovy početní chyby. Všechny vlastní přímé zásahy Engels v textu poctivě označil. Opravdu veliká práce obětovaná dovršení Marxova stěžejního díla.

V posledních letech svého života je obecně uctívaným nestorem světového dělnického hnutí a zejména německá sociální demokracie si jej velmi považuje. V té době v této masově straně sílí reformistický proud, se kterým Engels celkem souhlasí, chápe reálnost možné perspektivy parlamentní, nekrvavé cesty k převzetí moci v Německu a jako celoživotní zájemce o vojenskou problematiku zdůrazňuje mimořádné pokroky vojenské techniky za dobu od revolucí let 1848-1849 (vynález Maximovy strojní pušky v 80. letech 19. století, všeobecné rozšíření opakovacích zadovek, běžné rozšíření moderní munice – kompaktních nábojů), kterými odůvodňuje problematickou proveditelnost násilné, ozbrojené revoluce.

Ani na sklonku života nepřestává pracovat. Má nesporný politický přehled. Bedřich Engels v závěru svého života, v prvé půli 90. let 19. století třeba obdivuhodně předpověděl s dvacetiletým předstihem, co bude koncem dosavadních společenských pořádků: „Neslýchaně krutá světová válka s absolutně nevypočitatelným koncem…” (1). Dál ale nedohlédl a dohlédnout ani při vší své bystrosti a úctyhodné erudici nemohl.

Už víme, co o Engelsovi prohlásil svého času pan prezident Havel. Závěrem se podívejme, co o něm napsal prezident Masaryk: “Pětasedmdesátiletý stařec ukončil svou velikou a požehnanou práci životní. Práce velká a požehnaná – mladý komptoarista v Manchestru z roku 1842 po smrti Marxově stal se vůdcem mezinárodní sociální demokracie, a to znamená mnohem více než dědičné funkce starého režimu. (…) Jako Marx i Engels byl filosof. Pochopili, že utlačeným a vyděděným stane se po právu, jestliže nynější společenská organisace ve svých osnovných ideách se přemění. (…) I v tom, v čem Engels se mýlil, mýlil se člověk poctivý a neobyčejný; pro lidstvo nemají význam pouze názory naprosto správné, nýbrž i částečně správné, a dokonce i pochybené mu prospívají, jestliže vytryskly z hloubi duše bažící po pravdě a usilující o pokrok člověčenstva. A právě tu Engels je vzorem pracovníka, ano dělníka–myslitele”(2). Inu, jeden prezident míní tak, jiný onak. Tak to v dějinách chodí. Moc by mě ale zajímalo, které Engelsovy knihy nebo články pan Václav Havel kdy četl a co o Engelsově životě věděl. Mám zlé tušení, že kdysi v mládí četl tento milionářský synek tak maximálně ze zvědavosti Komunistický manifest a jinak nic. To se to pak posuzuje, odsuzuje a znevažuje…

Vzpomeňme tedy letos ve středu 5. srpna výročí jednoho zajímavého a – navzdory různým dobovým znevažujícím kritikám – dodnes významného a vzpomínaného autora.

(1) Citováno podle: Engels, B., Úvod k Marxově knize Třídní boje ve Francii 1848 – 1850. Úvod datován v Londýně dne 6. března 1895. Citováno z vydání Marx K., Třídní boje ve Francii 1848 – 1850, Svoboda, Praha 1950, str. 15.

(2) Masaryk, Tomáš Garrigue, “Velcí mužové”, Státní nakladatelství, Praha 1926, str. 157–158; jde o výňatky z nekrologu, poprvé otištěno v roce 1895, citováno podle:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Friedrich_Engels

Odkaz na zdroj

Související příspěvky

Nová republika

Že je Fiala první dezinformátor? Nevěřím, vždyť nám elektřinu zlevnil…

před 3 hodinami
Nová republika

V noci na dnešek Rusové u vesnice Работино odrazili největší tankový útok celé války! Nejmodernější zbraně NATO byly snadno poraženy v nočním boji ruskými jednotkami. Leopard 2A6 a Bradley M2 totálně propadly v souboji s Rusy! Analýza!

před 5 hodinami
Nová republika

Protitlak

před 6 hodinami
Nová republika

Koalice obětovaných

před 17 hodinami
Nová republika

Názor zpravodajského důstojníka: Západní propaganda pracuje pro Rusko a to jde ke svému legitimnímu cíli (SudRadio)

před 18 hodinami
Nová republika

Monstrózní manipulace a nové dno české žurnalistiky

před 21 hodinami
Nová republika

Jan Schneider o Kachovce: Vypadá to hloupě. Ale asi to tak bylo. Překvapení pro všechny

před 1 dnem
Nová republika

Příprava převratu na Slovenksu (video 6:31)

před 1 dnem
Nová republika

Starosta Nové Kachovky Vladimír Leontjev: Kachovskou vodní elektrárnu dorazil zásah poslední ukrajinskou raketou

před 1 dnem
Nová republika

BRICS, Afrika, Rusko. “Ruská otázka” se v Jižní Africe rozhořívá s novou silou

před 2 dny

Doporučujeme

O čem se mlčí
Slobodny Vysielac

Výběr

  • AC24
  • ARFA.cz
  • Časopis Šifra
  • České zprávy
  • Czech Free Press
  • Eportál
  • EUportál
  • Eurabia
  • Gatestone institute
  • Hlavné správy
  • Nová republika
  • NWOO
  • O čem se mlčí
  • Otevři svou mysl
  • Outsidermedia.cz
  • Parlamentní listy
  • Protiproud
  • První zprávy
  • Skrytá pravda
  • Slobodný vysielac
  • Zem a Vek
  • Zvědavec

Asociace

  • Aktivity
  • Aktuality
  • Krameriova cena
  • Křest knihy
  • Pozvánky
  • Přednášky
  • Reakce
  • Tisková prohlášení
Vykládací karty. Intuitive Oracle Cards. Evina Cards. Lenormand Cards, Rune Cards. Novinky 2021!
Asociace nezávislých médií

Copyright © 2020 Asociace nezávislých médií, spolek.

Navigace

  • O nás
  • Krameriova cena
  • Nezávislé zpravodajství
  • Zásady ochrany osobních údajů

Následujte nás

Žádný výsledek
Zobrazit všechny výsledky
  • Domů
  • O nás
  • Krameriova cena
  • Dualóg
  • Na prahu zmien
  • Komentáře
  • Nezávislé zpravodajství

Copyright © 2020 Asociace nezávislých médií, spolek.

Welcome Back!

Login to your account below

Forgotten Password?

Create New Account!

Fill the forms bellow to register

All fields are required. Log In

Retrieve your password

Please enter your username or email address to reset your password.

Log In
Cleantalk Pixel

Add New Playlist

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Zjistit více