Nová republika Lenka Procházková
Ivan David
17. 1. 2021
Dnes proběhly v Německu volby nikoli celostátní ba ani zemské, ale přesto velmi významné. Volby digitální, které musí být ještě posvěceny korespondenčně – volby nového předsedy a předsednictva CDU. Tedy německé vládní strany, za kterou je Angela Merkelová kancléřkou pomalu stejnou dobu, jaká jinak náleží většinou papežům v čele katolické církve. Od roku 2005 je jednou z nejvýznamnějších světových političek i politiků. A její éra bude pokračovat i nadále, i když zprostředkovaně – jejím nástupcem v čele Křesťansko-Demokratické Unie (CDU) se dnes stal její favorit Armin Laschet, předseda vlády Severního Porýní – Vestfálska. Většina delegátů tedy volila podle jejího doporučení. Titulek Neue Zürcher Zeitung (NZZ) zní jasně: „Armin Laschet zvolen předsedou – hlavní vítězkou je ale Angela Merkelová“
Laschet je představitel „progresivního“ křídla ve straně. Ve svém domovském Porýní- Vestfálsku vládne spolu se Svobodnými (FDP) a netají se tím, že budoucnost Německa vidí v černo – zeleno – žluté kombinaci, zvané „Jamajka“, tedy CDU, FDP a Zelení. Jak se píše ve zmiňovaném článku NZZ, „AfD má nyní svého oblíbeného protivníka.“
Konzervativní část strany a především členské základny, jejímž představitelem je Friedrich Merz, advokát, bývalý europoslanec a bývalý šéf unijní frakce v Bundestagu, tím asi nadšena není. Merz kandidoval do vedení už v roce 2018, kde se umístil druhý, stejně jako dnes. Tehdy ho předstihla Annegret Kramp – Karrenbauer, jejíž hvězda zasvítila jen krátce a ona ohlásila v podstatě konec své kandidatury na kancléřku po sérii porážek v zemských volbách a odstoupila i z vedení CDU.
Merz je vnímán jako konzervativec, ví se o něm, že není dvakrát nadšený z úprku od automobilového průmyslu a že kritizuje energetickou politiku současné německé vlády. Proto rozhodně nebyl současnou kancléřkou doporučen. Nakonec prohrál těsně v druhém kole – se ziskem 47, 2 %. Laschet získal 52,8 %. Merze podporuje podle průzkumů uvnitř strany i křesťansko- demokratická mládež. Nicméně – o šéfovi strany rozhoduje především funkcionářská lobby.
Třetím kandidátem na post šéfa CDU byl Norbert Röttgen, velký kritik jaderné energetiky a „expert“ CDU na zahraniční politiku. Ten dnes dostal v prvním kole 22% hlasů.
NZZ píše: „Norbert Röttgen dosáhl více než úctyhodného úspěchu. Skutečnost, že tento odborník na zahraniční politiku získali v prvním kole hlasování více než 22 procent hlasů, ukazuje, že CDU oceňuje také kouzlo výrazného outsidera. Laschet vyhrál, protože dokázal delegáty pevněji uchopit za jejich křesťansko-demokratickou duši. Zároveň byl ale kandidátem, který se téměř ve všech průzkumech popularity či kompetencí držel vzadu. Ať už byli dotazováni oddaní příznivci CDU, nebo celá populace: Laschet nebyl schopen přesvědčit žádnou skupinu lidí. Před nimi byl téměř vždy Friedrich Merz, pro kterého mluvila všechna regionální sdružení Junge Union. Laschetův triumf je vítězstvím stranických funkcionářů. Už teď se za Merzem houfuje zklamané, někdy velmi jedovatá reptání.“, konstatuje NZZ.
Strana je tedy prakticky štípnutá vedví. A už zaznívají hlasy, že Merz neumí prohrávat – píše např. Welt – protože odmítl kandidaturu do předsednictva strany a místo toho se chtěl stát ministrem hospodářství a energetiky, které má ale „pronajaté“ Merkelové věrný Peter Altmaier, který je stejně jako Röttgen odpůrce jádra a jedním z prvních zmocněnců Merkelové pro uprchlickou politiku v roce 2015.
Žádná změna tedy nenastane. Bude pokračovat Willkommenskultur, tedy podpora uprchlické politiky. Známý je Laschetův předvolební pobyt v táboře Moria na ostrově Lesbos, který musel být přerušen z bezpečnostních důvodů. Tábor se krátce nato „samovznítil“. Energetika se nadále ponese ve stylu Zeleného údělu a elektroauta budou zřejmě vlajkovou lodí německého automobilového průmyslu. A i pokyny pro českou vládu budou tedy nadále stejné.
