NWOO.ORG admin
Ještě v neděli nám oficiální stránka ministerstva zdravotnictví říkala, že prý máme v ČR 5254 aktuálně nakažených a 9590 „vyléčených“. Ještě ten den k večeru už to bylo ale jen 3734 aktuálně nakažených ale zato 11427 „vyléčených“. Data o „vyléčených“ se pak dalšího dne numericky téměř v celé své řadě od 1.3. ještě znovu velmi výrazně změnila a vyléčených už jsme pak najednou zase měli méně: 11287.
Pokud počítám správně, ubylo tedy 1520 aktuálně nakažených a přibylo 1837 „vyléčených“ a tento přírůstek „vyléčených“ se pak následně zase snížil na 1697.
Pokud to počítám správně, někde se nám tedy v onom novém poauditovém souboru dat objevilo najednou 317 případů navíc, což se pak dalšími velmi rozsáhlými úpravami celé datové řady snížilo na 177 případů navíc. K tomu datu ale přibylo jen 131 nově nakažených.
Z toho mi plynou dvě věci 1. ani data po auditu se někomu zásadně nelíbila a tak je ještě jednou od základu úplně předělal po tom, co už informace o nových datech proběhla v médiích a byla na stránkách ministerstva zdravotnictví zveřejněna a 2. ani po tom mi ale ta čísla nedávají úplně smysl.
Co mám na mysli můžeme vidět i na tomto grafu procentuálního rozdílu mezi „starými“ daty a těmi druhými v řadě „novějšími“ z 27.7. 0:30 :
Pak vidíme ono místo, které jsem označil žlutým kroužkem, kde se předchozí strmý trend zvyšování rozdílu mezi starým a novým datasetem velmi ostře láme do úplně opačného směru. Má to doslova háček. A to jako na potvoru ohnutý právě kolem dne, kdy zřejmě začal onen audit. Můžu se mýlit, ale vysvětluji si to tak, že nekvalitu dalších dat v oné nové datové řadě po začátku onoho auditu už zřejmě tento audit neopravil a jsou dost možná stále podobně nekvalitní jako před ním.
Třetí místo v grafu, které jsem už raději neoznačoval, aby v tom nebyl zmatek, je místo v grafu, kde se předtím pozvolný trend zvyšování rozdílu mezi dřívějším a novým datasetem láme dne 10.7. do najednou velmi strmého trendu, kde se z rozdílu cca 25%, nastřádaného za více než 4 měsíce, jen v průběhu následujících deseti dnů stane až skoro 70%. Časový bod, ve kterém se tak stane, je opět přesně dva týdny tentokrát před koncem datové řady a dost možná je to tedy opět důsledkem „změny metodiky“ tj. užití zřejmě pochybné statistické metody, která ale právě v posledních dvou týdnech datové řady (které jsou pro skutečně aktuální politické rozhodování ta nejdůležitější), vzniklé za jejího použití sama o sobě nemůže jednoduše hlásit žádné „uzdravené“, protože ony dva týdny, po kterých by je snad automaticky vygenerovala, jednoduše především ještě celé neproběhly, takže se to v těch posledních dvou týdnech ani nemůže stát a data tam tak musí nutně být najednou, v grafu celkem velmi viditelně, nahrazena něčím jiným odněkud odjinud.
Výsledek se mi tedy zdá dost možná takový, ačkoliv se samozřejmě mohu mýlit, že jsou nám i politikům i nadále i po třetím auditu koronadat předkládána zřejmě stále značně ne-li dokonce více nedůvěryhodná data o počtu „uzdravených“ a potažmo o počtu aktuálně nakažených, která nově zřejmě vznikají nanejvýš pochybnou statistickou metodou, nikoli sběrem, natož svědomitým, skutečných dat o skutečném počtu „uzdravených“ hygienickými stanicemi a je tak nově nahrazeno jakousi pochybnou virtuální koronarealitou.
Uzdravených uvádím v uvozovkách, protože je všeobecně známo, že dobrá polovina potvrzených případů covid-19 nemá doslova žádné příznaky nemoci, takže z čeho se jako tedy uzdravují, nemluvě vůbec o těch případech, které testováním – právě také třeba pro absolutní absenci příznaků a potažmo absenci potřeby infikovaného infekci někde zjišťovat – nikdy testem odhaleny nebyly a jejichž počet česká studie promořenosti už před drahnou dobou odhadovala na více než pětinásobek do té doby testováním zjištěného počtu případů.
Z jiných dat o počtu hospitalizací a vážných a kritických případů, o kterých není potřeba tolik pochybovat, protože tězkých případů není zdaleka tolik, vyplývá, že ono procento z celkového množství testy potvrzených případů, tj. procento těch případů, které skončily ve vážném nebo kritickém stavu, je průměrně 0,58% za celou dobu trvání epidemie v ČR od začátku března. A samozřejmě ne všichni z nich zemřeli. Je tedy skoro jasné, že skutečné spíše promile případů nákazy covid-19, kde dojde k úmrtí na nebo s covid-19 je velmi pravděpodobně ještě nižší, než oněch 5,8 promile a vzhledem k nejméně pětinásobnému odhadu nezachycených pozitivních případů studiemi promořenosti naprosto nejspíše někde v pásmu promile případů, které podobně vedou k úmrtí při středně těžké chřipkové epidemii.
To jsou všechno ale jen velmi hrubé odhady, které nemají až tak rozhodující hodnotu už protože jsou dost možná provedené – jak to vyjádřil opět R. Prymula: i z „nijak“ rozhodujících a „poměrně“ nepřesných dat – takže nyní ještě z trochu jiného soudku statistiky:
Průměrný věk 208 mužů a 151 žen, kteří u nás zemřeli na nebo s covid-19 do 20.7. 2020 (novější oficiální statistiku obsahující věk a pohlaví zemřelých zatím nemám) byl u mužů 76,2 let. – A průměrný věk dožití mužů v ČR je odhadován úplně stejně na 76,2 let. Průměrný věk žen, které u nás do stejného data zemřely na nebo s covid-19 byl 82,1 let. – A průměrný věk dožití žen v ČR je odhadován úplně stejně na 82,1 let.
Z toho se zdá přímo vyplývat, že v ČR tedy dosud po skoro 5ti měsících neslavné koronapandemie zřejmě neexistuje prakticky žádný, natož statisticky významný rozdíl mezi odhadovaným průměrným věkem dožití v ČR a průměrným věkem všech případů podle pohlaví, u kterých u nás došlo k úmrtím na nebo s covid-19.
A to ani u mužů ani u žen.
Takto přesná absolutní shoda demografie obou skupin tj. zemřelých na covid-19 a obecně zemřelých v obecné populaci u obou pohlaví se opravdu jen tak nevidí a proto to rozhodně stojí přinejmenším za vážné zamyšlení.
Odpusťe mi ten cynismus, ale mě vychází, že pokud taková demografická shoda panuje, můžete proti covid-19 dělat co chcete, nebo nedělat vůbec nic a počet zemřelých bude stejný. Jediného efektu co se týče úmrtí, který za ty miliardy atd. dosáhnete, bude možná trochu jiný zápis do kolonek příčina smrti v úmrtních listech.
Nabízí se zde opravdu vážné otázky, zda skutečně všichni ti jedinci u nás zemřeli na covid-19, nebo prostě stářím, jak by velmi silně napovídala pohlavím i průměrným věkem dožití totožná demografie zemřelých na covid-19 jako u obecné populace, a zda tak mají nebo měla z ekonomického, společenského a dost možná i čistě zdravotního hlediska doslova zničující opatření vlády proti covid-19 (systematicky podporovaná poplašnými zprávami o nejméně až do minulé neděle až o mnoho desítek procent zřejmě zásadně přehnanými údaji o počtu aktuálně nakažených a z toho pak vznikajícími bombastickými titulky v médiích) vůbec nějaký pozitivní smysl, nebo zda nejsou dokonce velmi významně kontraproduktivní – už i jen čistě ze zdravotního hlediska, neboť nemocní na vysloveně řádově smrtelnější onemocnění, než je covid-19 (- jako jsou kardiovaskulární nemoci, rakovina či cukrovka) jím byli ve zdravotnictví zcela masově odsunuti na celé měsíce na vedlejší kolej. Čistě pro příklad: osoba mě velmi blízká má rakovinu, léčena byla do konce minulého roku a další léčbu měla po nutné přestávce na zhodnocení výsledků předchozí léčby (dobrých) znovu nastoupit v únoru, nejpozději v březnu. Máme konec července a na další léčbu čeká dodnes.
Kolik asi takových lidí v ČR (a i jinde ve světě) je, kolik jich již bez po celé měsíce adekvátní, včasné lékařské péče – notabene u nemocí, které na rozdíl od covid-19 prokazatelně lze účinně léčit – předčasně zemřelo, nebo dost možná brzy zemře?Data ČSÚ z předchozích let o počtu úmrtí na jiné nemoci – v některých skupinách nemocí stabilně ročně řádově vyšší, než za téměř 5 měsíců u covidu-19, mi dávají velmi neblahé tušení, že dost možná už více, za ty měsíce zásadně omezeného přístupu do zdravotnictví – které se teď se navíc zpožděním pokouší dohánět, co za ty měsíce zameškalo – už dost možná třeba podstatně více, než na covid-19..
Nebylo by tedy již na čase s tímto koronašílenstvím skončit? Stačí se podívat teď do Švédska: Tam drastických povinných plošných opatření vláda (na rozdíl např. od Španělska, kde byla plošná opatření velmi tvrdá) moc nezaváděla (-a mají tam skutečně o něco více případů na milion obyvatel i přesto, že podstatně méně testovali, než ve Španělsku, avšak zároveň tam mají stále méně covid-19 mrtvých na milion obyvatel, než ve Španělsku, které navíc právě teď zažívá další vlnu stoupajícího konzistentně už zase více než 2 tisícového počtu nových případů denně po několik posledních dní, zatímco ve Švédsku to už dobrý měsíc konzistentně naopak klesá) a epidemie tam trvá přibližně stejně dlouho jako u nás (i v tom Španělsku) a počet nových případů i počet úmrtí na nebo s covid-19 za poslední týden je tam nyní také podobný jako u nás, kde rovněž zažíváme ohniskové nárůsty případů, takže se epidemie v obou zemích zase setkávají na podobných číslech v populačně podobně velkých zemích.
Čas ale vrátit nelze, takže ani ony zásadní rozdíly úmrtí na jedné straně a rozsáhlé lidské, ekonomické a dost možná i čistě jen zdravotní škody na druhé straně také už změnit nelze ani na jedné straně. Lze se jen poučit.
Ponechme si tedy onu za 500 miliard schodku rozpočtu a dalších masivních lidských, ekonomických a zdravotních škod v normální populaci způsobených koronaopatřeními draze zaplacenou výhodu ~15x menšího množství mrtvých na nebo s covidem-19 z ~5x menšího počtu potvrzených případů, kteří by ale čistě ze statistického hlediska (- jak v případě ČR – což celkem velmi přesvědčivě ukazují demografické údaje o osm odstavců výše – tak dost možná i v případě toho Švédska) velmi vysoce pravděpodobně až jistě stejně zemřeli.
Zřejmě i kdyby covid-19 nakrásně nikdy vůbec neexistoval!
Nebylo by tedy na čase přestat bláznit a žít už zase se vší situaci adekvátní dobrovolnou opatrností ve vlastním zájmu i zájmu našich blízkých normálně svůj život, dokud nám ho ještě něco zbývá, ne jen těžko existenčně i kvalitou života štvance přežívat na velmi pochybné povely vlády (- která zjevně není schopna mít pořádně správně ani ta data, ani po jejich třech auditech, na jejichž základě rozhoduje, natožpak potom ono rozhodování masivně zasahující do našich práv a svobod samotné) uprostřed zjevně opravdu spíše nepříliš opodstatněných a často vysloveně iracionálních obav a pochybných opatřeníc, která se nám všem mohou stát i tím či oním způsobem pak opravdu osudnými. -A když ne to, tak otravnými docela určitě.
Tato masková psychóza opravdu není zdravá.
———————————————–
-jak v ČR, tak ve Španělsku na Tenerife, kde jsem byl nucen celých několik měsíců zcela neplánovaně, bez jakéhokoliv příjmu a nakonec za celé své úspory a pak částečně i na dluh pobývat, protože se odtamtud po celé měsíce nedalo prakticky dostat zpět do ČR a i několik letů, na něž jsem si koupil drahé letenky, bylo postupně zrušeno, a kde jsem z důvodu naprosto katastrofálních hygienických podmínek na místě, kde jsem tam byl nucen pobývat, protože všechno normální ubytování bylo uzavřeno, prodělal v řadě hned dvě velice závažná a v daných případech a podmínkách život nepochybně bezprostředně ohrožující infekční onemocnění – jiná než covid-19 – při tom prvním se z důvodů koronaopatření nedalo prakticky do nemocnice dostat, ačkoliv se o to má zdravotní pojišťovna poctivě snažila a zachránil mě vlastně jen náhodou přítomný kamarád lékař, který mi opatřil potřebné léky, a při tom druhém pak už díky jistému uvolnění situace ke konci května přece jen skončil v tamní téměř liduprázdné resp. covidem-19 po většině pater zcela vyklizené nemocnici, na kapačkách 24/7 na jakési LDN pro přestárlé, protože jinde tam pro mě prostě nebylo žádné místo a i po propuštění se z následků stále zotavuji již téměř další dva měsíce. A když jsem pak po návratu žádal o další léčbu v ČR, byly mi na dálku předepsány další antibiotika, relativně těsně po tom, co jich do mě v nemocnici na Tenerife doslova pumpovali v několika infuzích denně a zcela bez toho, aby mě lékařka byť jen viděla, natož se pokusila zjišťovat, co mi je a byl jsem namísto toho obratem udán hygieně, a to přesto, že jsem měl samozřejmě negativní test na covid-19 už z nemocnice ve Španělsku a lékařce jej i s lékařskou zprávou poslal, a bylo mi přikázáno zůstat doma a čekat na příjezd sanitky neznámo kdy k provedení dalšího testu, než se to pak nakonec až na té hygieně všechno vysvětlilo, že nic takového už není nařízeno ani kdybych žádný negativní test na covid-19 neměl a žádná karanténa ani testování nikdy pak nařízeny už nebyly, protože Španělsko bylo v té době už považováno za bezpečnou zemi. Tím samozřejmě ale má důvěra ve skutečnou pomoc ze strany našeho zdravotnictví u nás zase klesla ještě podstatně hlouběji.
Jan Zeman
Zdroj:
Odkaz na zdroj
