AC24.cz Redakce
Činitelé Íránu a Spojených států se mají příští týden sejít ve Vídni, aby projednali, jak dostat obě země zpět k dodržování Íránské jaderné dohody, čili Společného komplexního akčního plánu (JCPOA). (Foto: Flickr)
K tomu dlouho už očekávanému rozhodnutí setkat se ve Vídni došlo v pátek během virtuální schůzky mezi Íránem a činiteli zbývajících signatářů JCPOA, tj. Číny, Ruska, Británie, Francie a Německa.
EU pak vydala prohlášení, v němž praví, že: „Účastníci se dohodli na obnovení tohoto zasedání Společné komise na příští týden ve Vídni, aby jasně identifikovali zrušení sankcí a realizaci jaderných opatření včetně svolání porad odpovídajících skupin expertů.“
Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Ned Price řekl, že toto jednání bylo „zdravým krokem vpřed,“ že ale „neočekáváme okamžitý průlom, neboť před námi je obtížná diskuse.“
Ministr zahraničí Íránu Javad Zarif také řekl, že cílem těchto rozhovorů je „rychle se dohodnout na zrušení sankcí a zavedení jaderných opatření, která budou choreografií pro odstraňování všech sankcí, po nichž Írán zruší nápravná opatření. K žádné schůzce USA-Írán nedojde.“
Teď je otázkou, zda tito dva arcinepřátelé mohou o itineráři k synchronizaci kroků potřebných ke znovuoživení této mezinárodní dohody vyjednávat přes prostředníky. K tomu patří zrušení všech sankcí uvalených na Írán ze strany USA od roku 2018 a omezení aktivit Íránu v jeho civilním jaderném programu do míry stanovené podle JCPOA.
Už samo to, že je Írán ochoten účastnit se rozhovorů ve Vídni během pořád fungujících ekonomických sankcí a bankovních restrikcí USA, je ústupkem. Otázkou je, zda Bidenova administrativa přijme návrat k původní dohodě, když je doma zvláště od Kongresu pod tlakem, aby to nepřijala, nebo bude-li vznášet požadavky na přísnější dohodu, která bude pro Teherán nepřijatelná, jako třeba, aby skončil se svým raketovým programem a s regionálními aktivitami.
A to je jen část tohoto problému. Pro USA je používání sankcí klíčovým zahraničně politickým nástrojem a zrušení všech sankcí na Írán zabere nějaký čas, pokud k němu vůbec dojde. Tyto sankce spravuje Úřad pro kontrolu zahraničních aktiv (OFAC) při ministerstvu financí, který ty sankce na Írán kontroluje a vynucuje. Deklarovaným cílem OFAC je použít blokování aktiv a obchodních restrikcí k ohrazování Íránu v regionu za účelem regionální a národní bezpečnosti.
Bidenova administrativa může tyto sankce zrušit pouze dočasně. Aby k tomu zrušení došlo opravdu, musí dostat povolení od Kongresu, který dal jasně najevo, že sankce spojené s íránskými regionálními aktivitami, lidskými právy a s raketovým programem zůstanou.
V důsledku toho, bude-li prezident Biden a jeho administrativa po rozhovorech v příštím týdnu usilovat o zrušení těchto sankcí, tak to pro ně nebude jednoduché. Biden prohlásil, že si přeje se znovu k jaderné dohodě z roku 2015 připojit, to může být ale nesnadné jak kvůli Kongresu, tak i kvůli dalším faktorům.
Mezitím se i Írán, aby se vrátil k JCPOA, dožaduje daleko výhodnějších podmínek včetně okamžitého zrušení „všech zavedených sankcí.“ Když je to tak, potom ač technicky Bidenovi nic nebrání ve zrušení všech sankcí, existují tu politické překážky, které se budou nejdříve muset s Kongresem a doma vyřešit.
Přeložit se to dá tak, že USA mohou sankce na Írán vždy obnovit, nařídí-li to Kongres, nebo pod tlakem lobbyistických skupin proti Íránu. To není žádný nový jev. Pasáž Zákona o jaderné dohodě s Íránem (2015) stanovuje roli Kongresu při uvalování restrikcí na možnosti administrativy k používání svých sankčních pravomocí proti Íránu.
Kongres se této role vždy chopil a může teď poselství vyslané Bidenovou administrativou do Íránu ohledně zrušení sankcí zkomplikovat. Může také aktualizovat legislativu pro případ vládní vyhlášky – kdyby se Biden rozhodl tu sankční politiku změnit.
V současné atmosféře je v Kongresu silný konsensus na uplatňování ekonomických sankcí, aby se Íránu odpíraly finanční zdroje potřebné na realizaci jeho raketového programu nebo k pokračování v jeho regionálních aktivitách i bez ohledu na diplomatický pokrok ve Vídni.
Legislativa jako bankovní restrikce je postavená na iniciativách už v USA zavedených včetně odříznutí bankovních kanálů pro Teherán. Vysílá se tím poselství, že Írán, dokud to bude záležet na Kongresu, nemůže mít oficiální bankovní spojení.
To znamená právě tohle. Kongres je určitě slonem v obýváku a řešení tohoto problému nevyřeší ani nezačne řešit všechny spory jako údajnou íránskou podporu teroristickým činům, špatné vysvědčení ohledně lidských práv, program vývoje raket a jeho roli při nestabilitě v regionu. Na druhou stranu by koherentnější přístup Kongresu mohl Bidenově administrativě pomoci příští týden vyslat Íránu nějaký signál.
Všechno to silně naznačuje, že osmělený Kongres by mohl snahy o dosažení nové dohody ve Vídni zkomplikovat, i když je v zájmu regionálního míru a globální bezpečnosti. Už dosažení dohody jako takové bude obtížné i bez dalších komplikací vytvořených americkými zákonodárci.
Bobby Naderi
Článek Rozhovory USA s Íránem a slon v obýváku se nejdříve objevil na AC24.cz.
