AC24.cz Redakce
Loni v září Valné shromáždění Spojených národů při příležitosti 75. výročí přijalo průlomovou deklaraci ujišťující o závazku „mobilizovat zdroje“ a „předvést bezprecedentní politickou vůli a vůdcovství“ k zajištění „budoucnosti, jakou chceme.“ (Foto: Flickr)
Tato tzv. Deklarace UN75 je inspirujícím prohlášením. Povede však k smysluplným změnám?
Historie naznačuje, že by prostě mohla. Konec konců minulá výročí založení OSN přinesla významné strukturální reformy. Např. při 60. výročí OSN světoví vůdci zřídili Mírovou komisi, která má zemím pomáhat v přechodu od války k míru, Komise lidských práv se povýšila na Radu lidských práv a přijala se doktrína „Odpovědnosti za ochranu“ na pomoc ochrany civilistů v konfliktních zónách.
Je také faktem, že ve vylepšení výhledu v Deklaraci UN75 se odráží vůle občanské společnosti. OSN před loňským valným shromážděním provedla globální průzkum, aby zjistila, na čem běžným lidem záleží. Z více než 1,3 milionů respondentů 87 procent řeklo, že k řešení dnešních problémů je kriticky důležitá mezinárodní spolupráce.
OSN rovněž podpořila přes 3 000 dialogů v 120 zemích o „budoucnosti, kterou chceme a o OSN které potřebujeme.“ Výsledky těchto dialogů, které probíhaly ve „třídách, zasedacích místnostech, parlamentech a v komunitních skupinách,“ pomohly s utvořením této deklarace.
Spolu s tím národní vlády pracovaly na vypracování obnovy multilaterální spolupráce. Např. v dubnu 2019 německý ministr zahraničí Heiko Maas s francouzským ministrem zahraničí Jean-Yves Le Drianem založili Alianci za multilateralismus, aby v době obnovujícího se nacionalismu posílili globální spolupráci. Tato Aliance má teď podporu více než 50 zemí.
Podobně letos v únoru vůdci G7 včetně prezidenta USA Joe Bidena vyhlásili, že budou společně pracovat, aby „z roku 2021 udělali bod obratu k multilateralismu.“ Za priority byla považována spolupráce na zotavení z pandemie a „znovuvybudování světa jako lepšího.“
Také konkrétně Deklaraci UN75 řada zemí podporuje. Dva měsíce po jejím jednomyslném přijetí deset hlav států a vlád svolaných Španělskem a Švédskem vydalo společné prohlášení opakující jejich závazek k této Deklaraci a k ambicím, které ztělesňuje, a výzvu k reformám tří hlavních orgánů OSN, aby se tak vytvořila „agilnější, efektivnější a odpovědnější organizace,“ která „přinese lepší“ výsledky.
To vše je pro budoucnost multilateralismu dobrým znamením. Ale přejít od slov k činům je zřídkakdy snadné, zvláště když se jedná o tolik aktérů s konkurujícími si vizemi a zájmy. S tím, jak nacionalistické a populistické síly v mnoha částech světa rostou, jsou nadcházející problémy ještě chmurnější. Abychom je vyřešili, měli bychom se obrátit k Evropě.
Evropská unie zatím bývala spolehlivým šampiónem multilateralismu. Např. v únoru Evropská komise s Vysokým reprezentantem EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josepem Borrnellem vydali společné komuniké o posílení příspěvku EU k multilateralismu založenému na pravidlech.
Podobě německá kancléřka Angela Merkel, francouzský prezident Emmanuel Macron, prezident Evropské rady Charles Michel a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen se přidali ke generálnímu tajemníkovi António Guterresovi a senegalskému prezidentovi Macky Sallovi při výzvě k inkluzivnějšímu multilateralismu.
Evropské vedení v této oblasti koná smysluplně. Ač je EU často kárána za pomalost, opatrnictví a nepružnost, tak staví svůj úspěch na utváření efektivní nadnárodní politiky a na spojování zdrojů k řešení společných problémů. Evropané jsou také zvláště nakloněni mezinárodní spolupráci. V průzkumu OSN více než 90 procent Evropanů, o několik procent více, než je světový průměr, označovalo mezinárodní spolupráci za „velice důležitou“ nebo za „kriticky důležitou.
Naše organizace Robert Bosch Stiftung GmbH a Stimson Center postupující podle příkladu evropského multilateralismu spolu s dalšími partnery nedávno shromáždily vůdčí politiky a experty z Evropy a celého světa k debatě o tom, jak Deklaraci UN75 uvést do reality. Identifikovali jsme několik klíčových nutností.
Např. k uvolnění tlaku na Radu bezpečnosti OSN a globální humanitární systém musí světoví vůdci přijmout opatření k řešení kořenů příčin konfliktů. To např. znamená zajištění splnění základních sociálních potřeb; zlepšení zastoupení v politice; a posílení národních a regionálních veřejnosprávních institucí.
Rovněž musíme řešit „krizi expertnosti“ včetně rostoucí skepse k vědě, což podvrací vakcinační programy proti COVID-19 a snahy o klimatickou politiku. Toho lze dosáhnout rozsáhlými mezinárodními a národními kampaněmi k posílení důvěry a k boji s dezinformacemi.
Další nutností je změnit architekturu a přístup ke globálním a regionálním finančním institucím, aby se překlenuly mezery mezi možnostmi digitální účasti, posílilo se vzdělání a dosáhlo se pokroku v genderové rovnosti. Stejně kritická je reforma právního a normativního rámce, aby vyhověl výzvám dnešního světa na internetu i mimo něj.
Multilaterálních řešení může být strastiplné dosáhnout, odsouhlasit je a realizovat. Proto mohou vypadat neefektivně a neekonomicky, kdy si aktéři myslí, že se jim povede lépe, budou-li postupovat sami. Ale přesto, jak zas a z nova dokazuje Evropa, řešení utvořená z multilaterálního procesu mají sklony být inkluzivnější, efektivnější a trvanlivější. Evropa těmto procesům vděčí za své nejdelší období míru a stability.
To samo by EU mělo kvalifikovat, aby poskytovala cenné poučení pro modernizaci OSN. Inkluzivní, adaptivní a většími pravomocemi vybavená OSN, která vezme v úvahu zkušenosti EU, může vytvořit silné základy pro mezinárodní řád založený na pravidlech, který prosazuje mír a stabilitu, což umožní něco dělat se sdílenými problémy. Nic by nemuselo stát za naši oddanost a péči tolik, jako taková instituce.
Článek Spojené národy ve stylu Evropské unie se nejdříve objevil na AC24.cz.
