Vlastenci a odrodilci

NWOO.ORG Jaroslav Tichý

Vývoj v posledních letech mění některé pojmy, příp. jim dává zcela jiný význam. Další pojmy naopak význam ztrácejí. A to záměrně. Ztrácí se tak např. smysl tradičního rozdělení v oblasti politické a sociální na levici a pravici. Pojďme si ale udělat jasno alespoň v základním rozdělení, podle něhož probíhá v současnosti hlavní zápas na této planetě. Jde tedy na straně jedné o vlastence (patrioty), na straně druhé pak o globalisty a jejich příznivce, kteří pracují proti vlastním státům a jejich občanům. (Tedy o odrodilce). K těm patří v našich podmínkách navíc i ti, kteří se snaží pomoci naplnit snahy sudetoněmeckého landsmanšaftu o návrat „do vlasti“, byť tu vlast spatřovali před 2. světovou válkou v Německu. A to i přesto, že s projektem globalistů nemají co do činění, s bojem proti našim národním zájmům však ano.

Zásadní přeskupení sil

Oproti minulosti levice ztratila svůj původní charakter strany práce. Její část je dnes zřetelněji než dříve zneužívána finančními a průmyslovými oligarchy pro své cíle (dnes paradoxně s označením neomarxisté, ačkoliv ani pouhá výuka politické ekonomie s teorií nadhodnoty obnovena nebyla). Zbývající část původní levice je pak v hluboké defenzivě.

Klasická pravice se dnes zčásti přidává k těmto oligarchům, kteří fakticky podporují plány globalistů na zavedení NWO či jsou jeho přímou součástí, zčásti je pak na straně patriotů s ostatními občany, kterým není lhostejný osud jejich národa, státu, rodiny i jejich vlastní. Jinými slovy, dnešní dělení je složitější a vícevrstevné, používaná označení jsou často záměrně matoucí.

Hned zpočátku je třeba si jasně uvědomit, že hlavní linie boje dnes probíhá mezi patrioty (vlastenci) a globalisty. Rozdělení do obou skupin neprobíhá nutně podle sociálních poměrů té které skupiny, nýbrž podle toho, zda podporují:

další existenci a prosperitu národních států na bázi klasické rodiny a jejich mírovou spolupráci (vč. navrácení průmyslové výroby do vlastní země a obnovení vlastní soběstačnosti a tím i nezávislosti), využití robotů k usnadnění lidské práce (tj. patrioté) nebo
realizaci plánů NWO na likvidaci více než 90 % obyvatel planety, jejich nahrazení roboty, na návrat do středověku, zbavení většiny přeživších lidí veškerého majetku a na jejich otročení ve prospěch úzké špičky vládnoucí kasty. To vše při použití fašistických metod vč. elektronického sledování a ovládání lidí (tedy globalisté).

Probíhající boj v USA a jeho dopady

Na výsledku tohoto boje, který v současnosti probíhá především v USA v souvislosti s bojem o prezidentské křeslo v Bílém domě na úrovni národního řízení, závisí přitom další vývoj jak v USA, tak i ve světě. Jedná se přitom zejména o následující otázky z vyšších úrovní řízení, než je úroveň národní, a to z úrovně:

nadnárodního řízení – jako je:

ukončení americké zahraniční politiky Pax americana vykořisťující jiné země pod záminkou jejich ochrany a zřízení vojenských základen na jejich území;
vymanění se USA z vlivu anglického impéria, které samo má globální charakter;
odvrácení snahy čínských globalistů o ovládnutí USA jako formy úhrady předchozího záměrného zadlužení USA vůči Číně prostřednictvím cílených kroků Kabaly jako součásti globalistů a za pomoci demokratické strany v USA;

řízení na globální úrovni – kdy britské impérium (jako globální hráč) by mělo být nahrazeno Trumpovskou Amerikou jako novým globálním hráčem s jeho vlastní globální politikou (dosud jsou USA jen nástrojem britského impéria a za ní skryté části Kabaly).

Do této úrovně globálního řízení patří i:

změna stávajícího světového finančního systému;
likvidace pedofílie a satanských obřadů s lidskými oběťmi, zejména pak s dětmi, které existují jak na území, tak i mimo území USA;
ukončení smluvních závazků s mimozemskými entitami působícími dlouhodobě na naší Zemi (reptiliáni a další), které s nimi uzavřeli již předchozí američtí prezidenti a které prezident Trump vypověděl;
účast na překreslení mapy světa a na vytvoření nových sfér vlivu (jednání Jalta 2021 za účasti Ruské federace, USA a Číny při současné eliminaci vlivu globalistů představovaných navenek zejména britským impériem určeným k demontáži v r. 2021 z vrcholové úrovně globálního řízení světa).

Trump a jeho přívrženci jsou přitom patrioté. Jejich odpůrci je pak část globalistů, která se spojila s americkou státní elitou; dnes jsou známi pod společným označením Deep-state. Tam patří především finanční sektor ovládaný Kabalou, mainstreamová impéria, BigPharma, zbrojařské koncerny a převážná část amerického státního aparátu, který byl v dobách vlády demokratické strany obsazen prakticky výlučně jejich členy či příznivci. Část globalistů tak vstoupila do spolupráce s americkou státní administrativou a tamními elitami s cílem zastavit prezidenta Trumpa a jeho úsilí o likvidaci projektu světových globalistů pod názvem NWO (a Great reset jako jeho součásti). Tomu odpovídá přiměřeně i existence a složení současného deep-state i v dalších zemích, Evropu a ČR nevyjímaje.

V USA je přitom tento boj často reprezentován jako boj se snahou Číny o uchvácení USA. Není to přesné, je to o boji s americkými a čínskými globalisty usilujícími o totální uchvácení světa. Uchvácení USA je přitom jeden z mezikroků k tomuto finálnímu cíli, podobně jako je tomu s Evropou prostřednictvím Evropské unie jako dalšího z nástrojů globalistů.

I v Číně jsou patrioti, kteří s místními globalisty bojují. Krom toho problémů, které musí USA řešit, je, jak uvedeno, daleko více.

Situace v ČR

U nás je situace ještě o něco složitější, a to z následujících důvodů:

nedostatečná historická znalost větší části našich občanů a jejich cílené dezinformování masmédii o procesech probíhajících ve světě a zejména pak v USA. Místo informací o důvodech Trumpova úsilí změnit vývoj, který USA přivedl k ekonomickému krachu a k ohrožení jejich státnosti, jsou občané krmeni masmédii výmysly o tragédii Trumpova prezidentského období, kdy „rozbil zavedené poměry ve světě“. Nikdo ale již neříká (a často si ani neuvědomuje), že jde o poměry, v jejichž důsledku se svět nachází ve stávajících problémech a my s ním. A že ty poměry směřují k cílené fyzické likvidaci nás jako obyvatel planety. A že tedy jde o rozbití nejen cílené, nýbrž i nezbytně nutné, máme-li dále v tomto světě přežít. Že jde o přechod k systémové změně a k odstranění globalistů z řízení světa.
větší část našich občanů neumí stále rozeznat rozhodující hybné síly ve světě ani procesy, které jejich působením ve světě probíhají. Část z nich je dokonce znalostně natolik pozadu, že vidí jen „dobrý Západ“ (obzvláště USA) a „špatný Východ“ (Rusko a Čína). A ten, kdo to vidí jinak, je automaticky vlastizrádce a kolaborant, některé naše představitele nevyjímaje. Tito lidé za posledních minimálně 30 let nic nepochopili, ničemu se nenaučili. Pouze si odvykli přemýšlet a myšlení nahrazují omíláním hesel vesměs zavádějících či bezobsažných, zatímco někteří z nich (snad i nevědomky) sami kolaborují s cizími mocnostmi a skupinami při prosazování cizích zájmů na úkor našeho státu a našich občanů;
další část našich (zejména mladších) občanů uvěřila informacím o tom, jaké to bude pro všechny náramné, až zrušíme hranice a národy a staneme se všichni těmi bájnými Evropany. Na základě takto vtloukané propagandy do hlav mladých lidí ze strany zejména vysokých škol a politických neziskovek jsou tito občané uváděni v totální omyl, na který při troše schopnosti přemýšlet již dnes přijdou, pokud se podívají na postupně kolabující EU, a to nemluvě o plánech globalistů přeměnit EU na evropský islámský chálifát, o čemž tyto studenty „zapomněli“ informovat. O tom, jaký jim chystají další osud, tedy fyzickou likvidaci, již ani nemluvě;
další skupinu našich občanů lze charakterizovat jako přisluhovače německých nacistů ještě z doby 2. světové války, resp. jejich potomky. Jde vesměs o kolaborantské rodiny. Do této skupiny patří ale i ti naši občané, kteří prosazují např. zájmy sudeto-německého landsmanšaftu na našem území na náš úkor za peníze od různých nadací či kvůli jinému osobnímu prospěchu. Až na výjimky je přitom z pouhé hlouposti podezírat nelze.

Do této kategorie patří ti, kteří:

účelově přelhávají příčiny, viníky, průběh a výsledky 2. sv. války;
zpochybňují roli Rudé armády při osvobozování Československa od německých nacistických vojsk na sklonku 2. světové války;
usilují o odstraňování památníku maršála Koněva a dalších památníků našeho osvobození a vojenských operací Rudé armády s tím spojených;
poškozují dokonce hroby padlých rudoarmějců na našem území;
potvrzují a šíří lži představitele sudeto-německého landsmanšaftu Posselta o údajné genocidě obyvatel německé národnosti v našem pohraničí a podávají jednostranný výklad událostí v období mezi oběma světovými válkami až do r. 1948, příp. i poté. (Němečtí antifašistě či občané německé národnosti, kteří se proti Československu neprovinili, zůstali neodsunuti v Československu, kde žijí dodnes). Případné excesy při odsunu většiny občanů německé národnosti z našeho pohraničí provedeném v souladu se závěry Postupimské konference tím nikdo nehájí, je však nutné posuzovat je v kontextu tehdejší rozjitřené doby a nikoliv vytržené ze souvislostí a tehdejší situace. Tedy vč. předchozího vyhnání obyvatel českého původu z našeho pohraničí ještě před zahájením 2. sv. války, vraždění našich obyvatel v pohraničí jak před, tak krátce i po skončení 2. sv. války atd.;
nahrávají tak potřebě sudeto-německého landsmanšaftu, aby to nakonec byli čeští občané, kteří budou sami usilovat o vydání českého pohraničí těm, kteří tak halasně požadovali před zahájením 2. sv. války svůj návrat „domů do Říše“.

Je tragédií, jestliže k těmto lidem patří někteří bývalí či dokonce současní členové české vlády. Podle toho totiž vypadá i naše zahraniční politika a krom toho to dává prachmizerné vysvědčení našim občanům jako voličům.

I přesto lze konstatovat, že počet našich spoluobčanů, kteří se začali zajímat o osud svůj a svých rodin, roste, mladé lidi nevyjímaje. S ohledem na vzrůstající tempo kroků vedoucích k dovršení NWO je však otázkou, zda dostatečně rychle.

Jde o to, že:

– neinformovanost mezi našimi občany je totiž stále ještě značná, o čemž svědčí např. přístup mnohých z nich k nošení roušek, testování, očkování, k lockdownům apod., kdy jen skutečně nemyslící lidé mohou věřit tomu, že jde o opatření na jejich ochranu za situace, kdy má být zlikvidováno podle otevřených plánů globalistů přes 90 % lidstva a kdy sám Bill Gates jako hlavní představitel těchto genocidních plánů hovoří o tom, že likvidace 15 % světové populace pomocí vakcinace by byla úspěchem. Je třeba si uvědomit, že nyní je vakcinace zaměřena především na bílou rasu, takže její plánovaný úbytek bude výrazně vyšší než onen uvažovaný celosvětový průměr ve výši 15 %.

Ze současných 7,8 mld. lidí je plánována depopulace na konečných 500 mil., tj. na 6,4 % stávající populace. Tedy v průměru na necelého 1 člověka z každých deseti lidí. Důvody k zavádění různých opatření ze strany vlády tedy budou evidentně jiné, než ty oficiálně uváděné. To se týká i postupné likvidace drobného a středního podnikání pod záminkou ochrany proti covidu;

– je současně zapotřebí, aby se naši občané nejen seznamovali s historickými fakty (příp. si je zopakovali, pokud již na ně pozapomněli), neboť v současnosti více než kdy jindy platí pravidlo o tom, že:

„ten, kdo nezná svoji historii, je odsouzen k tomu prožít ji znovu“.

Události z posledního období, vč. „útoku na Capitol“ nás o pravdivosti tohoto pravidla přesvědčují. I před 2. sv. válkou bychom našli paralely v podobě útoku „pod falešnou vlajkou“ (zapálení Říšského sněmu, útok na rozhlasovou stanici v Gliwicích).

Pokud bychom tedy měli dnes charakterizovat rozdělení společnosti v ČR, dojdeme k poznání, že naše společnost je dosud atomizována a je tudíž v procesu uvědomění ve zpoždění za společností v USA, kde zásadní rozdělení na patrioty a globalisty již proběhlo, byť část voličů demokratů vlivem dalších událostí teprve pochopí, že stojí na špatné straně.

V ČR lze při zjednodušeném pohledu rozdělit občany do 3 základní skupin, jak následuje:

1. skupina vlastenců

2. skupina odpadlíků a

3. skupina neinformovaných, či manipulovaných MSM.

Shrnutí

Na závěr ještě několik poznámek k situaci v naší zemi:

1. Kromě již uvedené charakteristiky:

vlastenci bojují za zachování národního státu, národa, území a klasické rodiny, za obnovu naší suverenity, za obnovu naší vlastní ekonomiky, potravinové a další soběstačnosti, za naše uplatnění v mezinárodní dělbě práce, za obnovení naší pozice v mezinárodní politice, za obnovu naší kultury a vzdělanosti. Bojují za prosazován našich národních zájmů, které tyto základní cíle musí vyjadřovat;
odpadlíci jsou pak ti, kteří u nás prosazují cizí zájmy na úkor těch našich národních, ať už jsou jakéhokoliv druhu a zaměření.
neinformovaní či manipulovaní občané – představují stále největší skupinu našich občanů. Část z nich se o politiku dosud nezajímala, takže na ně platí plně další pravidlo, jež hovoří o tom, že:

„o toho, kde se nestará o politiku, politika se postará sama“.

Snaží se pak stále dokola a marně zápasit s následky fungování stávajícího systému, aniž by bojovali s jejich příčinami. Jejich zdůvodnění, že „na to nemají čas“ ukazuje jasně na jejich nepochopení dějů probíhajících kolem nich, jakož i důsledků z toho vyplývající, a to i pro ně.

A právě o tuto třetí skupinu našich spoluobčanů je nutné bojovat a dodávat jim relevantní informace, jakož i vysvětlení. Závěry nechť si udělají vlastní. Za situace, kdy jsou dosud vesměs vystaveni pouze propagandě MSM, k objektivnímu posouzení problematiky a poznání, jak své problémy mají řešit, dospět ale logicky nemohou.

2. Alternativa v ČR právem hovoří o tom, že k její efektivnější činnosti jí chybějí zejména peníze, a větší přístup do sdělovacích prostředků. V některých zemích to alternativa řeší sbírkami od občanů, ve Francii, kde je alternativa již zformovaná pak vypsáním zúročené půjčky od občanů splatné v určitém termínu. U nás, kde alternativa zformovaná dostatečně není, přichází v úvahu spíše sbírka. V úvahu přichází ale např. i jednání o podpoře ze strany českých podnikatelů, pokud program alternativy podporuje české firmy a má šanci na úspěch. I na ně při realizaci projektu NWO dojde, třebaže o trochu později než na drobné a střední podnikatele. Je tedy otázkou, zda na to naši čeští podnikatelé chtějí čekat, či zda se připojí k těm, kteří bojují za české národní zájmy, k nimž patří i obnova a rozvoj naší ekonomiky.

3. Chybějící peníze stejně jako větší přístup do sdělovacích prostředků jsou tedy problémem, avšak nikoliv jediným. Krom toho často chybějí i:

skutečné osobnosti se schopností vést početnější politické subjekty a oslovit širší veřejnost a zejména
kvalitní programy, které budou schopné zaujmout široké vrstvy našich občanů.

4. Zdaleka ne každý alternativní subjekt je přitom vlastenecký, ač se tak příslušný politický subjekt může domnívat. Závisí to na jeho programových cílech. A ty se nemohou příliš lišit subjekt od subjektu. Alespoň ty základní cíle určitě ne. Tolik různých a navzájem odlišných cílů vedoucích k nápravě situace v ČR zase není.

Jednotlivé alternativní subjekty, které mají ve svém programu namísto systémových změn pouze Haškův „mírný pokrok v mezích zákona“, nechápou, že změnit se musí především zákony vč. ústavy a k tomu je zapotřebí systémové změny. V praxi to znamená, že některé ze subjektů vydávající se za alternativní ve skutečnosti nejsou ani alternativní, natož vlastenecké. Žádnou skutečnou alternativu k dosavadnímu systému u nás totiž nepřinášejí.

Vlastenecké subjekty se tedy mohou lišit navzájem v metodách k dosažení cílů, nikoliv však v cílech samotných. Bez průniku programových cílů se nesjednotí alternativa a již vůbec ne naše vlastenecká scéna.

Mnozí její přívrženci přitom nezúčastněně čekají, jak vše dopadne, aby se pak případně přidali. I v těchto případech je třeba pohlížet na jejich vlastenectví se značnou rezervou. Nastal totiž čas přiložit ruku ke společnému dílu. A tu ruku buď přiloží, nebo nepřiloží.

5. Zatímco odpadlíci obvykle pracují za cizí peníze a v cizí prospěch, vlastenci pracují za své peníze a v obecný prospěch příslušné země a národa. Tím spíše by vlastenci a skutečná alternativní scéna měli usilovat o racionální přístup a o cesty vedoucí co nejrychleji a nejefektivněji k potřebnému cíli. Ani takové racionální počínání jednotlivých alternativních subjektů se zatím příliš nerýsuje, byť některé náznaky jsou již patrné.

6. Alternativní scéna je známa svojí neschopností jít společně do voleb. Hlasy jejich voličů proto obvykle propadají, resp. jsou rozpočítány mezi parlamentní strany. Pokud má jít o vlastenecké subjekty, takové případy se nemohou dít, vedení jednotlivých subjektů musí najít kompromisní cestu s cílem dosažení dohody. Je přitom rozumné předpokládat, že vytvoří samostatný subjekt (nikoliv ale formou volební koalice vyžadující velké procento hlasů), který bude mít společné základní programové cíle směřující jednoznačně k provedení změn v naší vlasti k lepšímu. Velice diskutabilní je ale postup spočívající v hlasování ve prospěch některé „přijatelné“ parlamentní strany, aby „hlasy nepropadly“. Takový postup potřebnou systémovou změnu nepřinese.

Neschopnost alternativních stran spojit se, je signifikantní právě pro strany „zdánlivé alternativy“, jejíž vedení sleduje především své osobní cíle a je vedeno představou, jak nahradí některou z menších politických stran v parlamentě, aby prováděla stejnou politiku jako její předchůdkyně. Takový krok nemá s vlastenectvím nic společného a skutečně pouze ubírá hlasy voličů, kteří se nechají od takového subjektu nalákat a volí ho.

7. Pro odrodilce mám na závěr upozornění a odsudek. Jejich činnost u nás je často umožněna zejména nerespektováním zákonů, a to nejen z jejich strany, nýbrž i ze strany příslušných orgánů státní moci a justice.

Upozornění spočívá v tom, že:

odrodilci si neuvědomují, že po splnění jejich úkolů budou svými pány sami odhozeni jako použitý toaletní papír. Místo boje za vlastní sebezáchovu se snaží útočit na práva a životy svých spoluobčanů, na což následně sami ze strany svých chlebodárců doplatí. Přijdou na to ale pozdě;
po příchodu změny, která nastane, budou-li poraženi globalisté, začne být uplatňován opět zákon. A to jak vůči těmto odrodilcům tak i vůči těm, kteří je podle platných zákonů měli stíhat, leč včas (či vůbec) nestíhali.

Pokud jde o odsudek těchto odrodilců, vlastizrádce je vše vystihující označení, které nepotřebuje další rozbor. Odrodilcům samotným jen připomenu jedno osvědčené přísloví:

„opustíš-li mne, nezahynu, opustíš-li mne, zahyneš“.

Mnozí z těch, co to z různých důvodů již zažili, by mohli vyprávět. Skutečnou vlast má totiž každý jen jednu…..

Odkaz na zdroj