%20modified.jpg&id=15480&watermark=1)
AC24.cz Redakce
Před pár dny Čína otevřela zase další akciovou burzu, a to v Pekingu. Probíhá to v době, kdy Čína vyvíjí maximální úsilí o zdokonalení svého tržního prostředí, které v podstatě zkouší dotáhnout k perfektnosti v souladu s tím, o čem píší učebnice ekonomie, jak má skutečně svobodný a férový trh vypadat. (Flickr/ilustrační)
Kdo je obeznámen s podobnými snahami, které byly uplatňovány i jinde ve světě a v jiné době, si nemůže nepovšimnout, že její postupy jsou v podstatě shodné s postupy v poválečném Německu, kdy nastal někdejší Německý hospodářský zázrak v situaci, kdy země přešla z někdejší korporativistické ekonomiky na tzv. sociálně tržní ekonomiku, v níž se vyvinul přímo učebnicově fungující trh a prosperita. Ten správný svobodný a férový trh aktivně vytvářel stát podle tzv. koncepce ordoliberalismu a nelze nevidět, že čínský hospodářský zázrak také v podstatě stojí na ordoliberalismu.
Proto i zavedení nové burzy vylepšuje čínský kapitálový trh v tomto smyslu. Aby trh byl skutečně svobodný a vládla v něm dravá, ale férová konkurence, je nutno, aby mu nedominovali jen tržní mamuti, nýbrž aby jeho prostředí bylo plné malých a středních podniků (SME). To je nutné i proto, aby trh přinášel dostatek nových inovací, kdy je třeba, aby v něm působila řada menších inovace táhnoucích firem, stejně jako tomu bývalo v USA, když tzv. garážové firmy v Silicon Valley způsobily totální převrat v mikroelektronice a výpočetní technice. A něco na způsob „garážových“ firem si Čína v hojné míře pěstuje a na tempo čínských inovací proto svět zírá se zatajeným dechem.
A právě kvůli skutečnosti, že rozvoj malých a středních firem, zvláště pak inovativních firem se stal jednou z hlavních priorit, vznikla tato burza. Čína už má dvě mohutné akciové burzy sídlící v Shenzhen a v Shaanghai, které si dělají naději, že se z nich stanou jedny z hlavních uzlů světových kapitálových trhů, jako je Newyorská burza na Wall Streetu. Malé a střední firmy tam ale musí soutěžit o kapitál a přízeň investorů ve stínu tržních mamutů. Tady by však měl být kapitálový trh střižený specificky pro SME na míru, aby tu různé startupy, drobné firmičky a partičky „potrhlých“ vynálezců z garáží mohly přicházet s inovacemi, jako to kdysi bývalo v Silicon Valley.
Koupě kapitálových podílů v takových menších firmách má také obvykle jinou podobu, než u obřích firem, neboť to nebývají tzv. veřejné akciové společnosti, nýbrž podíl si v nich lze koupit jen po dohodě se současnými podílníky, pokud takového investora přijmou mezi sebe. Protože Číně na dostupnosti kapitálu pro takovéto firmičky velice záleží, vzniklo už roku 2013 tzv. obchodování na Třetí tabuli, tj. na jakémsi vedlejším kapitálovém tržišti pro „drobné kšeftmany“. Nyní se však pro ně situace dostává do dalšího levelu, když v Pekingu vznikla mega-burza srovnatelná s Shenzhen a Shanghaií pro tuto Třetí tabuli, aby se dosáhlo větší dosažitelnosti kapitálu pro různé, třeba i „garážové“ firmičky.
Ten čínský hospodářský zázrak posledních desetiletí, kdy se přeměnila z rozvojové země na středně rozvinutou a stala se v řadě oborů leaderem technologických inovací, kdy v obojím postupuje mílovými kroky vpřed, stál právě na vysoké kvalitě tržního prostředí v zemi, své tržní prostředí Čína vyvíjí v podstatě inženýrsky, stejně jako vyvíjí třeba své kosmické nebo komunikační technologie. A právě firmy SME se zasloužily o vysokou adaptivnost a odolnost čínského trhu, pronikání do zahraničí a přináší čím dál více inovací. Takové firmy vytváří největším tempem pracovní místa a jsou rozhodující na trzích služeb aj.
Nicméně Čína v současnosti vnímá svůj trh jako zatím nedostatečně vyvinutý v oblasti finančních a kapitálových trhů, kdy právě to se rozhodli napravit a dostat se i v těchto sektorech mezi světové jedničky zrovna tak jako zvýšit dostupnost kapitálu pro své podniky vylepšením uvedených trhů. A to zejména pomocí se získáváním kapitálu menším podnikům a kapitálu pro inovace.
Získávání kapitálu pro malé inovativní podniky je všude ve světě dost nesnadné a má to svá specifika. Ovšem právě takovým podnikům by v Číně do velké míry měla patřit budoucnost. Proto přichází nová Pekingská burza, co má zajistit kapitál pro toho, kdo by chtěl zase v garáži vyvolat technologický převrat a pro toho, kdo je připraven vydělávat tím, že vynálezce bude financovat.
V Číně v poslední době v nových inovacích, jimiž dobývá svět, ty malé a střední firmičky zaměřené na inovace sehrály značně nad-proporcionální roli, nicméně potíže při obstarávání kapitálu na takové počínání, jsou pořád značné a podnikatelé v této sféře je vnímají jako největší překážku pro větší rozvoj svého podnikání.
S nástupem pekingské burzy by měla přijít nová éra kapitálových trhů pro malé a střední podniky a pro inovativní projekty. Rovněž to zřejmě pomůže odstranit i určitou geografickou disproporci. Hlavní burzy a finanční instituce působí v jižní části Číny a v severní Číně, takže zejména menší podniky pociťují, že jsou vzdáleností od hlavních kapitálových trhů trochu znevýhodněny. Konec konců i hlavní technické parky a inovativní střediska Číny také sídlí na jihu poblíž hlavních středisek finančních a kapitálových trhů a s užšími vazbami na světové trhy.
Možná, že by se z tohoto přístupu měly poučit i jiné země světa. Např. v USA se rozhodli, že Čína postupuje vpřed velice rychle, takže si potřebují před ní udržet náskok. Chtějí proto nalít ohromné prostředky do výzkumných a vývojových projektů. To snad i částečně může pomoci, zřejmě ale zapomněli, že poslední technologická revoluce, ve které stáli na špičce, byla revoluce garážových firmiček a více než cokoliv jiného jim pomohlo prostředí, v němž techničtí nadšenci pro své vize snadno nacházeli investory. Skutečnost, že Silicon Valley je teď sídlem technických mamutů, ale ne garážových startupů, asi stojí za útlumem zdejší inovativnosti. Přičemž hloubavé mozky se odsud asi nevytratily.
Moc odlišná není ani situace v Evropě. Možná by stálo za to poučit se z čínského tržního ordoliberalismu a z vytváření prostředí pro malé a střední firmy, kde získají dost kapitálu a mohou vytvářet hustý tržní podrost pod megakorporacemi, ze kterého se budou sypat hojné inovace. Možná by šikovná burza pro Třetí tabuli a pro takové firmičky dobře střižená tržní pravidla přinesla více inovací než dotace pro CERN.
Zdroj: cz.cn
Článek Vyvolá nová burza pro malé podniky v Číně inovativní revoluci? se nejdříve objevil na AC24.cz.
