České nezávislé zpravodajství – Czech Free Press .
Píše se červenec 1941. Zkuste si prostě představit, jak to bylo. Aspoň na sekundu se postavte na místo matky. Pokuste se o to. Představte si to.
Co říkala své dceři v těch posledních chvílích? Uklidňovala ji? Omlouvala se jí za něco? Slíbila jí, že teď už bude po všem a že si strejda dělá legraci? Říkala jí, že ji miluje a vždycky bude? Plakala? A co dítě, dcera? Ptala se, proč je chce ten strejda zabít?
Za každou fotografií, za každým záběrem jsou vždy skuteční lidé. Jejich život a smrt.