Nová republika Václav Dvořák
| Ivan Hoffman (vpravo) při přebírání Krameriovy ceny, vlevo předseda Asociace nezávislých médií Stanislav Novotný. |
-mh-
7. 7. 2020 HalóNoviny
V pátém ročníku Krameriových cen za nezávislou žurnalistiku, které uděluje Asociace nezávislých médií novinářům překračujícím hranice mainstreamu, bylo v úterý večer uděleno sedm cen. Získali je čeští a slovenští novináři a publicisté, ocenění má totiž česko-slovenský rozměr a všichni jeho nositelé a příznivci se hlásí k česko-slovenské vzájemnosti.
»Dnes zase probíhá tvrdý zápas o svobodu slova. Někteří lidé se dokonce bojí přijít mezi nás, aby nepřišli o svou existenci,« řekl v úvodu předseda pořádající Asociace nezávislých médií a jeden z členů poroty Stanislav Novotný. »Jsme ti, kteří ruší kruhy,« podotkl. S odkazem na Václava Matěje Krameria (1753-1808), nakladatele, spisovatele, dramatika a vydavatele prvních českých novin (Krameriovy c. k. vlastenecké noviny), tedy zakladatele novodobé české žurnalistiky, jenž zemřel v bídě, Novotný s nadsázkou odtušil, že takovýto trudný osud snad nebude údělem novinářů oceněných Krameriovou cenou.
Odborná porota vybrala pro letošní ročník sedm osobností ze světa médií, které si uchovávají nezávislost, osobitost, nejsou součástí mediálního hlavního proudu a vytvářejí, jak padlo ve vystoupení jednoho z oceněných, tzv. ostrovy pozitivní deviace. Jejími členy byli kromě Novotného šéfredaktor MF Dnes Jaroslav Plesl, šéfredaktor serveru Prvnizpravy.cz Radomír Pekárek, radní Českého rozhlasu Tomáš Kňourek a publicista a někdejší diplomat a ministr Jaroslav Bašta.
Kultivují mainstream
Krameriovu cenu za vynikající a dlouholetou analytickou publicistiku (například v deníku Právo) obdržel Jan Keller, který se na slavnostní vyhlášení do Michnova paláce (Tyršova domu) na pražské Malé Straně osobně nedostavil, ale poslal zvukovou zdravici. Keller je podle sociologa Petra Hampla nejen vynikajícím vědcem ve svém oboru, ale také občansky angažovaným člověkem s myšlenkovou otevřeností, člověkem, který podporuje nonkonformně myslící lidi. Jak je příznačné pro tuto dobu vytlačování velkých osobností na okraj, posteskl si. »Moc bych si přál, aby se objevili další Kellerové.«
Za dlouholetou komentátorskou tvorbu byl oceněn novinář, moderátor a písničkář Ivan Hoffman, který je znám čtenářům Deníku a posluchačům Českého rozhlasu, kde pravidelně »namlouvá« své glosy. Hoffman byl disidentem, aktérem převratu v roce 1989, připomněl šéf Asociace nezávislých médií, »a dnes se neostýchá například říci, že BIS je filiálkou CIA (zaznělo v pořadu, Jak to vidí v ČRo), a následoval ‚řev‘«. Hoffman svým mluveným i psaným slovem kultivuje mainstream, je stále »člověkem svobodným«.
Dále byl za »mimořádné celoživotní dílo v literatuře faktu« oceněn spisovatel a publicista Benjamin Kuras, který vydal 39 knih, z toho 21 v České republice. Jak řekl na slavnostní ceremonii, je prý pro něj zadostiučiněním, že když ve svých článcích a knihách varoval například před postupnou islamizací západní Evropy, byl vysmíván, dnes však jeho slovům mnozí politici přikládají vážnost.
Cenu obdržel i scenárista a spisovatel Josef Habas Urban, mj. autor thrilleru Návrat do Valbone pojednávajícího o osudu tří mladých Čechů, kteří se ztratili v albánských horách a posléze se stali obětí obchodníků s lidskými orgány. Urban se tématu věnoval s velkou pečlivostí a houževnatostí, a při předání ceny kritizoval, jak málo se vyřešení tohoto dramatického případu věnovaly příslušné orgány ČR.
»Být nezávislým je přepych«
Ze slovenských publicistů byli oceněni přírodovědec a spisovatel Gustáv Murín »za investigativní publicistiku a literaturu faktu« či Ľudovít Števko, novinář, jehož znají z Haló novin i naši čtenáři. Števko také vydal několik knih, jedna z nich pojednává o příčinách kyjevského Majdanu (se Števkem jsme přinesli na toto téma rozhovor), další se jmenuje Přepisovači dějin. »Být nezávislým je dnes velký přepych,« přiznal Števko, který si v uplynulých třech desítkách let »užil« jako novinář-»rytíř bez bázně a hany« mnoho střetů se slovenským mediálním mainstreamem.
Posledním oceněným 5. ročníku Krameriovy ceny je Ľubomír Huďo »za aktivní tvorbu v oblasti mediální kritiky«. Huďo odešel ze slovenské televize, protože, jak sám řekl, »odmítl snášet cenzuru«. »Nemůžeme mít všichni názory jako Václav Moravec a Nora Fridrichová. Jsem rád v této společnosti, mezi lidmi, kteří se nezpronevěřují svým názorům,« vyznal se při přebírání ocenění.
Krameriova cena byla poprvé udělena v roce 2016. Jejími nositeli jsou například Jiří Petránek, Tereza Spencerová, Stanislav Motl, Vlastimil Vondruška, Jaromír Nohavica, Zdeněk Zbořil, Jan Schneider, Ján Kuciak ad., v loňském ročníku ukrajinský novinář Ruslan Kocaba, Martina Kociánová, Eva Kantůrková či Václav Dvořák. S mnohými z nositelů Krameriovy ceny se čtenáři mohli setkat i na stránkách našeho listu.
FOTO – Jiří SKUPIEN
Odkaz na zdroj
