Nová republika Lenka Procházková
Ivan David
7. 9. 2020
Ve středu 2. 9. 2020 jsme na Zemědělském výboru Evropského parlamentu kromě hlasování o Zeleném údělu měli i debatu se zástupci Evropské komise o jejich návrhu na povolení dovozu osiva z Ukrajiny bez fytosanitárních kontrol. Komise na jaře během pandemie COVID-19 předložila návrh nařízení, které by „z moci zákona“ prohlásilo, že legislativa na Ukrajině a v EU i systém kontrol pěstování osiva je na obou územích shodná. Bez ohledu na to, že to fakticky není pravda. Smyslem návrhu je odbourat u osiva dováženého z Ukrajiny kontroly plnění fytosanitárních požadavků stanovených právem EU.
Komise měla tu drzost, že požádala o schválení ve zrychleném režimu bez rozpravy. Jako koordinátor frakce Identita a demokracie (ID), v níž působí čeští europoslanci zvolení za SPD, jsem proti zrychlenému projednání bez možnosti předkládat pozměňovací návrhy, vznesl veto. Počet poslanců naší frakce po BREXITu překročil hranici 10% všech poslanců, takže máme možnost podobné podvodné triky vetovat.
Před jednáním jsem tuto věc konzultoval Českomoravskou semenářskou a šlechtitelskou asociaci a byl jsem upozorněn na fakt, že návrh nařízení je podvod. Ukrajinská legislativa na rozdíl od práva EU nezakazuje pěstování GMO. A to dokonce ani v sousedství polí na nich jsou pěstovány rostliny na osivo. Semena z Ukrajiny tedy mohou být kontaminována pylem z GMO rostlin. Pro zemědělce, kteří jej použijí, to představuje obrovské riziko ekonomických ztrát.
Lidé v EU nechtějí jíst GMO potraviny. Na řadě výrobků je deklarováno, že jde o „GMO free“ – tedy potraviny, při jejichž výrobě nebyly použity geneticky modifikované produkty. Řada potravinářských firem si pomocí laboratorních testů kontroluje, jestli zemědělci dodávaná produkce neobsahuje GMO. Pokud by zjistily, že např. pšenice nebo kukuřice dodaná českých zemědělcem je kontaminovaná GMO, celý náklad půjde do spalovny a zemědělec nedostane za svou celoroční práci zaplaceno nic.
Navíc by mohl být vystaven i riziku mnohaletých soudních sporů s firmami, které mají příslušnou genetickou manipulaci patentovanou. Žaloby firem jako Monsanto nebo Syneta už zničily v USA, Indii a dalších zemích tisíce farmářů. Už jen to, že zemědělec musí platit dlouhá léta advokáta, je vyčerpávající, i kdyby soud nakonec vyhrál.
V den, kdy jsem na Zemědělském výboru veto použil, začala přicházet varování od evropských sdružení zastupujících pěstitele osiva. Podle jejich odborných posudků je cílem tohoto nařízení umožnit nadnárodním korporacím likvidaci pracovních míst v osivářství v členských státech EU. Nadnárodní korporace jako Bayer skoupily „za babku“ na Ukrajině statisíce hektarů zemědělské půdy. Nyní tam přesouvají výrobu osiv, při níž samozřejmě nedodržují povinnosti a omezení stanovená v zájmu ochrany spotřebitelů právem EU a právními předpisy členských států.
V cestě jim stojí státní rostlinolékařské správy členských států, které nyní osivo kontrolují a to kontaminované podle práva posílají zpět. Proto Komise napsala návrh nařízení, který má kontaminované ukrajinské osivo prohlásit za rovnocenné osivu produkovanému v zemích EU. A tím zrušit kontroly na hranicích. Díky našemu vetu dostali osiváři z členských zemí časový prostor na jednání s europoslanci zemědělského výboru ze svých členských zemí.
V řádné lhůtě jsem předložil návrh na zamítnutí tohoto legislativního paskvilu a pro případ nouze i návrh na zachování fytosanitárních kontrol i v případě, pokud by nařízení o „stejnosti“ bylo schváleno. Podobné návrhy po jednání s osivářskými organizacemi předložili i další poslanci z různých frakcí. Výjimku tvoří pouze frakce Konzervativců a reformistů, v níž působí europoslanci za ODS. Člen jejich frakce – polský poslanec ukrajinské národnosti Zbygniew Kuźmiuk v roli zpravodaje navrhuje tento paskvil schválit. Podporuje jej i Veronika Vrecionová z ODS, která je zásadním stoupencem volného obchodu. I když škodí českým výrobcům.
Na jednání výboru jsme si předvolali zástupce Komise, aby nám vysvětlili, proč tento nesmysl navrhují. Výměna názorů s generální ředitelskou pro obchod v Evropské komisi Sabine Weyandovou připomínala dialog hluchých. Řada poslanců přinesla argumenty, proč by toto nařízení nemělo být schváleno. Eurokratka stále dokola opakovala, že Komise chce pomoci Ukrajině. I když ve skutečnosti chce pomoci k větším ziskům nadnárodním korporacím. O poškozování zájmů evropských producentů osiva mlčela. Připomínalo mi to vtip o hluchém kouzelníkovi, který se ptá publika „jestli mají rádi karetní kouzla“. Po odpovědi, že „je přímo nesnáší“, říká: „tak dobře, já vám nějaké předvedu“.
