Nová republika MUDr. Ivan David CSc.
Jiří Jírovec
1. 1. 2021
Následující text představuje autorův pohled na události uplynulého roku. Obsahuje několik lidových výrazů, protože mnohé situace nelze použít spisovný termín. Autor prohlašuje, že není spojen s žádnou politickou stranou a vždy používal a používá pravdivé západní zdroje.
Rok covidu-19
Kde se vzal, tu se vzal, možná z netopýra, možná z laboratoře, světu se narodil vir. Prý zasahuje játra, ledviny, srdce a vůbec všechno, co máme při těle. Má rád stáří a jeho choroby. Bez ohledu na věk nahlodává mozky politiků a ekonomů. Tedy pokud je u nich najde.
Koronavirus má schopnost štěpit a paralyzovat společnost. Pomáhá mu k tomu proces zvaný gretizace, spočívající v tom, že vědění je potlačováno silou nevědomosti. Sociální sítě ovlivňují, čemu lidé věří. Pravdu lze definovat jako, čemu dostatečný počet lidí věří. S podporou lajků může vzniknout z kdejaké pitomosti.
Ukázkou je názor, že vakcina proti koronaviru je škodlivá. Na jeho počátku jsou historky o tom, co se kdesi komusi přihodilo. Jedna paní povídala, že o tom slyšela v obchodě od pokladní, která se to dozvěděla od kohosi, kdo zná domovnici, která při mytí schodů potkává mnoho lidí. Media nezůstávají pozadu a tak se okamžitě dozvíme, že se jistému lékaři, trpícímu různými alergiemi, po očkování přitížilo. Taková zpráva neříká nic o riziku. Byl jedním ze sta nebo z tisíců? Kdo by si takovou zprávu nechal kazit nějakými procenty.
Každá informace má svůj reprodukční faktor. Čím víc lidí jí uvěří, tím spíš se čirý nesmysl změní v uznávanou pravdu. Najednou máme 40% občanů, kteří odmítají očkování. Uvěřili a jejich právo na víru je nutné hájit třeba i zákonem.
Pandemie se Česka dotkla ve dvou vlnách. Tu jarní se podařilo zvládnout. Možná jsme byli nejlepší na světě. K 1.9. 2020 jsme měli 425 zemřelých. 10x méně než srovnatelné Švédsko. Bylo to za cenu nákladů na ochranné prostředky a ekonomické ztráty. Vláda se ovšem chvály nedočkala.
Na konci prosince 2020 máme zemřelých asi 11000. Koronavir se dostal do domovů důchodců a léčeben. Místo hledání příčin tohoto stavu se media i politici chovají podle Šimkovi rady Grossmannovi: „Povídej, Jiříku, povídej, člověka potěší, když slyší o neštěstí.“ Slyšte, slyšte ozývá se z bakalomedií i od politiků poněkud předčasná přípravná kanonáda na Babiše: Jsme nejhorší na světě, to on, oligarcha a jeho vláda. Chovají se jako šmejdi, jimiž jsou.
Co na tom, že naše vláda nedělá nic jiného než okolní země. Rozvolňuje i přitvrzuje, podle toho, jak se situace vyvíjí.
Rok peněz
Radio Jerevan kdysi nedokázalo odpovědět na otázku, kde bude Sovětský Svaz nakupovat obilí až na celém světě zvítězí komunismus. Doba pokročila a otázka zní jinak: „Kde si státy budou půjčovat peníze, až zvítězí opravdový kapitalismus?“
Covid-19 vnesl rozvolnění do světa financí. „Zdroje jsou“, řekl vizionářsky český premiér Vladimír Špidla. Měl pravdu zejména, protože existuje Paroubkovo pravidlo: „Státní dluh se až výjimky málokdy splácí.“
Státní dluh USA dosáhne v roce 2020 20 000 000 000 000 (biliónů) dolarů. To je tak obrovská suma, že je vlastně jedno jestli jde o americký bilion (tedy naše miliardy) a nebo o britský, který je tisíckrát větší.
Paroubkovo pravidlo neříká, co se stane, kdyby někdo chtěl dluhy vymáhat. Možnosti jsou v principu jen dvě. Dluh se buď odpustí nebo zruší válkou. Co taky s Čínou, která drží asi 28% amerického dluhu. Protože nemůžeme nechat velkého bratra v rejži, trváme i u nás na dozbrojování. Někde si na zbraně půjčíme.
Pomyšlení na miliardy se prohání v hlavách politiků. Dejte všem podnikatelům peníze hned teď a plošně, burácí opozice, aniž by tušila, že na scénu přivádí základní tezi komunismu: „Každý podle svých schopností a každému podle jeho potřeb.“
Všichni, i ti neschopní natahují ruce. Potřeby jsou různé. Někdo potřebuje peníze na lyžovačku v Itálii, jiný na rohlíky. Kdo pomalu dostává dvakrát proklíná. Babiše a vládu.
Rok antibabišismu
Policajti vedoucí sprostého podeřelého do šatlavy pronášívali varování: „Vše co od této chvíle řeknete, může být použito proti vám.“
V přenesené formě to platí pro Babiše. Cokoli udělá nebo řekne je (nikoli může být) použito proti němu. Pečuje o to „demokratická“ opozice, která již cítí krev v příštích volbách. Činí se media, Bakalova i veřejnoprávní. Moravec každou neděli vytasí průzkum volebních preferencí. Musí přiživit situaci: Chvála Bohu na výsostech, preference ANO 2011 zase o kousek poklesly. Ještě kousek a ještě a vítězství bude naše.
Na Babiše mají políčeno udavači od Pirátů. Pusťe nás na ně, popereme se za vás, tvrdili Piráti před volbami v roce 2017. Mysleli samozřejmě „mezi ně“. To se jim povedlo, teď touží po moci. Předstírají, že až se k ní dostanou, zavoní náš politický chlív takovou čistotou, až se z toho sám Andrej posere.
Babiš má proti sobě frustrované jedince, kteří se mu za cosi mstí. Za všechny stačí jmenovat epidemiologa Maďara, který neváhal upozornit veřejnost, že praváka Babiše neočkovali do levé ruky, jak je v kraji zvykem! Zmíněný občan je hňup. Není jisté jestli jím je, jak praví básník Jiří Žáček, „vlastní vinou nebo za to nemůže.“ Každý Maďar může za to, že je Maďar to říkal sapér Vodička.
Babiš samozřejmě udělal chybu, že k očkování nepřizval soubor právníků, aby zaznamenali, že premiér dostal vakcinu z náhodně vybrané lahvičky, náhodně vybranou injekční stříkačkou. Následně by sepsali a zapečetili protokol pro pozdější dohledání.
Česko se postupně mění v gubernii, kde se ohňupené strany snaží uloupnout kousek moci.
O covid-19 jim nejde. Ve svém šmejdství nejsou schopni vyzvat veřejnost „dodržujte vyhlášená opatření“ a pak, alespoň pro jednou, mlčet. Co na tom, že jde o životy lidí.
Rok voleb
Krajské a senátní volby se udály za očekávaného (ne)zájmu voličů. Celkově vyhrálo ANO 2011, ale situaci vyrovnal vznik nejrůznějších koalic, jejichž jediným smyslem bylo vytlačit Babišovo hnutí na okraj. To se bude za rok hodit.
V roce 2020 proběhly v zahraničí volby, které budou mít na Česko dalekosáhlejší dopad než krajské haštěření.
V Bělorusku byl zvolen Lukašenko a v USA Biden. V obou případech se objevily obavy o zmanipulování voleb.
Lukašenko vyhrál volby poměrem 80:20. Poražená strana vyvolala demonstrace v ulicích, částečně se uchýlila do exilu a začala burcovat EU, aby výsledky voleb neuznala, uvalila na Bělorusko sankce a pomohla demokracii k vítězství.
My se do cizích záležitostí nemícháme, tak nějak zněla Petříčkova nepřesná odpověď na jasnou otázku. Při druhém trápení (jak se dřív označovalo mučení) doznal, že ministerstvo dává několik milionů korun ročně jakýmsi nevýdělečným Čechům, kteří učí Bělorusy, jak se dostat zpod diktátorské knuty.
Česká media, tedy ta internetová, ukazovala hlavně záběry z ulic. ČT24 zvala do studia osvědčené experty na Rusko, aby v rámci přísloví o chlebu a písni, odpovídali na předvídatelné otázky. Za takové situace se občan nemusí obávat, že by se o zemi, která se od Ruska liší nejen názvem, dozvěděl víc než že diktátor Lukašenko je kurva komunistická. Bylo by zajímavé vědět, jak Bělorusové žijí, jaké mají sociální jistoty, co mohou a co ne.
Člověka zpětně napadá Libye. Víme, že tam byl Gaddafi a zaslechli jsme zvěsti o bohatství pocházejícím z ropy a zemního plynu. Nevíme zhola nic o tom, jak tam život vypadal, proč tam někdo chtěl vyvolat občanské nepokoje či dokonce občanskou válku. Nevíme nic a tak to má být, tak si to propaganda přeje.
V letošním roce volili Američané presidenta. Pokud někdo očekával, že to bude skvělá ukázka praktické demokracie, mýlil se. Tyto volby nemají s demokracií nic společného. Jsou jistou formou estrády, kterou letos pokazil koronavirus. Fangle a primitivní hesla pro primitivní společnost, nic jiného..
Komplikovaný volební systém zaručuje, že se presidentem vždy stane demokrat nebo republikán. Nikdo jiný nemá tolik peněz a korupčního potenciálu. Ross Perot se v roce 1990 pokusil prorazit jako nezávislý kandidát. Získal 19% všech hlasů, ale ani jednoho volitele.
Trump byl svéráz, obchodník, který v životě dokázal překonat mnohá úskalí. Nebyl politik a proto byl poměrně čitelný a předvídatelný. Je pravděpodobné, že si právě proto rozuměl s Kimem. I ten procházel a prochází mnoha protivenstvími. Trump by byl rád ukončil Korejskou válku, Kim byl ochoten jednat, ale překážkou se nepochybně stal vojensko-průmyslový komplex, který potřebuje udržovat napětí a chaos ve světě. Trump nemohl přiletět domů a na schůdcích Air Force One mávat smlouvou přinášející mír a zároveň miliardové ztráty, které by přinesl utuchlý prodej zbraní.
Biden se musí proti Trumpově zahraniční politice vymezit. Je příliš stár na to, aby se z muže v pozadí proměnil na světového vůdce. To již nyní naznačují banality, které pronáší. Výrok, že si na Rusko došlápne, pokud se bude do amerických voleb vměšovat svědčí že je zcela mimo realitu. Americké volby nelze ovlivnit, to by snad mohl vědět.
Klíčový bude Nordstream 2. Pokud Biden prosadí jeho zastavení, znepřátelí si Německo i Rusko. V opačném případě bude považován za měkotu ohrožující zájmy USA. Opravdu hrozivě zní jeho výrok z dílny jeho loutkovodičů:
„[…] globální problémy vyžadují americké vůdcovství. Jsme připraveni obnovit vedení, které bude že Spojené státy musejí mít vůdčí roli nejen příkladem naší síly, ale i silou našeho příkladu.“
Vůdcovství Ameriky se těžko bude líbit Číně, která má 1.5 miliardy obyvatel ani Indii a Indonesii. O Rusku ani nemluvě.
Premiér Babiš prohlásil, že je důležité „aby se Biden přihlásil ke spojeneckým závazkům NATO.“ Možná jde o zbožné přání, aby Američané zůstali alespoň trochu pod kontrolou. Biden to patrně potvrdí. NATO může Amerika potřebovat pro obcházení Rady bezpečnosti OSN.
Amerika potřebuje prodávat svoje zbraně pod záminkou, že jde o obranu před nebezpečím, které pro Evropu sama vytváří označováním Ruska za nepřítele. Česko si na americké či jiné zbraně rádo půjčí, vždyť peníze jsou tak levné.
Světu zůstává úžas nad tím, že se v populaci 330 milionů nenajdou dva lepší kandidáti a obava z toho, co se dál stane v mezinárodní politice.
Zajímavá bude reakce českých politiků na možný vývoj v USA. Vystrčil mnohým napřímil záda, a ti budou naše hodnoty hájit bez ohledu na grošíky. Padni komu padni. Co když se Trump zabetonuje na Floridě a bude svět žádat o sankce proti Bidenovi a jeho podporovatelům. To bude vskutku zapeklitá situace.
Rok omylů a manipulací
Tragického omylu se dopustila vláda, když zapomněla, že vláda znamená vládnout. Tedy konat v rámci zákona, který v žádném případě nezakládá povinnost prosit a panáčkovat jako psíci žadonící o pánovu přízeň kvůli pamlsku.
Politici, kteří vládu obviňují, že málo prosí a panáčkuje dosáhli morální statut šmejdů.
Máme policii, která není ochotna a snad ani nemá právo pokutovat ty, kteří porušují opatření vyhlášená v rámci pandemie. 17 listopady proudily Národní třídou davy bez roušek. Naše chrabrá policie jim udělala špalír.
Debilitu davu nelze balit do lidských práv. Studenti měli právo na chlastačku na Mácháči, přece se musí poznat a pohybovat kde chtějí. Rektor Zima a děkan 1. první lékařské fakulty , oba lékaři povolili večírek studentům mediciny ve Faustově domě. Nakazilo se tam asi 20 studentů. Na Mácháči přes stovku. Jenže nějaký Prymula nebo Blatný jim je u prdele.
Ministryně financí Alena Schillerová přišla s návrhem, který v podstatě mění původní smysl progresivního zdanění. To má přispět k přerozdělování bohatství ve společnosti a přinést víc peněz do státní pokladny. Ne tak v Česku. V souvislosti se zrušením superhrubé mzdy byly navrženy dvě sazby daně z příjmu, tedy 15 a 23%. Poslanci balíček změn odhlasovali, protože si spočítali, že při platu kolem 100000 měsíčně získají 60000 korun ročně navíc. Takové zvýhodnění mělo trvat jen dva roky, jenže tomu nikdo nevěří, protože takové omezení do zákona nikdo později neprosadí. Dovedete si představit poslance, který by podle svého vědomí a svědomí odhlasoval zvýšení sazby 15% a doma řekl: „Mámo budu mít o 5 klacků měsičně míň, takže dovolená bude na Mácháči.“
Omylem je zdánlivě geniální nápad ministryně Jany Maláčové doplnit název důchodové komise adjektivem „spravedlivý.“ Úspěch je automaticky zajištěn, protože každá koruna navíc učiní důchod spravedlivějším. Výsledkem práce Komise, formálně vedené ekonomkou Danuší Nerudovou, lze bez váhání označit za absolutní paskvil.
Se šílenstvím hraničí nápad zařadit právo držet zbraň do naší Listiny základních práv a svobod. Jde o nezvratitelný krok. Základní práva občanů jsou nadřazena všemu, i smrti. To přece známe z USA. Dodatek americké ústavy dal právo občanům vyzbrojiti se, aby se mohli postavit vládě, kdyby zvlčela. Tento důvod dávno pominul, ale s dodatkem nikdo nehne, ať vystřílí škola nebo půl města. se děje, co se děje.
V Česku se o právu držet zbraň začalo mluvit v souvislostí s obranou státu před před uprchlíky a migranty. Původní rétorika SPD prolnula postupem času do všech politických stran. Snad kromě Top 09. Později přibyla ochrana majetku a životů. Uvědomělý občan teoreticky zalehne na hranici a palbou uchrání vlast před muslimy, kozomrdy a jinou chamradí, které se zachtělo našeho koláče. Po nocích pak bude hlídat svoji chrobáckou kuličku. Otázka je, jestli může zbraní chránit i majetek pochybného původu. Tragické je, že ze slovníku palbychtivých zmizelo slovo člověk.
Dopřejme bojechtivým jednou měsičně týden na cvičáku.
Český politický systém se změnil z volné soutěže politických stran na kupčení stranických šíbrů. Tak vznikají ad hoc sestavené koalice, které omezují volbu mezi stranami. Máme nestraníky, kteří se nechtějí ušpinit členstvím, ale dají se koupit na kandidátku té které strany. Co na tom, že jako nestraníci nemohou podléhat stranické disciplíně.
Mezi manipulace patří stále častější výskyt fotografií z války, často s Ádou. Pravda přeťápl to se židy, ale měl recht, že táhl na Stalina. Uměl se usmívat, měl rád pejsky, Evu Braunů a uměl malovat líp než většina lidí. Němce musíme vidět jako lidi, jen tak pořádně vyniknou zločiny, které jsme na nich po válce páchali.
Potřebujeme pravdivou historii, řekl letos jakýsi uvědomělý historik. Dá to práci, uvidíme kolik své historie stihneme převést na stranu pravdu příští rok. Ono se ještě ukáže, jak dobře nám bylo za císaře pána. I rebel Havlíček dostal v Brixenu polopensi.
Mezi manipulace patří vytváření představy, že Babiš se Schillerovou sedí kdesi v komnatě na truhlici zlaťáků. Jejich cílem je zbavit podhradí práv, aby mohli vysát ještě víc penízků, zlata a drahých kamenů. Jenže ona existuje jen jedna státní pokladna, takže výkřiky „vláda nám nechce dát a chce nám vzít práva“ jsou vlastně směšné. Tragikomické, chcete-li.
Odkaz na zdroj
