AC24.cz Redakce
Čína jako hostitelská země mezinárodní environmentální konference COP15 v Kunmingu v provincii Yunnan v jihozápadní Číně zde svět seznámila se svým přístupem k ochraně životního prostředí, s jeho úspěchy a se svou oddaností mezinárodnímu úsilí o dosažení budoucí vysoké globální biodiverzity, kdy tyto snahy chce začít organizovat jako aktivitu napojenou na Iniciativu pásu a cesty (BRI) čili nové hedvábné stezky. (Foto: Flickr)
Ta se tak má stát nejen projektem spřádání mezinárodní ekonomické spolupráce opírajícím se o dopravní, logistické, energetické aj. infrastruktury, ale také iniciativou k ochraně životního prostředí a biodiverzity.
Na západě má mnoho Zelených přístup k ochraně přírody dost ve smyslu kladení člověka do rozporu s přírodou a jeho vnímání jako něčeho vůči přírodě cizorodého. V Číně se k tomu přistupuje spíše podle její dávné tradice vytváření harmonie, kdy lidský svět s divokou přírodou tvoří harmonický celek a člověk má povinnost se o tuto harmonizaci starat. To Čína realizuje např. pomocí programu ekologických „červených linií“, který se na COP15 snažila nabídnout světu a zejména zemím účastnícím se iniciativy BRI, v čemž se jí dostalo dost nadšené podpory.
Až dosud Čína světu vždy nabízela budování komunity společné budoucnosti lidstva, na COP15 však ve smyslu své harmonizační tradice přišla s návrhem na budování komunity pro veškerý život na Zemi.
S programem ekologických červených linií, který by teď Čína ráda po BRI „vyvezla“ do světa, začala roku 2011 určením kriticky důležitých ekologických zón a prosazením jejich přísné ochrany. Nyní už spolupracuje s řadou asijských zemí na jeho aplikaci u nich upravené podle jejich místních podmínek. Spolupracuje i s řadou mezinárodních organizací na vypracování aparátu ke stanovení červených linií v té které zemi a začít by se s tím mělo v zemích BRI.
Když svého času britský premiér vyzýval země Západu k vybudování alternativy k BRI, tak prohlašoval, že ta alternativa bude muset být zelená a ne taková smrdutá zkáza životního prostředí jako BRI. Jenže Čína je rozhodnuta budovat zelenou BRI, a tak se z čínské iniciativy země tohoto projektu už dohodly na 30 ekologických konvencích a protokolech.
Sama Čína členská země Konvence o biologické diverzitě Spojených národů zřídila přes 10 000 přírodních rezervací různých typů představujících asi 18 procent jejího území a realizovala 17 procent požadavků Cílů biodiverzity stanovených v Aichi.
A o to samé se snaží všude, kde pomáhá s místním rozvojem, tedy především v rozvojových zemích, kde nebuduje jen infrastruktury, průmysl aj., ale je zrovna tak zapojena do ochranářských projektů a využívá k tomu svých domácích zkušeností.
Po druhém Fóru pásu a cesty v dubnu 2019 byla založena Mezinárodní koalice zeleného rozvoje BRI čili BRIGC a rozběhla se tak mezinárodní spolupráce na iniciativách ochrany přírody mezi více než 100 zeměmi, kdy prominentní je spolupráce na projektech biodiverzity. K těmto účelům Čína vybudovala platformu služeb pro zpracování velkých dat v rámci zeleného rozvoje Pásu a cesty.
V rámci Pásu a cesty má jít o zelené infrastruktury, zelené energie a zelené finance. Jako na ukázku takovýchto postupů se ukazuje na projekt Hydroelektrárny Karot v čínsko-pákistánském ekonomickém koridoru za 1,74 miliardy $. Stejně jako se před takovou stavbou dělají např. geologické průzkumy, provedl se i průzkum biodiverzity, hodnotily se důležité habitaty a následně se přistupovalo k řadě opatření na ochranu zejména místních ryb, jako třeba rybo-chody, aby ryby mohly migrovat i přes přehradu. Tato hydroelektrárna má být v provozu do konce prosince a má každý rok dodávat pro 5 milionů lidí asi 3,2 miliardy kWh čisté energie ročně, což odpovídá 3,5 milionu tun oxidu uhličitého ročně při použití fosilních paliv v tepelné elektrárně.
Ovšem zvláště dobře a velice zjevně tyto snahy ilustrují environmentální projekty v Africe, kde bylo v Keni v rámci Mezinárodní koalice zeleného rozvoje Iniciativy pásu a cesty založeno Čínsko-africké společné výzkumné centrum, do nějž Čína poskytla zejména technické vybavení a vyškolení afrických partnerů, ovšem zapojuje se i do řady výzkumů, např. zkoumání vzácných rostlin v Africe a ochranou rostlinné diverzity.
V tomto centru probíhá řada výzkumných projektů mezinárodní spolupráce s účastí Číny a školí se zde pro Afriku mladí vědci, technici i management.
Čína po celé Africe staví množství zejména dopravních infrastruktur, průmyslu i obytné čtvrti. To vše se buduje tak, aby to bylo v harmonii se zdejší přírodou. Dobře je to vidět na rychlostní železnici z Mombasy do Nairobi. Železnice leží napříč migračními trasami zdejších zvířat, a tak se s tím při konstrukci počítalo. Podél trasy je tedy 14 rozsáhlých průchodů pro divokou faunu a 79 mostů pro zvířata. Přitom světlá výška všech průchodů a mostů musí být přes 6,5 metru, aby tudy mohly projít v pohodě žirafy a nemusely sklánět hlavu na svém dlouhém krku.
Čína zde pomáhá rozšiřovat i energetiku o různé druhy zelených energií. Což jistě nepřekvapuje už proto, že větrníky a solární panely všude po světě obvykle pochází z Číny a v Africe se velice hodí např. v odlehlejších venkovských oblastech ještě nenapojených na běžné rozvodné sítě i jako výpomoc klasickým elektrárnám.
Při budování BRI jako zeleného projektu Čína dodržuje stejné mezinárodní dohody, jichž je účastníkem, jako doma. Přitom USA a řada různých ochranářských neziskovek sídlících v USA snažící se blokovat infrastrukturní projekty v Číně i v zemích, kde Čína buduje rozvojové projekty, na Čínu často zkouší poukazovat jako na ničitele životního prostředí. Ale zatímco třeba Konvenci o biologické diverzitě Čína podepsala, ratifikovala a dodržuje ji doma i v zahraničních projektech, tak USA, které ji roku 1990 podepsaly, ji ještě ani po 31 letech neratifikovaly.
Tento přístup, kdy USA něco podepisují, aby vypadaly hezky, ale neratifikují a nepraktikují, nedávno kritizoval mluvčí čínského ministerstva zahraničí Zhaou Lijian tvrzením, že „absence USA v této smlouvě jakožto největší ekonomiky podvrací globální snahy o ochranu biodiverzity a prevenci vyhynutí druhů.“
„USA by měly přestat se snahami o prospěch ze zapojování do mezinárodních aktivit jen v počáteční fázi a spíše převzít na svá bedra odpovídající díl mezinárodní odpovědnosti a povinností s ohledem na blahobyt lidí celého světa a přistoupit ke konkrétním činům, chtějí-li získat důvěru mezinárodní komunity,“ řekl Zhao.
Článek BRI je zeleným projektem ve službách veškerého života na Zemi? se nejdříve objevil na AC24.cz.
