AC24.cz Redakce
Dnes už je dlouho uznávanou skutečností, že Čína je hlavní dílnou světa. U toho však nezůstává. (Foto: Flickr)
Dost rychle se vyvíjí na jednu z hlavních vývojových laboratoří, kde se rodí čím dál větší podíl technologických inovací, které přetvářejí náš svět. Podle Globálního inovačního indexu od Světové organizace intelektuálního vlastnictví vystoupala z 34. místa v roce 2012 na 12. místo roku 2021.
Rok 2012 znamenal v tomto smyslu pro Čínu určitý předěl. Tehdy 18. Sjezd komunistické strany stanovil inovacím ústřední roli v rozvoji země. Bylo tedy nastoleno to, čemu později začali říkat vysoce kvalitní rozvoj a co ekonomové nazývají rozvoj založený na nárůstu produktivity výrobních faktorů. Což se zatím dařilo, jak ukazuje např. výše uvedený index, ale také skutečnost, že čínský rozvoj díky tomu unikl tzv. pasti středních příjmů, kdy Čína už není rozvojovou zemí, ve svých rozvinutých oblastech je středně příjmovou zemí, ale její růst stejně pokračuje a je do velké míry tažen domácím inovativním vývojem.
Např. ve vědeckém výzkumu je Čína druhá na světě v počtu vysoce citovaných vědeckých článků, kterých roku 2021 vyprodukovala 42 920, tj. 5,4krát tolik co roku 2012, kdy loni vysoce citované články čínských autorů obnášely 24,8 procenta celého světa, přičemž roku 2012 byl ten podíl jen 17,5 procenta.
Pokud jde o mezinárodní patenty, jejich počet vyrostl z 19 000 roku 2012 na 69 500 roku 2021, kdy byla Čína v jejich počtu na světě první už třetí rok v řadě. V přepočtu na 10 000 obyvatel roku 2012 vytvořila 3,2 patentu a roku 2021 už 19,1 patentu. Stala se tak z velkého dovozce intelektuálního vlastnictví jeho předním vývozcem a tahounem inovativního vývoje světa.
Loni Čína udělila 690 000 patentů na vynálezy, kdy souhrnně jich za posledních pět let bylo 2,53 milionů s ročním nárůstem 13,4 procenta. Hodnota kontraktů v Číně vyvinutých technologií meze lety 2012 až 2021 vyrostla 5,8 krát a jejich podíl na HDP země je 3,27 procenta. Podíl vědecky gramotných občanů v zemi vzrostl mezi lety 2010 až 2020 z 3,27 procenta na 10,56 procent.
Důsledky vidíme nejen na takových abstraktních číslech, ale i na skutečnosti, že třeba nejpokročilejší stálá kosmická stanice na orbitě Země je čínská Shenzhou-14 a první měsíční horniny po generacích přinesené z Měsíce dovezla Čína a umístila sondy na povrch Marsu.
Čínský technický vývoj začíná pronikat i do oborů, které dosud nebyly jejím hájemstvím. Např. v květnu začaly klinické testy prvního čínského zařízení na protonovou terapii, které má být bezkonkurenčně levné, kdy samotná protonová terapie patří k jedněm z největších průlomů, jakých lidstvo ve zdokonalování léčby rakoviny ozařováním v poslední době dosáhlo.
Čínský prezident Xi Jinping předloni prohlásil, že vědecké a technologické inovace se soustředí na čtyři hlavní aspekty – zkoumání globálních vědeckotechnických hranic, služba hlavním sektorům ekonomiky, splnění hlavních národních potřeb a zlepšení života a zdraví lidí.
Ohlédneme-li se za překračováním hranic ve vědě a technice lidstvem díky Číně dosaženého, všimneme si třeba prvního pozorování třírozměrného kvantového Hallova jevu na světě, kontrolovaného poskládání grafenu přesně na atomové úrovni, vývoj prvního heterogenního fúzního výpočetního čipu ve stylu mozku Tianji. Program série misí Chang’e na Měsíc, rover Zhurong na Marsu a solární výzkumný satelit Xihe se spoustou dalších vědeckých satelitů včetně pozorovatele temné hmoty Wukong a satelitu Mozi, který navázal první kvantovou komunikaci družice se Zemí, Huiyan, který první měří z orbity gravitační vlny, a TanSan, který slídí, jak je to vlastně se skleníkovými plyny.
Ministerstvo vědy a technologie (MOST) tvrdí, že rozvoj vědy a technologií roku 2020 k národnímu ekonomickému růstu přispěl z 60 procent, kdy o deset let dříve to bývalo 40 procent, takže ten vysoce kvalitní rozvoj se zrychluje.
V Číně se prudce rozvíjí digitální ekonomika se super-computery, umělou inteligencí, velkými daty a blockchainy, což s sebou nese např. i úplně novou úroveň řízení logistiky atp. Také některé nové stavební monumenty jako most z Hongkongu do Maccaa, himalájská většinou visutá železnice do Tibetu, první hlubokomořská těžba zemního plynu a ropy, vznik nových generací jaderných elektráren, stojí na úplně nových inženýrských řešeních.
Během pandemie COVID-19 nejenže byly vyvinuty vakcíny, testy a léky, ale prudce se zrychlil i další čínský medicínský výzkum a vývoj a vyvíjí se spousta nových zařízení jako je pozitronová tomografie a magnetická rezonance.
Vládní i soukromé financování výzkumu a vývoje v Číně prudce roste z 1,03 bilionu yuanů (153 miliard dolarů) roku 2012 na druhé největší na světě 2,79 bilionu yuanů (414,3 miliardy dolarů) roku 2021 s podílem těchto výdajů na HDP za stejnou dobu z 1,91 na 2,44 procent. Původně býval výzkum převážně aplikovaný, ale výdaje na základní výzkum za 10 let vzrostly 3,4 krát a představují 6,09 procenta celkového výzkumu a vývoje, s tím však nejsou spokojeni a chtějí, aby to bylo 13-25 procent jako v některých špičkově rozvinutých zemích.
Počet soukromých podniků podnikajících v hi-tech inovacích vzrostl 49 000 roku 2012 na 330 000 loni. 76 procent národních výdajů na výzkum a vývoj vydávají tyto podniky.
Třeba Washingtonem nenáviděná jednička ve svém oboru čínská Huawei loni investovala 22,4 procenta svých ročních výnosů do výzkumu a vývoje, čímž je druhou nejvíce do toho investující firmou světa, kdy sedmina těch výdajů, asi 200 miliard yuanů (30 miliard dolarů) šla na základní výzkum. Má nejvíce patentů ze všech čínských firem – přes 110 000. Po pět let podává nejvíce mezinárodních patentů na světě, loni jich bylo skoro 7 000.
Čína navíc, stejně jako vyvíjí nové technologie, tak se věnuje i vývoji nových postupů jak lákat a vychovávat talenty, které ten výzkum a vývoj dělají, a vytvářet jim optimální prostředí pro jejich další práci.
Čína má navíc mezinárodní smlouvy o vědeckotechnické spolupráci se 161 zeměmi.
Zdroj: cri.cn
Článek Jak se Čína podílí na vědeckotechnickém pokroku světa se nejdříve objevil na AC24.cz.
