Nová republika Václav Dvořák
| Jaroslav Bašta (BOS) |
Jaroslav Bašta a -rp-
3. 5. 2020 PrvníZprávy
Máme-li věřit Respektu a mlčení–mlžení českých zpravodajských služeb, terorismus dorazil s plnou slávou do České republiky, píše v komentáři pro Prvnizpravy.cz Jaroslav Bašta.
A není jen tak ledajaký, jde o terorismus státní. Do vražedného spiknutí se zapojilo vedení Ruské federace, její tajné služby a velvyslanectví tohoto státu v Praze. Obětí se mají stát dva, možná tři pražští komunální politici, v čele s primátorem Zdeňkem Hřibem, starostou šestého pražského obvodu Ondřejem Kolářem a nebezpečí nepochybně hrozí řeporyjskému starostovi Novotnému.
Situace je vážná, proto očekávám, že ze strany tzv. demokratické opozice brzo zazní požadavek, aby naše vláda aktivovala článek 5 Severoatlantické smlouvy. Světový mír ohrozil přílet muže z Moskvy, který měl kufřík a v kufříku ricin. O dalších proprietách se hned tři čeští tajní agenti, kteří informovali Respekt a redaktora Kundru, nezmínili. Ohrožení komunální politici dostali ochranku, a ten nejohroženější, O. Kolář se skrývá kdesi v podzemních prostorách, a svým vzhledem připomíná džihádistu z Idlíbu po ruském bombardování.
Takhle to dopadlo, když českou zahraniční politiku začali reprezentovat mladí pravicoví politici z komunální sféry. Ve snaze se generačně odlišit, opřeli svou „ideologii“ o xenofobní až fašistickou protiruskou a protičínskou rétoriku. Vedou krutý a nesmiřitelný boj s naší národní minulostí a komunismem. Třicet let po roce 1989. Logika jejich počínání je přivedla zpět k ideologickým východiskům Hitlerovy nacistické Třetí říše, 75 let po pádu nacismu.
Dokumentuje to řeporyjský pomník, který by si v duchu novodobých českých tradic zasloužil doplňující tabulku. O tom, že Vlasovci proti Sovětům bojovali jeden jediný den, jinak bylo jejich úkolem terorizovat civilní obyvatelstvo v Bělorusku, na Ukrajině, v Polsku a Československu. Jediné opravdu vážný zásah do války měl na svědomí jejich velitel Buňačenko v Normandii, kde se svým plukem východních dobrovolníků způsobil americké armádě vážné ztráty a na svém úseku fronty zdržel jejich postup o šest neděl. Tento faktor rozhodl, že generála a jeho muže Američané vydali Sovětům, přes jejich nesporné zásluhy v Praze. Takže řeporyjský pomník je postaven na počest příslušníků SS, válečných zločinců a hrdinných bojovníků proti spojenecké invazi v Normandii. Pan starosta Novotný se zřejmě dodatečně symbolicky přidal na stranu poražených, tedy nacistické Velkoněmecké říše.
Zapadá to do trendu revize historie, který k nám do České republiky přichází zejména z universit v USA. Poprvé na to upozornila ve své knize Dlouhé stíny předsudků historička Eva Háhnová v roce 2015. Pro toto nové překreslování historie jsou charakteristické hned tři zásadní tendence.
První je snaha odhalit První československou republiku jako nedemokratický stát utlačující menšiny. Druhý krok pak rehabilituje Henleinovce. Američtí historici popírají nedemokratický a nacistický charakter sudetoněmeckého hnutí poukazem na jeho vnitřní pluralitu. Konečně třetí nejnovější trend představuje pokus usvědčit Čechy z podílu na holokaustu. To poprvé zaznělo v roce 2016 od americko-německého historika Wolfa Grunera v knize Pronásledování Židů v Protektorátu Čechy a Morava. Letos v únoru to završila publikace Mezi Prahou a Mikulovem, kterou editovala Kateřina Čapková. V ní americký historik Benjamin Frommer obviňuje český národ a jeho vládu nejen z vrozeného antisemitismu, ale z aktivního podílu na holokaustu, který Češi dokonce iniciovali. Jen na vysvětlení – v roce 1939 odmítla protektorátní vláda v čele s ministerským předsedou generálem Eliášem zavést protižidovské zákony, takže je musel vyhlásit říšský protektor von Neurath po linii německé správy.
Domnívám se, že tu snahu přiřknout Čechům největší zločin v historii lidstva – holokaust, lze vysvětlit nejen sympatiemi k tzv. sudetským Němcům, ale také pomstou. V roce 1945 československá vláda podrobila německou menšinu u nás všem omezením, která za Protektorátu platila dle Norimberských zákonů pro Židy. Němci museli mít označení na oděvu, dostávali bývalé židovské příděly potravin, nesměli chodit ve městě po chodníku, atp. Měl to být trest za německé chování a zločiny během války. Na takové ponížení se těžko zapomíná.
Takže poselství inspirované těmito vzpomínkami, které nám vnucují veřejnoprávní média u příležitosti 75. výročí osvobození Československa nakonec zní přibližně takto: Vy Češi nemáte být na co hrdí. V roce 1938 jste nebojovali, celou válku jste kolaborovali a udávali se navzájem, na holokaustu nesete stejnou vinu jako Němci a po válce jste své německé spoluobčany brutálně vyhnali a tvářili jste se jako vítězové. Sovětský svaz vás neosvobodil, ale okupoval, a jeho role v Druhé světové válce je přeceňována. Prahu přece osvobodili Vlasovci. Následky ruské okupace byly horší než té německé. Dle těchto tezí již víme, jak bude vypadat výuka naší historie dle dějeBISu.
Zbořil: Kdo jsou ty zdroje, kterými se zaštiťuje pan Kundra a Respekt?
A jak do toho zapadá patálie s našimi ricinovými mučedníky? Inu, když se přepisují dějiny, je třeba staré pomníky zbourat a nové postavit. Česká republika se tak posunula na východ, na úroveň Ukrajiny nebo Pobaltí, kde pomníky příslušníkům jednotek SS jsou běžná záležitost. V Čechách jsme vlastní esesáky neměli, těm německým je zatím stavět nechceme, proto naši revizionisté museli vzít za vděk importem ze Sovětského svazu – Vlasovci.
Obvinění Ruské federace ze státního terorismu zatím nemá ten dopad jako kauza s novičokem. Ale po skončení koronavirové pandemie na to nepochybně dojde. Důkazy nejsou třeba, stačí, že o tom psali v Respektu. Zdá se, že někdo zase sní o válce…
