Časopis Šifra Milan Vidlák
Po pořadech Vaří celé Česko a Peče celá země tu máme novou reality show – Šije, až ji bolí šíje. Česko zachvátil nový módní trend, který zastínil i samotný koronavirus… Ale hlavně to, co se děje pod jeho rouškou.
Jdu si takhle po ulici, pod přikrytou tváří se mi paří vous, a protože nikdo nejde, tu nehygienickou ohavnost, kvůli které je mnohem větší šance chytit nějaký bacil – třeba tisíckrát nebezpečnější plíseň –, než kdybych dýchal čistý jarní vzduch, na chvíli odložím. Vzhlédnu vzhůru a strnu v němém údivu. Je krásný slunečný den a paní myje ve svém bytě okna. V roušce.
O chvíli později, když se stáhnu k lesu, kde skoro nikdo není a kde se mohu zase svobodně nadechnout, spatřím projíždějícího cyklistu. S rouškou. Řidiče, kteří jedou sami v autě, a místo aby si otevřeli okýnko a vyvětrali, paří se v tomhle malém látkovém nesmyslu, bych ani nespočítal.
Zatímco v minulých letech jednotlivé státy v Evropě schvalovaly zákaz zahalování na veřejnosti a muslimské ženy v nikábech a burkách vzbuzovaly téměř obecné pohoršení, dnes je nemyslitelné a životu nebezpečné vyjít ven odhalen. Jedni se bojí koronaviru, druzí víc spoluobčanů. Ti totiž žhaví policejní telefonní linky a „nahlašují“ sousedy, kteří okopávají záhony bez roušky nebo kouří na balkoně bez cigarety. Pardubická policie hlásí desítky udání denně (!) a brněnští městští strážníci raději takticky zveřejnili výzvu v regionálních novinách, ať občané přestanou „nahlašovat“, že mají zahlcené linky. Trochu to připomnělo zoufalství nacistů, kteří museli za války dávat inzeráty do novin, aby občané Protektorátu Čechy a Morava nechodili bonzovat spoluobčany, neboť to ochromuje činnost německých úředníků, kteří se vůbec nedostanou k běžné práci.
Ať už jsou důvody jakékoli, výsledek je stejný – jestli vyrazíte do města, nebo k rybníku, s odhalenou tváří potkáte nanejvýš jezevčíky či dobrmany. Alespoň prozatím.
Kdybyste někomu ještě před dvěma měsíci řekli, že budeme všichni běhat po ulici s kusem látky přes obličej, do pěti minut by u vás houkala sanitka a vezli by vás rovnou k docentu Chocholouškovi.
Stačil jeden nový virus v ovzduší a máme tady rázem nový módní trend, kterému podlehla celá země. Soutěže Vaří celé Česko a Peče celá země vystřídala další reality show – Šije, až ji bolí šíje. Šije se v provozech, které dřív vyráběly něco úplně jiného. Například v jaroměřské firmě s příznačným názvem Snaha. Šije se v každé domácnosti, ve vězení… Šije slavonická firma Kaze, která vyráběla japonská kimona, a pustily se do nich i módní značky Pietro Filipi, Blažek nebo brašnářství Tlustý. To připojilo i plastové štíty. Jinak by firmy musely zavřít.
Když jsem mluvil s jedním opravářem šicích strojů, pro kupu modelů, které vytáhli lidé po letech z půdy, nemůže skoro projít dovnitř do dílny a už několik dní pořádně nespal. Vypadá to, že tento módní trend z ulic jen tak nezmizí. Tak snad nezkrachují aspoň galanterie.
Vždyť už teď se lidé na Instagramu či Facebooku předhánějí, kdo má fešáčtější pokrývku nosu a úst. Moderátorka Novy, které ladí s růžovými šatičkami? Prymula, kterému jde k obleku? Zlatá mládež kupuje hedvábné roušky s logem Fendi, aby každý viděl, za 7000 Kč včetně DPH, či roušku Tallix s detaily z aligátoří kůže, která je ještě o 3000 dražší. Asi proto, že aligátor koronavirus rozkouše na cimprcampr. Deník Aktuálně.cz vyzval čtenáře, ať posílají fotky, starosta Chodova na Karlovarsku vyhlásil soutěž o nejhezčí roušku, sám ji má s kočičkou. Poslanec Dominik Feri ji má krojovanou a podle médií ji má nejhezčí slovenská prezidentka Čaputová.
Skoro to vypadá, jako kdyby nešlo o zdraví, ale o to neudělat ostudu. Právě o zdraví ale přece mělo jít při nošení roušek především. Nebo ne?
To je ale kapitola sama pro sebe. „Rozstřelila“ to například i Světová zdravotnická organizace (WHO), která tvrdí to, co mnoho lidí vědělo od začátku – že je to úplný nesmysl. Koordinátor krizové pomoci WHO Michael Ryan to tedy trochu zaobalil, když řekl, že „nevidí žádný užitek ve všeobecném nošení roušek v nynějším boji proti šíření koronaviru SARS-CoV-2“. Jednou z mála zemí, kde je nošení roušek povinné, je přitom Česká republika. Podle Ryana však „nic nenaznačuje tomu, že by to něčemu pomohlo“. Což o to, ono to něčemu (a hlavně někomu) určitě pomůže, ale se zdravím to zcela jistě nemá nic společného…
Jak zdravé a hygienické asi tak může být, když si naprskám do kusu látky a pak s tím chodím po městě? Nebo dokonce v přírodě, jak někteří činí? Či v autě, jak radil ministr zdravotnictví? To už není jen hloupé, ale přímo nebezpečné.
Po půl hodině s rouškou je to podobné, jako kdybych si na obličej přilepil posmrkaný kapesník. Jediná výhoda je, že mě skoro nikdo nepozná, protože vypadáme všichni stejně komicky.
Jestli někoho uklidňuje, že mají ostatní na obličeji roušku, prosím. Už kvůli tomu si ji bez reptání nasazuji vždy i na procházce, když vidím někoho v dohledu. Že by to ale pomohlo před „smrtícím zabijákem“, jak koronavirus nazývají z nějakého důvodu česká i světová korporátní, ale i alternativní média? Stačí se podívat na průměrný katastrofický film, kde vypukne nějaká epidemie, nebo se zeptat někoho z armády, kdo vám řekne, že jedinou ochranou před viry je speciální, od hlavy až k patě neprodyšný oblek. Nepomůže ani natažený kondom, který si v jednom vtipném videu nafoukl slovenský recesista přes hlavu a vytvořil z něj úžasnou kuklu. Natož pak látka.
Psychicky to možná někomu pomáhá, ale jak by mohly poprskané roušky někoho chránit před nákazou? Vždyť to přece nemá vůbec žádnou logiku. Před poprskáním možná, ale před samotnými viry, které jsou všude kolem nás? Na botách, na zemi, na klice či na dveřích?
Stejná pochybnost platí i pro respirátory. Jak může respirátor někoho ochránit před virem, když víme, že se lze nakazit třeba přes oční sliznici? Zatímco rouška (aspoň teoreticky) chrání okolí, respirátor neochrání vůbec nikoho. Když si někdo v respirátoru kýchne, kapénky vyletí ventilem přímo ven. Vydechovaný vzduch totiž není ničím filtrován. Ale aspoň je to hygieničtější.
Paradoxně však, když půjdete bez roušky po ulici, dostanete pokutu nebo pěstí. Jakmile ale budete mít respirátor a kašlat na všechny ostatní bacily, nikomu to nevadí. Jen jestli nejde v celé te epidemii o něco úplně jiného než o zdraví, jak jsme neustále přesvědčováni…
Abychom se opravdu chránili před parazity, ale i plísněmi, o jejichž nebezpečí a všudypřítomnosti se téměř nemluví, bakteriemi či viry, nejen před tím jedním medializovaným, museli bychom obecně dost přitvrdit s hygienou. Češi teď sice vykoupili tuny čisticích přípravků a v komorách mají plno, ale lze vzhledem ke zkušenostem se zdejší „hygienickou situací“ očekávat, že je také budou správně používat? Někteří drží takovou věc v ruce poprvé a vůbec netuší, jak se s tím zachází.
Pošmrdlat to
Někdo vytírá vodou s jarem, jiný do ní přidává různé přípravky na podlahy. Ty ji sice naleští, ale nevyčistí. Akorát všechny bakterie – a (koro)naviry – rozmažete po místnosti. Pokud vám tedy virus ulpí venku na oblečení nebo na roušce zvenku a nebudete zvyklí dodržovat stoprocentní hygienu, je to celé k ničemu. A i v případě, že byste stoprocentní byli, stejně by to nemuselo stačit.
Zkuste si schválně vytřít doma podlahu vodou, když do kýble nalijete dvě víčka přípravku Savo Original. Hned uvidíte ten rozdíl. Jedině tak totiž zlikvidujete nejen bakterie a plísně, ale také viry. Kompletně. Pokud vytřete každé ráno, každé ráno vám z kýble stejně poteče špinavá voda. Protože se doma při běžném provozu podlaha za den prostě ušpiní a takhle se nejlíp vyčistí.
https://eshop.casopis-sifra.cz/predplatne/Nevěřil bych tomu rozdílu, kdybych to nevyzkoušel. Abyste měli doma čisto a nemuseli se bát virů a jiné špíny (platí obecně, nejen když média vytáhnou z klobouku koronavirus), je třeba si také umýt pořádně ruce. Nejen po příchodu domů, ale pokaždé, když na něco saháte. Pokud nečistíte kliky, například octem, a pak se jdete vymočit, aniž byste si umyli ruce před i po, jste kontaminováni. Spousta lidí si umyje ruce po příchodu domů, jen tak to pošmrdlá, a tím to hasne.
Jestliže pak sáhnete na maso, na kterém bude bakterie, a následně třeba na nádobí, roznesete to po celé kuchyni. Někdo sahá na mobil a pak na rohlík. Spousta lidí se také dotýká špinavýma rukama tváře a různých částí těla. Pan premiér vyzývá lidi k dodržování hygienických pravidel proti „smrtícímu“ koronaviru, a zároveň si u toho olizuje prsty, jimiž otáčí stránky, které mu připravili jeho poradci. Co kdyby byl koronavirus někde v okolí? Při jakémkoli nebezpečí či biologické hrozbě by se přece představitelé států museli jako první uchýlit někam do krytů. Takže, jak by řekl Ivánek, kamarád: Co je to za klauni?
Dále: Kolik lidí po sobě dezinfikuje po každém použití vanu, umyvadlo, záchod nebo předměty, kterých se často dotýkají? Aspoň třeba octem? Kolikrát týdně či denně čistí mobil? Klávesnici? Utírají prach? Pokud se tyto činnosti nedělají aspoň jednou denně, viry a bakterie mají volný průchod. A teď si vezměte, kolik lidí uklízí třeba jednou za… (týden, dva týdny, měsíc, nikdy…). Anebo uklízí jen tak naoko. Nemluvě o osobní hygieně, se kterou je velká část Čechů, z nichž se podle průzkumu zhruba třetina lidí nemyje každý den, natož ráno a večer, značně na štíru. Takovýmhle stylem smrdící smrtícího nikdy neporazí. Snažím se tím naznačit, že pokud by byl nějaký virus opravdu nebezpečný, nemáme šanci. Ale hygiena, ta je důležitá každý den, ne jen když v televizi řeknou „koronavirus“.
Ale dejme tomu, že v době mediálně propírané epidemie se lidé cítí bezpečněji i s něčím, co na inzerovanou nemoc nezabírá. Je to stejně pošetilé jako myslet si, že vám v padajícím letadle pomůže uvolněná kyslíková maska. Nepomůže, ale třeba někoho před samotným letem aspoň trochu uklidní. Ovšem pokud vám média a politici budou celý měsíc před letem hustit do hlavy, jak je létání nebezpečné, ztratíte dočista rozum a na ruce si nasadíte klidně dětské rukávky.
Jakmile ale mají lidé strach, aspoň se nestarají o podstatné věci. A pěkně se při šití roušek ve snaze vyrobit nějaký slušivý kousek občané zabaví a nestihnou se zajímat o to, co se děje pod rouškou toho všeho a od čeho to má odvést pozornost. Stačí se lépe dívat, protože pod rouškou bývá největší tma. (Více o tématu se dočtete v Šifře č. 4/2020.)
Tento text najdete v Šifře č. 4/2020, stejně jako další texty o aktuální situaci kolem koronaviru, která vyjde 6. 4. Předplatné objednávejte zde.
Příspěvek Šije, až ji bojí šíje. Česko ovládla nová reality show… pochází z Časopis Šifra
