Časopis Šifra Milan Vidlák
Covidová pandemie, nebo spíše to, co se jí nazývá, a s ní spojené ekonomická transformace, není jedinou zlomovou událostí současnosti, po které již svět nebude takový jako dřív. Kvůli jejím nepatrným rozměrům ji přitom ani nevidíme. Probíhá totiž nanotechnologická revoluce, která prostupuje do všech oblastí našeho života, aniž bychom o tom většinou tušili. Jejím symbolem se přitom stává jedna neviditelná, avšak nesmírně pozoruhodná látka, která se jmenuje grafen. Je to bez nadsázky Velká grafenová revoluce.
Grafen je nejen nejtenčí, ale také nejpevnější známý materiál současnosti. Ocel svou pevností převyšuje zhruba dvěstěkrát. Od roku 2004, kdy jej objevil rusko-britský fyzik a laurát Noblovy ceny Andre Geim, se rozšířil prakticky do všech odvětví lidské činnosti. Zatímco špičkové grafenové desky se většinou používají ve výzkumu a vývoji a v hi-tech aplikacích, jako jsou senzory, lacinější grafenové vločky, vyráběné ve velkých objemech, se používají při výrobě sportovního vybavení jako helmy, lyže či tenisové rakety, ve spotřební elektronice (mobily, počítače) či automobilovém průmyslu, jak se dočtete v článku Hora a zrnko písku.
Grafen se ale kvůli svým skvělým mechanickým i fyzikálním vlastnostem používá při nahrazování lidí roboty. Doslova totiž zaplavil svět nanočipů a biosenzorů, ve kterém tak není problém vyrobit třeba elektronickou kůži. Nejste ve své kůži? Oblečte si náhradní! Grafenové nanotrubičky vám pomohou dostat se zpátky do formy.
Má to ovšem háček. I u skvělé technologie záleží na tom, jak ji zužitkujeme. Protože i ta nejlepší věc se špatným použitím a zneužitím může proměnit v ničivou zbraň. Grafen totiž může mít i neblahé vedlejší zdravotní účinky. Více se dozvíte v textech Od uhlíku k rakovině? a také Azbestová romance. Nanotrubičky totiž poškozují plíce stejně jako rakovinotvorný azbest. Ten mimochodem souvisel i s další zásadními a přelomovými událostmi našich životů – 11. zářím 2001.
Grafen se ve velkém používá i tam, kde byste ho možná nečekali – v medicíně. S lidskou imunitou umí provádět pořádné kejkle. Více v článku Problém, nebo příležitost?
O to překvapivější je, že se grafen stal i nenápadným nástrojem „boje“ proti covidu-19. Jak mohlo někoho napadnout dávat jej do roušek, respirátorů i PCR testů? Dozvíte se v článcích Či či čí, jsou to chlupy kočičí? a Je to tam?
A zatímco my teprve pátráme po tom, zda jsou „neznámé nanolátky“ obsaženy v současných PCR testech, vědci již zkoušejí testy nové generace a biočipy, které jsou na specifických vlastnostech grafenu přímo založené. Více v textu O krok před námi?
A aby toho nebylo málo, stává se grafen tajnou zbraní i ve vakcinování světové populace. RNA vakcíny se vyvíjely dlouhých třicet let. Vše vázlo na tom, jak dostat informaci bezpečně do buňky. „Dařit“ se začalo až po objevení zázračného materiálu. Je grafen ve vakcínách, nebo není? Je Jako chytrá horákyně – je, ale oficiálně není…
A na závěr představíme i jednu nanolátku bez škodlivých vedlejších účinků, kterou zná lidstvo již tisíce let, ale farmaceutický průmysl ji poslal na vedlejší kolej. Co je to za medicínu? Zjistíte po přečtení článku Na velikosti záleží.
Příspěvek Šifra č. 9/2021: Člověk, nebo stroj? pochází z Časopis Šifra
